Ahoj všichni. Vaše rubrika SOS je prima a i mně se v této chvíli moc hodí. Potřebuji totiž poradit.

 

Před rokem jsem se rozvedla, a i když to bolí, musím si přiznat, že svého exmanžela stále miluji... (Rozváděli jsme se na jeho žádost, našel si jinou ženu, se kterou už však není).

 

Již 4 měsíce žiji se svým novým přítelem, a i když ho mám moc ráda a vážím si ho, moje city se nedají srovnat s tím, co jsem cítila (cítím???) k exmanželovi.

 

Vím, že přítel mě opravdu miluje a já v něm cítím neuvěřitelnou jistotu a mám v něm 100% důvěru. Prostě vím, že by mi nikdy neuděl to, co bývalý muž.

 

Jenže.... asi víte, že citům se nedá moc poroučet. Já dlouho bojovala sama se sebou, abych na ex zapomněla (v rámci možností) a abych si nezkazila nový život, plný klidu a pohody s přítelem.

 

Zítra večer jdeme s přítelem na oslavu a já se dozvěděla, že do společnosti dorazí i můj exmanžel. Na onu oslavu jít chci – a i musím – ale pravda je taková, že si vůbec nevěřím.

 

Bojím se toho, že se nechám zviklat chvílí okamžiku a udělám příšernou botu. Tou botou myslím svého bývalého muže.
Stále mě jako chlap přitahuje a stále na něj myslím – v souvislosti se sexem. Jednoduše řečeno, nevím, zda opravdu chci se k němu vrátit (myslím, že ne), ale VÍM, že pokud se přestanu hlídat, např.díky alkoholu, vyspím se s ním.

 

Strašně moc se chci s ním opět milovat. Chci, aby mě znovu líbal, objímal, říkal krásné věci – jen si to představím, a úplně bych se rozbrečela.

 

Na stranu druhou však vím, že to není správné a že bych tímhle ublížila nejen příteli (pokud by to prasklo), ale především sama sobě.

 

Přesto se těm představám a tomu chtíči -  opět ho mít - nemůžu ubránit.

Jsou mé myšlenkové pochody normální?
Je rozumné na tu oslavu chodit? Existuje spolehlivá rada, jak uhlídat sama sebe?

 

Předem díky za vaši pomoc....

 

 

Reklama