Je ráno. Vstávám, abych vypravila sebe do práce a syna do školky.
Vždycky jsem chodívala do školy a do práce včas. Tedy do doby, než se ze mě stala zaměstnaná máma. Zatímco já bych byla k odchodu nachystaná za 45 minut, se synem (5 let) se vypravit je vážně hrůza. Nejenže ho kolikrát musím budit, ale x-krát mu musím připomenout, aby se oblékl, x-krát ho u snídaně pobízet, aby jedl, x-krát ho poslat vyčistit si zuby a čas tak rychle utíká... a tak se ze mně ráno co ráno stává uzlíček nervů.
Už si dávám budíka na půl šesté (dvě hodiny před odchodem do školky/práce), posnídám, umyju se, abych byla připravená od půl sedmé postrkovat syna ke každodenním ranním činnostem. Když je půl osmé a syn mi oznámí, že se ještě musí vykakat, je mi jasné, že zase zmeškám... vyrážíme z domova v 7:40 – dvě hodiny a deset minut poté, co mi zazvoní budík. Do práce přicházím pozdě téměř pravidelně. Ještě že mám tak hodného šéfa, ale nevím, jak dlouho mi bude pozdní příchody tolerovat.
Manžel mi ráno příliš nepomůže. Když má ranní směnu, odchází z domu už v 5:15 h, a když má noční, přichází v 7:00 h :-(.
A tak vás prosím, milé čtenářky, napište mi, jak to děláváte ráno vy? Jak mám přimět toho mého malého tvorečka ke spolupráci, abych z něj nezešílela a on ze mě? :-)
Modré z nebe
Nový komentář
Komentáře
Jsem se mozna blbe vyjadrila. Moje tempo je asi proti prirode. V souladu s prirodou je asi detske tempo, deti jsou jeste nezatizene civilizaci.
Taky mam dojem, ze dite nedela rozdil mezi situaci, kdy se nespecha a kdy se specha. Teprve s ditetem mne napadlo, ze moje zivotni tempo je mozna neprirozene a dcerino tempo je prirozene.
Jenny: Radka27: Kakání ROZHODNĚ NEODKLÁDAT!!!Namísto hodin jsem využila malých přesýpacích hodin-trénovali jsme předem,aby si dítě uvědomovalo čas a jen "nečučelo",jak píseček utíká.Za včasnější úkon byla samozřejmě zpočátku malá odměna/třeba zmrzlina cestou domů ze školky/,později doma NÁSTĚNKA s přidělovanými kytičkami.
*Kotě*: a není povinná a není a není
Školka má povinnost předškoláka umístit, pokud o to budou jeho rodiče stát. OVšem rodiče nemají povinnost předškoláka do školky zapsat, povinná docházka začíná až první třídou základní školy.
Tak jsem úplně dostala strach mít dítě!
Já sama nejsem schopná se vypravit, natož tak dohlížet na někoho jiného! Bože, co všechno mě možná čeká. 
Jinak - morčata by měla dostat i ráno, potřebují pravidelně jíst.
A jak tu někdo psal, že budí děti tak, že jim vlítne do pokoje s tím, že je čas vstávat - tak tohle já měla celý dětství od mámy a proto možná dodneška vstávání nenávidím! Co já bych dala za to pomazlení, jak tu někdo psal. Vojenský dril mi neseděl...
Jste moc hodné, milé čtenářky, děkuji za rady a pomoc!
Se s tím dítětem nějak moc páráš, nikdy jsem tyhle problémy neměla, když se loudala malá se strojením, tak holt nesnídala. A když to nešlo rychle po dobrém, tak to šlo i po zlém. My jsme byly obě vypravené za 3/4 hodiny. A proč ho budíš na víckrát, prostě vzbudím a hned donutím vylézt z postele, ta vteřinka u jeho postele navíc se ti vyplatí.
Tak si nějak vůbec neuvědomuji, že bych měla nějaký systém, jak dostat děti z domu. A přitom nějaký být musel, protože kluci jezdili do školky školkovým autobusem. Ten jednoduše ujet nesměl, protože by se tam jinak nedostali.
Možná je to tím, že jsem měla praxi už ze svého dětství a mládí, kdy jsem vodila do školky mladší sestru. To se taky stihnout muselo. 
Souhlasim s Radkou27 - c. 168, ze kazdy z Vas dela jinou cinnost a syn se pritom asi trochu "flaka". Letos jsem pul roku s dcerou (2 roky) chodila na cviceni pro rodice s detmi - dvakrat az trikrat tydne, bylo to hlavne v chladnem pocasi a byly jsme dost navlecene. Vypozorovala jsem, ze kdyz se v satne svlekame nebo oblekame soucasne a ja ji pritom davam pokyny a pomaham, tak nam to trva mnohem dele nez kdyz se komplet obleknu napred ja a pak se soustredim na dceru. Dcera totiz v prubehu spolecneho oblekani delala ruzne blbosti. Nevim, nakolik je toto relevantni, ale ted uz to tak delam pri jakemkoliv vypravovani. Napred kompletne ja (a veci a jidlo) a pak kompletne dcera. Neobjevila jsem Ameriku?
Alfová : ale ano, je povinná, rok před školou. Čili zrovna ve věku syna Modré
Tak zítra ráno stopky do ruky, nemám představu,jak dlouho dělám snídani....taky mám ráno pomalej start a pod hodinu se nedostanu...zkrátka se courám...
Je to 14 let, ale ještě si to dobře pamatuju
Nenašla jsem na včasný odchod z domu recept, prostě jsem pár let "trpěla", a pak dítě vyrostlo
Modré z nebe: A morčata mohou dostat pokrmeno odpoledne nebo večer. Tím bych se taky nezdržovala zrovna ráno
Modré z nebe: Vymysli mu odměnu, když vydrží s kakáním až do školky
Třeba nějakou drobnost, piškot, sušenku, musli tyčku 
Nebo obrázek. Myslím, že děláš ráno moc činností které Tě rozptylují od důsledného pobízení synátora
Ty steleš on snídá, ale možná si u toho místo jídla hraje. Ty myješ nádobí, on se obléká, ale třeba si místo toho hraje s autíčky
Čili počítáš s tím, že on dělá co chceš, zatímco Ty děláš něco jiného, pak ale přijdeš a on není s činnostmi hotov. Osobně bych ho vzbudila až poté co budu mít sama vše hotové (vyvětráno, ustláno, umyté nádobí, oblečená, připravená. A pak by nastala "akce syn". Vzbudit, osvěžit studenou vodou, snídaně, ostatní hygiena a čištění zubů, obléct a jdeme. Snídaně a zuby bys mohla spáchat spolu s ním z výchovných důvodů. A ušetřit tím pár minutek.
Modré z nebe: už je ta diskuse tak trochu mimo mísu, ale když byla dcera malá, ráno jsem vstala, umyla se a oblíkla. Dceři jsem připravila kakao a pribinák nebo pudink (další snídaně přeci následuje ve školce) a pak jsem jí šla budit. Tam jsem si dovolila luxus jí budit jemně a pomalu a chvíli jí pohoupat v náručí, ale dál pak už to šlo dost nalajnovaně a kupodivu se nebránila. Na zvyknutí si, že je ráno, jí stačila ta pravidelná chvilka pomazlení . doporučuju ozkoušet. A mimochodem, dodnes ráda snídá kakao a pudink Držím pěsti, taky nemám ráda buzení nevinátka
Modré z nebe: Já s tebou soucítím,klukovi je 13,ale bojovali jsem ještě do loňska-taky potřebuju delší čas na probuzení.Řeším to tak,jak psaly holky-maximum věcí si nachystám večer,včetně čaje do termosky,snídaně a svačin-snídaně obvykle musli s jogurtem a ovocem,potáhnu miku folií a do rána se vločky krásně rozleží.Oblečení všechno dávám k ruce v ložnici,kluk musí udělat to samý,tašky,boty nachystám taky tak,abych je jen popadla do ruky a šla. Ráno ještě krmím dvě kočky,když nááhodou vstanu o 5 minut dřív,ještě jim vyčistím boudu,básničku teda nemají,musí se spokojit s podrbáním za ušima
Sakum pikum i se sprchou a "nahozením fasády" cca 30 minut.
Modré z nebe: školka není povinná
Majucha: Jotááák, šmankote, to jsem se do toho zamotala.
Tak mýho chlapa bych sousedům nepůjčovala. Oni se jmenují Povolný/Povolná ... ale vážně! Bůhví, co by se dělo 
Bože, vstávání v 6:00 a 7:00 Brrrr, brrr, brrrr
Ještě teď je mi blbě. Brrr.
Majucha: No, píšeš "můj výkonnej chlap", takže jsem tím myslela chlapa ... co ty?
