Kluci byli malí,ve školce a mně při jiném vyšetření náhodně zjistili,že mám žlučníkové kameny,tak jsem byla sice překvapená,ale raději jsem se hned objednala na operaci.Kamarádka mne utěšovala,že jestli umřu,ona se s dětmi k nám do domku nastěhuje a bude mít hned chlapa i barák.Nemám se bát,ona se o všechny postará a bude jim vyvařovat a péct dorty.Manžel byl z té nabídky v šoku,vyděsilo ho to,to by prý zůstal raději sám,jedině že by její dceru houpal na klíně.

Na operaci jsem byla zvědavá,ještě jsem nebyla uspaná a představovala jsem si,že to bude jako vidím v televizi-budu se dívat od stropu jak mne operují,poletím tunelem,bude mi krásně,setkám se se známými na věčnosti a pak se vrátím.Moc jsem se těšila na ty vyjímečné zážitky.No tak zklamali mne,nic takového senekonalo.Napřed jsem si myslela,že stejně neusnu a hned potom na mne sestřička volala že mám po operaci a mám se probrat,říkala jsem si,že si dělá srandu,vždyť jsem ještě ani oči nezavřela.Vnímala jsem,že jedeme výtahem a křičí na mne a nebyla jsem schopná reagovat.Na pokoji mi řekla,abych jim pomohla a chytla se šibenice ,aby mne předělali na postel,ale nějak mne neposlouchaly ruce,ani vyřídilka.Až jsem se vzpamatovala,vyzvídala jsem po pacientkách,jestli se jim něco zdálo.Prý jedna paní říkala doktorovi,jak ho miluje,jiná kolik má slepic na dvoře.sestra říkala,že já nic.

Noc byla krutá,nedali mi najíst a tolik mi dalo práce usnout,když mne za chvíli probudilo hrozné chrápání babičky.Já jsem byla tak hladná a to bývám i agresivní,šla jsem na chodbu a nakukovala do kuchyňky,jestli tam nemají nic k jídlu,i suché kůrky bych jim ukradla.Nic tam nebylo a sestra se ptala,proč nespím,stěžovala jsem si na hlad a  chrápání,neměla pochopení.Babičku odmítla zavést jinam,třeba na chodbu a poslala mne zpátky.Mlaskání na chrápání nepomohlo a já už jsem měla chuť ji přidusit polštářem,potom se mi na chvíli podařilo usnout.

Druhý den mi dali strouhanou mrkev,nebylo to sladké,slané ani mastné,ale ten blaf jsem do sebe nasoukala,aspoň něco co mne nasytilo.Třetí den jsem dostala kuře,byla jsem šťěstím bez sebe a připadala jsem si jako v nebi,jako bych v životě nic lepšího nejedla,žaludek jsem měla tak scvrklý,že byl problém ho tam nacpat,ale jsem snaživá holka,i kostičky jsem olízala.

Ještě mne zklamali,chtěla jsem své kameny na památku a oni mi nic nedali,žlučník byl plný písku,tak jej celý odstranili a celý pytlík vyhodili.Ani na lázně jsem neměla nárok po laparoskopii.No co se dá dělat,na letění tunelem a zážitky mezi životem a smrtí si musím počkat nějakou dobu.      

SNÍŽEK

Pozn. red.: Text nebyl redakčně upraven

Ti lékaři se asi mnohdy taky pěkně pobaví! :)

Máte za sebou operaci? Dokázali vám zánět rozehnat? Trápil slepák vaše děti? Jaká byla péče lékařů?Trápili vás hladem?Měli jste strach? Následovaly lázně? Znáte nějaký příběh ostatních? Máte v podbřišku pořádného žraloka? Myslíte, že na to má vliv genetika či jídlo?

Pište mi na redakce@zena-in.cz

předmět. střevo

Během dne budeme vaše příspěvky zveřejňovat a autorka jednoho z nich bude odměněna. Balíček pro výherce obsahuje 2x Profi-LACT, doplněk stravy pro udržení střevní mikroflóry, knihu Víme, co jíme, zinek - doplněk stravy a voňavý regenerační olej z granátového jablka.

vyhra