Na Mikuláše večer u nás doma zvonil synův kamarád a nesl velkou krabici.Na dně krabice se třáslo a choulilo maličké koťátko.
Toulalo se samo kolem motorestu na Slovensku,oni ho nakrmili a šlo za nima. Propašovali ho přes hranice a vzali si ho domů na panelák.
Pomazlili se s ním,pohráli a nalili mu mléko.Koťátko bylo velmi hladové,napapalo se a usnulo.
Ráno jim připravilo nemilé překvapení-z mléka dostalo průjem a jako wc si vybralo značkový svetr.Tím pro ně přestalo být roztomilé,moc si dovolilo a rokovali,co s ním.
Přišli k názoru,že kočka patří na barák a přemýšleli,komu ho dají.Vybrali si nás,protože věděli,že jsme měli kocourka a nedávno ho přejelo auto.
Tu zimu byly tuhé mrazy,tak jsme to maličké koťátko nemohli dát na dvůr jako dosud jiné kocourky. Domluvili jsme se,že kocourka necháme zatím na chodbě,než se oteplí.Připravili jsme mu pelíšek,papání a wc.
Byl šikovný,pochopil kam má chodit a pomalu si zvykal.Je celý bílý,jen ocásek a nahoře hlavu má mourovanou,kříženec angorské kočky s klasickou.
Jako malý byl jako medvídek,měl krásnou hustou srst.Vybírali jsme mu jméno,já jsem chtěla Miki,Mikuláš,když v ten den přišel,to neprošlo,pak jsem říkala,kdyby to byla kočka,mohla být Sněhurka.
Nakonec se jmenuje Snížek,když je kocour.Až do jara jsme ho měli doma,i aportovat se naučil a je mazlíček všech.
Jen se nám zase někam zatoulal,a to ho doma čekají jeho milované kapsičky,aby se měl dobře na vánoce.
Tento dáreček na Mikuláše nám zůstane nezapomenutelným a nejmilejším.
SNÍŽEK
Jetště jsem nikdy neviděla kočku, co aportuje. Příběh je ale moc milý. Zvlášť proto, že vím, co to je, kočičí hovéénko na něčem, co se mi moc líbí :-)))) Míša
Pište své zážitky, názory a veselé historky o čertech a Mikuláších na redakce@zena-in.cz. Také si myslíte, že strašit děti se nemá?
Dnes ještě vyhlásíme chcípáka a borce dne a nakonec vylosujeme jeden z vašich příspěvků.
Vylosovaný autor příspěvku k tématu bude odměněn punčochou s kosmetikou. Tedy za předpokladu, že byl hodný!
Nový komentář
Komentáře
átéčko — #15
Náš kocour taky chodí na procházku s náma se psem
nadenica — #6 Jednou posral Vládíkovi kocour papuče. chválně neoíšu pokakal, protože to fakt vyprat nešlo. Adyž jsem papuče navoněla, smrdělo to pak ještě víc. Ale stejně mám chlupáče ráda.
K tomu aportování, naše Mourinka tedy přímo neaportovala, ale nosila si drobné hračky, kuličky, mince apod. na schodiště do podkroví, pouštěla je dolů, vždycky si pro ně doběhla, vynesla zpátky a pouštěla znovu. A taky milovala myšky na hraní, které si schválně schovávala pod koberec, aby je pak odtamtud mohla s velkým elánem dolovat. Kdyý jsem šla ven se psem, celou procházku nás doprovázela, vždycky si zaskočila na strom, proběhla se po nejbližší zahradě a zase vyletěla na cestu a dohonila nás. Bohužel, před lety ji porazilo auto, sice se z úrazu ještě vzpamatovala, přišla o ocásek, ale z původně nepohyblivé zadní části se dokázala rozchodit a až na ten ocásek by nikdo nepoznal, že se jí něco stalo, ale asi po třech letech se poraněná páteř přihlásila znovu ke slovu a tentokrát to už Mourinka nezvládla. Teď máme Ursíka, téměř osmikilového usurpátora, kterého z trůnu jedináčka sesadila na jaře naše Beruška, barevná boloňačka, Vyštvala ho dokonce i z mé postele
nesmaz — #10 Moje kočka nesnáší vodu a když se vysává, utíká pryč.
Quentinová z Montargis (Kentánová) — #7 Moje babička zase měla kotě, které s oblibou sloužilo místo té kuličky. Můj strýc ho hodil (opatrně) na konec gauče a kotě k němu přicupitalo zpátky a žádalo repete pořád dokolečka
Quentinová z Montargis (Kentánová) — #7 nesmaz — #10 Snížek měl na hraní malé myšky (hračky),já jsem mu je hodila a on skočil a přinesl mi je v tlamě,ohromně ho to bavilo.
Naše kočka taky nosí aportky, miluje vodu a když jí někdo vysává chlupy vysavačem ... asi bude retardovaná
pěknej dáreček, však se vrátí, když ho čekají takové dobroty
Introvertka — #5 Asi jsem hloupá, ale ani na konci komentáře mi není jasné, jestli je větší miláček kocourek nebo svetr.
A do konce čtu všechno (i TVprogram)číst něco do půlky, to je lepší nečíst nic.
Ještě mi, prosím, vysvětli tu cenu, Tomu nerozumím taky.
Míša Kudláčková: Náš kocour Habakuk taky nosil aport. Jenom teda kuličku z alobalu umuchlanou, ale opravdu jí nosil zpátky... náhodou to vzniklo, když bývalý přítel hodil Habakukovi v kuchyni právě kuličku z alobalu, aby jí cvrnkal po zemi, ale Habiš jí vzal do tlamky a vyplivnul mu jí zpátky k nohám
Kuličku přítel hodil znova a zase to kocour donesl.
S ničím jiným to Habiš neuměl, ale na alobal slyšel
vyprat se dá snad všechno, ale ten smrad z kočičince....
chováme fretku a to je taky dílo
enka1 — #4 pral se svetr, což každýmu dojde, když si komentář přečte do konce, ale což, aspoň má někdo Vánoce dvoje
Introvertka — #2 - Sourozenci a takový rozdíl
- Chtěla jsi vyhodit kocourka nebo svetr? S tím souvisí otázka, co jste s mamkou praly?
- zvířátka (i pro SNÍŽKA) prostě značkují a když je nablízku značkový svetr, tak se zkrátka neudrží
Snížek se určitě najde a nenechá si ujít hezké vánoce
Pamatuju si přesně den, kdy jsem jela pro svou kočičku do chovné stanice. Všechno probíhalo hladce i když stála o 2litry více než její bratr, kterého má teta. Až v autě cestou se mi vykakala na můj značkový svetr. Chtěla jsem ho vyhodit, ale mamka říkala, že by to byla škoda a vyprala mi ho. Nyní jsem ráda, že svetřík mám, je to vzpomínka na první setkání s mým miláčkem.