Milá redakce Žena-in,

mám takové trápení. Nevím, jak to mám zkousnout. Potřebovala bych od Vás poradit, řekněte mi, jaký na to máte názor.

Přečetla jsem si u manžela v telefonu (Já vím, že se to nedělá, jsem hloupá, ale nedalo mi to. Byla bych se netrápila.) jednu sms, kterou psal kolegyni z práce tohoto znění: "Mně se po tobě taaak stýská, až jsem z toho celej na měkko :-(. Jsem z tebe blázen, ale je to úplně úžasňáckej pocit, víš? Mám tě rád!!!!!!!! :-)"

Když jsem se ho na to zeptala, řekl mi, ať si z toho nedělám hlavu, že to je jenom kamarádka, ale nemůžu se zbavit pocitu, že je v tom něco víc.

Pro upřesnění - pracuje na směny, asi 70 km od domova, tak se nevyplatí po službě jezdit domů, takže je 4 dny tam a pak 4 doma. Jinak jsem byla toho názoru, že máme bezproblémový vztah, rozumíme si, prostě myslela jsem si, že není žádný problém, ale teď si nějak nejsem ničím jistá.

Taky teď začínáme stavět dům, budeme si brát velký úvěr a pak plánujeme rodinu. Jak se Vám ta sms jeví, myslíte, že jde opravdu jen o projev kamarádství?

Svou zpověď jsem začala psát už před časem, a teď to má bohužel pokračování.

Nejhloupější na tom je, že manželovu nevěru mi potvrdila kartářka.

Vážně, ač jsem tomu nikdy nevěřila. Řekla mi, že je mi manžel nevěrný. I když jsem to dlouho tušila, nechala jsem se vždycky ukecat, že se jedná jen o kamarádku.

Když jsem šla s kamarádkou od kartářky, povídaly jsme si o tom a vyprávěly jsme si, co jsme se dozvěděly. Když jsem se jí svěřila, jen sklopila oči...

Nechtěla mi nic prozradit, ale nakonec jsem to z ní přece jen vytáhla. Řekla mi, že o tom ví a že se jí i B. (můj muž) několikrát ptal, jestli neví o nějakém podnájmu pro jeho milenku.

Doma jsme si sedli a já jsem mu řekla, že o všem vím, ať mi řekne, co s tím hodlá dělat dál. Všemožně se vymlouval a zapíral. Odjela jsem ke kamarádce.

Bombardoval mě smskami, že stejně odcházím, protože někoho sama mám a chci to všechno teď hodit na něj.

Až když jsem odepsala, že se v týdnu, až bude v práci, odstěhuji a rozvodové papíry mu pošlu poštou, začal mě prosit. Na otázku: "Je vůbec ještě něco, kvůli čemu by ses ke mně vrátila?" jsem odpověděla jen NE.

Pak přišla další: "Vrať se, potřebuju tě, prosím."

Obměkčilo mě to a moje odhodlání od něj opravdu odejít, mě začalo opouštět. Druhý den večer za mnou přijel a prosil, ať se vrátím.

Spoustu věcí jsme si vyjasnili, vše jsme si vypovídali a já jsem si vzala čas na rozmyšlení, s tím, že jsem už věděla, že se vrátím domů. On odjel a já jsem napsala té jeho hvězdě, že mi slíbil, že to s ní skončí a ať už ho tedy nekontaktuje a že jí přeji do života jen to dobré a aby se jí nikdy nestalo to co mně, až se třeba někdy vdá.

Když jsem přijela asi po třech hodinách domů, manžel ležel v posteli, brečel a v náruči svíral polštář. Ptal se mě, proč jsem jí psala, proč jsem to nenechala na něm. Obhájila jsem se tím, že jsem myslela, že je s ní dávno v kontaktu a že jí všechno řekl.

Byl rád, že jsem doma, lehla jsem si k němu, on mě objal. Pořád ale brečel pro ni. Prý ho mrzelo, že jí ublížil. Když jsem opáčila, že mě ublížil taky, neodpověděl.

Další den za ní jel, prý to vše vyřešit. Ten den už domů nepřijel, měl ráno směnu, tak jel rovnou do práce. Večer jsem mu volala, chtěla jsem vědět, jak to vyřešil. Řekl mi, že v tuhle chvíli ji má radši než mě, ale ať mu dám čas, že si potřebuje všechno srovnat v hlavě.

Následující den mi napsal, že chce být se mnou, ať už jsem v pohodě a v klidu se vyspím. Nemám ale o ní doma už mluvit a ani jí psát, jinak že to dopadne blbě.

Jí jsem od té doby nenapsala, ale nejde mi o ní nemluvit doma. Když jsem s ním jela v autě a všude byly její vlasy, nemohla jsem mlčet.

Miluju ho, z celého srce, chci s ním žít a umřít. Neunesla bych, kdyby odešel kvůli ní. Snažím se ze všech sil, ale pořád cítím, že ji má stále rád.

Je to situace, kterou bych nepřála nikomu. Máme rozestavěný dům, to situaci trochu ztěžuje, pokud bych chtěla odejít, ale já na to teď vážně nejsem připravená.

Asi píšu dost zmateně, sama v sobě se vůbec nevyznám. Na jednu stranu ho nenávidím za to, co mi provedl, a na druhou stranu ho miluji a nechci se ho vzdát bez boje. Poraďte mi prosím, co mám dělat...

Děkuji.

Michaela

Reklama