Sylvie věří ve „věci mezi nebem a zemí“, ale drží se celkem reality a určité souvislosti, nebo tomu můžeme říkat i znamení, nedokáže pochopit, a proto se rozhodla, že se nám svěří se zvláštními okolnostmi v jejím životě. Možná, že některá z vás bude umět poradit.
„Začalo to tím, že se mi zdál sen, že můj otec zemřel na infarkt. Když jsem se ráno probudila, problesklo mi hlavou, že mu musím zavolat. Neviděli jsme se už dlouho, většinou za mnou přijel jenom na Vánoce, aby mně a mojí dcerce popřál všechno nejlepší, a přinesl dárek.
Nějaké velké sešlosti jsme nepěstovali. Moji rodiče se rozvedli, když mi bylo patnáct, a táta se odstěhoval poměrně daleko na chatu, takže naše kontakty byly víceméně přerušeny. Ale byl to přece jen můj táta (i když nevlastní, ale vychoval mě, takže myslím, že to není zas tak důležité) a živý sen o jeho smrti mě donutil přemýšlet nad tím, že bych ho měla navštívit. Zavolala jsem mu a byl bezstarostný jako vždycky, sršel humorem a nevypadalo to, že by měl smrt na jazyku.
Domluvili jsme se, že se sejdeme, prý se nedávno přestěhoval zase do Prahy (přesně kam mi tehdy neřekl), takže se můžeme vidět častěji. Nezavolal, a tak jsem se neozývala ani já. Sice jsem myslela na to, že bych se za ním stavit mohla, ale pořád bylo tolik práce... Po dvou měsících od mého snu u mě zazvonila policie, která mi oznámila, že můj otec zemřel. Příčina smrti – infarkt, který dostal v autě. Nemohla jsem vůbec uvěřit tomu, že zemřel pouhé dva měsíce po tom, co se mi to zdálo, a na to samé. Bylo mu teprve 60 let, celý život sportoval a snažil se o zdravou životosprávu. Samozřejmě že jsem si hrozně vyčítala, že jsem ho nenavštívila, ale to nebylo všechno, co se stalo. Otec zemřel v den, kdy měla moje babička (jeho tchyně, kterou nemohl vystát) narozeniny, babička zemřela rok předtím v den, kdy měl pak pohřeb. Ale další kapku jsem dostala, když jsem zjistila adresu, kde otec bydlel.
Žil v ulici, kde jsem osudný den, kdy zemřel, byla! Je to malá ulice v Praze 3 a v den jeho smrti jsem tam byla poprvé v kině, protože se tam konala jakási výstava. Nemůžu si pomoct, ale všechny tyto souvislost přece nemůžou být náhoda. A pokud ne, co mi tím chtěl „ten nahoře“ říct? Že jsem za tátou měla zajít? Teď už to samozřejmě vím, ale co s tím můžu dělat? Už bohužel nic. Přesto mně podivné souhry dat a míst vrtají hlavou. Třeba jsem to pořád nepochopila.
Provází mě ale ještě jedna neobvyklá souvislost. Můj první manžel se narodil v den, kdy se narodila přítelkyně mého druhého muže, kterou ale někdo zavraždil před dvaceti lety. Zmizela ze světa ve stejný den, kdy jsem se tehdy seznámila s mým prvním mužem, navíc v místech, kam jsem za ním jezdila na vojnu. V té době jsme se samozřejmě s ní ani s mým druhým mužem neznali. Mám v tom hledat nějakou souvislost? Nebo jsou to všechno jen náhody?“
Nový komentář
Komentáře
Také věřím, že sen má něco do sebe.
Dneska se mi zdálo, že fakt nevyhraju.
Nic není náhodou avše souvisí se vším, jak píše *Rikina*. Stačí se zamyslet, hledat a najít.
ToraToraTora — #7 úplne súhlasím, plus dodávam, že ťa to možno malo naučiť, aby si viac počúvala svoje srdce, alebo šiesty zmysel, môžme to nazvať rôzne.. teraz už moc neodporúčam sa v tom veľmi hrabať, aj tak by si na nič neprišla a časom sa ti to klbko rozmotá samo
Ja si nemuzu pomoct, ale z celeho clanku ma dojem, ze by si autorka mela najit nejakeho konicka, aby prestala premyslet o... vsak vy vite :)
Příběh mě trochu polekal, protože se mi zrovna dnes zdálo, že mého přítele srazilo a zabilo auto. Tchýně mi pak psala sms, abych jí přišla pomoct sbalit jeho věci. Bláznivý sen, ale byl tak živý! Budu se držet toho, co se říká - že úmrtí ve snu znamená, že dotyčný bude dlouho žít. Myslím, že tento příběh byl jen "shoda náhod". Nebo snad zlá předtucha? Také mou sestru pobodali, mámu rozřezali (smozřejmě ve snu). Kdybych tomu měla přikládat nějaký význam, tak se zblázním
Proboha, kdo má zapotřebí si zjišťovat údaje typu "kdy se narodila přítelkyně mého druhého muže, kterou ale někdo zavraždil před dvaceti lety"?
Velmi relevantní a potřebná informace. 
Klasický příklad toho, že když se ale doopravdy chce, tak se najdou souvislosti úplně všeho se vším.
já teda v životě jsem často provázána s různými takovými "náhodami" ale vždy si to vykládám právě tak, že ten vesmír to takhle schválně+ chtěl a udělal, jelikož to je život, tak to prostě funguje, a pokud-li se ti takové věci dějí, tak si myslím, že máš jakési "požehnání", že tě takhle vede, nebo třeba tví andělé, rozhodně jsi pod vlivem těchto sil, což je pro život jen dobře, věz, že tebe to ochraňuje, a s tím tátou je mi to líto, ale stalo se to tak, třeba ti jen chtějí naznačit abys s nimi lépe komukovala, že by ti ještě v životě mohli více pomoci, a že si vybrali právě tuto událost ....myslím, že nis silnějšího si asi vybrat nemohli.....obrať se třeba na někoho kdo v tom umí trochu chodit a třebas ještě poznáš jak "s nimi" komunikovat a jak fungovat
třeba ti příjdu jako blázen, ale všecko funguje :o), sama už si na všechny "znamení" dávám pozor, resp. ani nemusím, je to prostě "ložený" jen to umět přečíst, identifikovat či jak to říct.....
Já zas když se mi stane třeba bouračka nebo nějaký úraz, je to vždy 19.7.
Anai — #5
jo, jo.Mě se zas třikrát zdálo, že umřel bratránek, je tu dodnes a doufám dlouho bude. Blbý na tom ale bylo (už je to asi 40let), že se to vždycky,přibližně po měsíci, MOHLO stát. Jednou boural s tátou v autě,pak se zbáznil kotel a krutě se opařil ve vaně, potřetí jsem už tetě říkala, ať si na něj dává bacha, ale co bude puberťačka mluvit do výchovy. Proklouznul k sousedům do zahrady a topil se ve vápence. Ještěže šel soused zahnat slepice.
brr,jdu vařit, přijít na jiný myšlénky.
Náhody neexistují. Měli bysme si užít našich blízkých, dokud tu s námi jsou a my s nimi. Žádný den s nimi není promarněný a pokud nám osud strká do cesty takové náhody a sny, tak je to zajisté proto, že tam někdo nahoře má pocit, že to sakra flákáme a nemáme tolik času, abysme si to mohli dovolit.
Tak to je něco,myslím,že to nejsou náhody
Myslím,že ti to má něco říct,to není jen tak,je to fakt zvláštní. Asi fakt lepší na to nemyslet,to by se mohl jeden zbláznit
Jinak všem přeji krásný den
enka1 — #4
Taky si to myslím - většinou když se mi o někom zdá, že umřel, tak je tady ještě hodně dlouho, jako exprezident Havel např., ačkoliv k němu nemám nijak bližší vztah, tedy ve smyslu, že ho neznám osobně, jinak mi blízký je, když poprvé onemocněl, což už je snad skoro 20 let, zdálo se mi, že zemřel, takový hodně živý sen... už tehdy jsem si v souladu se snáři říkala, že tady bude dlouho - no a vidítě, je, přestože zdravý moc není! 
Kdyby byl člověk schopný vzpomenout si na všechno, co prožil a začal si to do dávat do souvislostí, asi by zjistil,že těchhle náhod je tolik, že jsou až pravidlem.Dobře radí Věrulinka. Taky se mi toho moc honí pořád hlavou, mých náhod je na menší knížku, vypudit to z hlavy je, aspoň pro mě,těžké.NEODHALUJ.
Sen jsi vyhodnotila dobře, měli jste dva měsíce...nevidím v tom nic divného.
a že jsi byla poblíž jeho bytu... možná tě tam podvědomí táhlo...
Myslím si, že jsou to náhody, asi bych v tom nic jiného nehledala. Na tomhle aspoň člověk vidí, jak je svět malej
.
Jediná rada, nemyslet na to, já vím, nedá ti to a stále se k tomu budeš vracet, ale nevyčítej si, že jsi za tatínkem nejela, prostě to tak asi mělo být.
Život přináší samý překvapení, buď dobrý, nebo špatný.