Pořídili jste si psa a jsou s ním problémy? Je neposlušný, zlobí, nebo je naopak velmi bojácný a ustrašený? Můžete udílet povel za povelem a zvíře si stejně dál dělá svou, nebo naopak stačí udělat prudší pohyb a zalézá do kouta či se schovává pod postel?
Nerespektování nebo nepochopení zásad společenského života psů a koček vede často k nepřijatelnému chování zvířat a k pokažení hezkého vztahu mezi nimi a „jejich“ lidmi. Tady nepomohou ani léky ani výchovné pomůcky...
Chybějící sebevědomí je právě případ čtenářky z jižní Moravy Vlaďky, respektive jejího čtyřnohého kamaráda:
Vybírali jsme štěně u chovatelky a všimli jsme si, že se námi vybraného pejska neustále drží jiné štěňátko, malé a slaboučké. Bylo nám ho líto, a tak jsme nakonec přivezli domů oba dva. Pojmenovali jsme je Pat a Mat.
Kim je přijal celkem dobře, občas je jen trochu napomenul, když příliš zasahovali do jeho kompetencí nebo se hrnuli k jeho misce. V takových situacích se malý Mat vždycky hned položil na záda a pomočil se. Mysleli jsme, že je to normální štěněcí chování a že to časem přejde, ale s rostoucím věkem se problém začal zhoršovat.
Dnes jsou malí bráškové rok staří a Mat se pomočuje téměř pořád: pokaždé, když se na něj Kim s Patem jen „podívají“ nebo se ho dotknou, ale také, když na něj promluví manžel nebo jiný muž, když ho děti hladí anebo chtějí pochovat.
Zkoušeli jsme ho za to trestat plácnutím, vytaháním za kůži, nebo namočením čumáčku do jeho vlastní loužičky, ale ještě se to zhoršilo.
A Kim s Patem si ho vůbec nevšímají, jako by ani neexistoval. Ale nechovají se k němu agresivně, dokonce ani u jídla. Přesto Mat nejde nikdy jíst s nimi, ale v noci pak vylizuje prázdné misky.
Proč se Mat stále pomočuje a chová se vystrašeně? Dá se to nějak napravit?
Vladěna (40) z Brněnska
Vypadá to, že Mat je pes, který nemá ani špetku sebevědomí. To, že žije ve společnosti dvou zdravých, čilých, odvážných psů, se kterými si hrajete a zahrnujete je pozorností, mu paradoxně vůbec neprospívá.
V přirozeném psím společenství by se svou povahou žil na samém konci hierarchického žebříčku a živil by se tím, co zbude po všech ostatních. A zřejmě by byl prvním, koho by se smečka zbavila v období hladu, protože nezastává žádné důležité úkoly, zkrátka vůbec se s ním nepočítá.
Pomočování, plazení, otáčení se na záda – to jsou příznaky Matovy podřízenosti a snahy udržet všechny raději dál od sebe, aby mu neublížili. Takže vaše naplácání, hubování, ale dokonce i snaha jej zvednout nebo pohladit vedly logicky jen k tomu, že začal močit a plazit se ještě dřív než obvykle, jen abyste se k němu nepřibližovali.
Myslím, že Mat ve vaší smečce (psí i lidské) trpí. Nemá na to, aby se zde prosadil, aby byl jejím plnohodnotným členem. Aktivita obou dalších psů a zřejmě i dětí jej nutí být stále ve střehu a všem jít z cesty. Určitě se nikdy dosyta nenají a přes den si ani moc neodpočine.
Nejlepším řešením by pro něj bylo najít mu nový domov – klidný, bez dětí, nejlépe i bez mužů, a bez dalších psů. Ale noví majitelé by s ním museli trpělivě cvičit a pomaličku pracovat na zvyšování jeho sebevědomí.
Někdy také pomůže pořídit k takovému nejistému psovi malé štěně – zde lépe fenečku s mírnou povahou. Tím, že se Mat najednou ocitne ve „vyšším“ společenském postavení než nové štěně, se přirozeně začne chovat suverénněji. Ale takové rozhodnutí je třeba důkladně zvážit a Matovu reakci na štěně vyzkoušet.
Určitě však prvním krokem musí být Matovo osamostatnění.
Další rady a informace naleznete na stránkách časopisu Zvířata a zdraví – www.zvirataazdravi.cz
Souhlasíte, že je lepší najít frustrovanému zvířeti nový domov, nebo byste se je snažili „uzdravit“ vlastní větší péčí a pozorností? Má váš čtyřnohý přítel nějaký problém, na který hledáte radu? Napište nám, pokusíme se pro vás najít řešení u odborníků.
Nový komentář
Komentáře
Měli jsme kolii a teď máme kavalíry.
Avilo — #10 my meli 12 let fenku maltezacku, uzasnou, chytrou a krasnou. jediny trauma mela vzdycky na silvestra. v ty dobe jsme bydleli na sidliste, takze to bylo neco.. petardy a vsechny tyhlety vystrelovaci blbosti nemam rada
Kazde zviratko potrebuje predevsim lasku a peci cloveka...pokud je dobrym chovatelem ...
pejska jsem měla 18let
Alka1 — #1 přesně, je to nesmysl. Komunistická fáma.
ježiš, to co bylo za bábu, že chudáčka pejska ještě hubovali, když se evidentně bál a podřizoval. To jsou přesně ty lidi, kterejm bych dala tak křečka.
Frustrovaný pes určitě potřebuje hodně lásky a péče. Jednoho takového pejska jsem viděla u veterináře, celý sse třásl a kňučel, ale to měl samozřejmě strach z pana veterináře:) My máme s psíkem problém takový, že se bojí výbuchů a petard. Takže Silvestr-to je přímo horor pro něj. Vždy se celý roztřese, stáhne ocas a zaleze někam, odkud ho až několik hodin nelze vytáhnout. Sedativa mu na SIlvestra dáváme, ale jak pak několik dní po tom oblblý. Nevíme, co s tím..jinak je to sebevědomý pes.
najskor by som sa oto snazila sama,ak by som nevidela rozdiel ta by som mu nasla iny domov.
souhlasím
zvířátko potřebuje stejnou lásku a pozornost jako člověk
určitě pomůže,když to zvířátko vycítí lásku
odpověď na Alka1 — #1 Mách = mám.
odpověď na Sirikit — #4 To je těžké, taky se nemusí podařit najít vhodný nový domov. Povahu psa ještě zřejmě zhoršily špatné reakce na jeho strach, místo povzbuzování v něm jeho podřízenost zvyšují (např. nechápu, proč musí pejsek vylizovat prázdné misky, to se přece dá vyřešit jinak).
Souhlasím s tím, že by se mu měl najít nový domov. Podobný případ znám. Fenka, černá kníračka, byla podobně submisivní zvířátko bez špetky sebevědomí. V rodině byl ještě černý knírač a fenka - matka obou. Když už si s ní nevěděli rady, tak si ji vzala čerstvě ovdovělá paní v domě, aby nebyla tak sama. Věnovala se jí a teď je fenka úžasně milá, vychovaná a od nové paničky se nehne. Venku se psům raději vyhne, větších se bojí, ale doma s ní problémy nejsou.
A souhlasím s Alkou1 - chcete zlikvidovat někoho kdo se před vámi strachy podělá? Zbijte ho za ten strach. Bude vám nadosmrti vděčný.
roční psík je ještě puberťák, jen je škoda, že to majitelé neřešili dřív protože propásli ty největší šance.
Celou situaci neznám, ale přijde mi kruté takového psa se zbavovat jenom proto, že ve smečce do které patří zůstává na posledním stupni hierarchie. Protože i když pes půjde k nějakému osamělému důchodci, zůstane stále ve stejném vzorci chování.
V tomhle směru spíš vidím klasickou výchovu nevšímáním. Lehá si na záda? No a co! Nepřibližovat se a nešahat, nevšímat si. Bude to chvíli trvat, ale může se to časem spravit. A neupřednosťňovat žádného ze psů. Žádné takové "ty chudáčku pojď na klín, oni jsou ti ostatní na tebe zlí" to totiž vede k tomu, že psík až se páníček nebude dívat dostane világoš.
Hlavně nesouhlasím s namáčením čumáčku do loužiček, takovým lidem mách chuť udělat to samé.