Kdy vás napadlo si založit blog a pustit se do psaní?
Vždy mě bavilo psát, dobře jíst a cestovat. Na svých cestách jsem proto ochutnávala místní speciality a časem jsem začala zkoušet uvařit je doma. Brzy jsem ale zjistila, že recepty musím hledat na zahraničních webech a i tak dá někdy pořádnou práci najít kvalitní recept, podle kterého se dá uvařit jídlo tak, jak jsem si jej pamatovala ze zahraničí. A když už jsem si s hledáním receptů dávala takovou práci, přišla mi škoda neposlat to do světa dál.
Cestujete za chutěmi? Že si třeba řeknete, že jste ještě nejedla nic na Novém Zélandu, neznáte jejich speciality, tak tam pro svou zvědavost vyrazíte?
Cestuju hlavně za zážitky. Baví mě objevovat exotiku a různé kultury, takže si spíš vybírám místa, která jsou pro mě něčím originální a nová. A jídlo je s kulturou vždy úzce spojeno, takže exotiku pak najdu nejen kolem sebe, ale taky na talíři. Navíc věřím, že každá země má gastronomicky co nabídnout, a to i v případě, že se její kuchyně nepovažuje za obzvlášť lákavou.
Stačí zavřít oči a otevřít pusu! Snažím se nenechat se odradit pohledem a jíst i to, co mě na první pohled neláká. Často první pohled klame a byla by škoda kvůli tomu neochutnat nějakou specialitu, která u nás k dostání není.
Jaká podivná jídla jste vyzkoušela a na co ráda vzpomínáte?
Ochutnala jsem různé druhy červů, kuřecí pařáty, šneky a samozřejmě všemožné druhy mořských plodů. Existují i větší extrémy, ale zatím jsem neměla to štěstí. Ráda vzpomínám na své první setkání s Asií. V malé restauraci v Pekingu, kam nejspíš v životě nezavítal žádný turista, jsem si posunky objednala snídani. Dostala jsem plný talíř jídla, na kterém jsem nepoznávala vůbec nic. Skupina asi třiceti Číňanů se u vedlejšího stolu výborně bavila, když jsem zjišťovala, co vlastně jím.
Pokud cestujete a ráda zkoušíte místní kuchyni, máte určitě nějaké vtipné historky. Jaká vás stále baví a ráda na ni vzpomínáte?
Jako první se mi vybavila jedna čínská restaurace, kde si člověk mohl vybrat živou slepici, kterou mu poté rovnou uvařili. Pohled na slepice sedící na baru byl opravdu k nezapomenutí! Veselá byla také návštěva Jeruzaléma, kde nás jeden pouliční prodejce chtěl pozvat na mátový čaj, který vařili v jedné restauraci poblíž. Tak nám předal svůj pojízdný stánek, ať ho zaskočíme, dokud se s čajem nevrátí. Půlhodinku jsem tak prodávala místním falafel a pečivo, a to i přesto, že hebrejsky jsem neuměla ani slovo.
Myslím, že s hlodavci bych problém neměla, s představou psího masa už docela bojuju. Sama nevím, jestli bych ho vědomě snědla. Nevědomky se to ale vlastně už stát mohlo. Hlavně asijský street food totiž v tomto ohledu může být docela zákeřný, hlavně když prodavač nemluví anglicky. Jednou jsem v Thajsku jedla masový špíz, který se chuťově nepodobal žádnému masu, které jsem dříve jedla. Tak kdo ví, z čeho byl?
Která kuchyně je pro vás srdeční záležitostí?
Asi nikoho nepřekvapí, když zmíním thajskou kuchyni. Nadšená jsem byla ale i z Blízkého východu nebo z marocké kuchyně. Srdcovou záležitostí je pro mě ale španělská kuchyně, asi proto, že jsem měla možnost poznat ji nejlépe. Ve Španělsku jsem nějakou dobu žila a i dnes se pravidelně s přítelem do Španělska vracíme, hlavně za jeho rodinou. Měla jsem tak možnost ochutnat poctivou domácí kuchyni, nahlédnout „pod pokličku“ a spoustu receptů se i naučit.
Je něco, co vám nechutná?
Moc nemusím tučné maso a nějakou dobu jsem bojovala se zázvorem. Už jsem se ale naučila jej používat tak, že se u toho moc nešklebím. Jinak sním asi všechno.
Jak se na vaše vaření dívá vaše okolí, vaši blízcí?
Všichni kolem mě jsou stejně nadšení ochutnávači jako já, takže jsou rádi, když se chopím vařečky a připravím nějakou novinku. Ráda vařím pro rodinu i kamarády a ty jejich spokojené výrazy a slova chvály jsou pak pro mě tou největší odměnou. Občas si trochu stěžují, když po uvaření jídlo nějakou dobu ještě fotím a ono vystydne, ale takový je úděl života s foodblogerkou.
Veškeré recepty, co máte na blogu jste vyzkoušela, uvařila a ochutnala. Jak se doma shání ingredience, třeba do receptu, který je z Afriky? Existují u nás specializované prodejny? Objednáváte si je po internetu nebo si je rovnou vozíte z cest? 
Musím říci, že jsem z vašich receptů a jejich množství nadšená. Kde recepty sháníte? Kde se inspirujete? Jsou všechny recepty z vašich cest nebo sledujete cizokrajné kuchaře?
Spoustu tradičních jídel znám z cest nebo z různých restaurací. Skvělým zdrojem inspirace jsou pro mě taky zahraniční blogeři, kteří píšou pro cizince o svých národních kuchyních, nebo sbírají stejně jako já všemožné recepty mezinárodní kuchyně. Povážlivě se mi taky doma rozrůstá sbírka kuchařek. Ve výsledku mám na svém seznamu ještě spoustu jídel, která bych chtěla ochutnat a uvařit, takže se máte na co těšit!
Nedá mi to, abych se vás nezeptala - co jste měla na Štědrý večer k večeři?
Letos jsem byla po třech letech na Štědrý den v ČR, takže jsem měla českou klasiku a byla jsem za to ráda, české tradiční Vánoce mám moc ráda. Hned po Vánocích jsem ale vyrazila na dva týdny do Španělska, takže specialit jsem si potom užila do sytosti.
Neplánujete někdy vydat kuchařku se zajímavými recepty? 
Jaké jiné věci kromě cestování a vaření vás baví?
Baví mě sport a pohyb na čerstvém vzduchu. Taky jsem blázen do různých příběhů, takže hodně čtu, sleduju seriály nebo filmy. Navíc mě vždy bavily cizí jazyky, tak si prostřednictvím knížek a filmů snažím udržovat znalost a rozšiřovat slovní zásobu. Ještě bych zmínila kreslení, ke kterému jsem se po dlouhé době letos vrátila, a moc mě to chytlo. Mám ráda, když je můj život pestrý a můžu každou chvilku zkoušet něco nového.
Na jaký recept byste pozvala naše čtenářky? Co by měly určitě vyzkoušet, co jim bude chutnat? Můžete pro nás vybrat 2 -3 vaše recepty?
Těžko se vybírají jen dva nebo tři. Velmi záleží na tom, jaké kdo má chutě. Tady jsou recepty, které jsou u nás v kuchyni tak oblíbené, že už je vaříme pravidelně.
Korejské smažené kuře: Jeden z našich nejoblíbenějších receptů. Kuře je krásně křupavé a má výraznou nasládlou chuť s asijským nádechem. Opravdová chuťová bomba!
- Vietnamská bun cha: Jedno z mých nejoblíbenějších vietnamských jídel, přitom jeho příprava není zas tak složitá. Líbí se mi, že kombinuje čerstvé bylinky a svěží chutě s výraznou chutí masa.
- Indické kuřecí kari s mangem: Nasládlá chuť manga si úžasné rozumí s kokosovým mlékem a indickým kořením. Je to zdravý a rychlý recept s neskutečně dobrým výsledkem.
- Tažín se sušenými švestkami a mandlemi: Maso je po uvaření krásně jemné, měkké a má exotickou chuť marockého koření. Výsledek je lehce pikantní a úžasně ho doplňují medové švestky a restované mandle. Skvělá ukázka arabské kuchyně!
- Lahmacun: Tato arménská pizza je skvěle ochucená a kombinuje samé dobré věci - pikantní masíčko, měkkou tortillu, k tomu bylinky a čerstvá zelenina. Co víc k tomu dodat?
- Korejské smažené kuře: Jeden z našich nejoblíbenějších receptů. Kuře je krásně křupavé a má výraznou nasládlou chuť s asijským nádechem. Opravdová chuťová bomba.
- Portugalské pastéis de nata: Jako sladkou tečku můžu doporučit tyto poměrně jednoduché košíčky se žloutkovým krémem. Nepotřebujete žádné neznámé ingredience, ani recept nevyžaduje složité postupy.
Nový komentář
Komentáře
Taky jsem vybírava
Nemyslím, že se dá sníst cokoli. I kdybych při konzumaci zavřela oči, tak bych stejně nemohla. Protože člověk před zavřením očí ví, co na tom talíři je. Jak už tu bylo zmíněno, tak třeba psy i ta morčata. Nebo kočky, pavouky... Prostě to bych nepozřela nikdy. Paní zatím říká že sníst se dá všechno. Ale spíš to říká proto, že k tomuto jídlu se zatím nedostala. Jiné by to pro ni bylo na tom talíři.
V jídle jsem vybíravá.
Já bych asi měla problém s housenkami. Pamatuji, jak tatínek vyprávěl o spolupracovnících, kteří si na noční směně pekli psy (60. léta). A za války, to muselo být zoufalé, co vše se jedlo. Raději nepomyslet.