Třetina českých školáků nesnídá a do devíti hodin dopoledne nic nesní ani nevypije. Navíc všechny děti ani nesvačí - většina sice ano, ale pouze někdy si tohle dopolední jídlo dopřeje 18 procent školáků, a celých pět procent nesvačí nikdy. Důležité je i to, co dítě svačí  - dietologové zrovna nejásají nad tím, že zatímco nějakou sladkost má k jídlu polovina dětí, zeleninu lze najít ani ne v deseti procentech svačin. Lepší to není ani s pitím -  sycené nápoje kolového typu pije 40 procent školáků, celozrnné pečivo nebo chléb mají ke svačině pouhá tři procenta dětí.

Tyto výsledky vyplynuly z celorepublikového výzkumu společnosti Unilever, který proběhl v září a říjnu 2005 na čtrnácti náhodně vybraných základních školách mezi více než 650 dětmi druhých a šestých tříd. „Strava a zdravotní stav jedince spolu úzce souvisejí,“ říká přitom lékařka Alexandra Moravcová, dětská obezitoložka a endokrinoložka z Kliniky dětského a dorostového lékařství pražské Všeobecné fakultní nemocnice. 

„Poruchy růstu, oslabení imunitního systému, zvýšená nemocnost či alergie, chronický únavový syndrom, obezita nebo mentální anorexie – to vše s sebou může jednotvárná a nevyvážená strava přinést,“ varuje lékařka Moravcová. Dramaticky roste počet dětí s nadváhou či obezitou. „Obézní děti jsou do značné míry vyřazeny z kolektivu vrstevníků, mívají nízké sebevědomí, trpí poruchami motivace a své trápení léčí útěkem k lednici či počítači. Začarovaný kruh se uzavírá,“ dodala Moravcová.

Sladkosti, které každý den konzumuje 15 procent dětí 6. tříd, jsou nejen nezdravé, ale navíc přispívají k nadváze a obezitě. Češi se již několik let drží v první pětici nejtlustších národů Evropy. Nadváhu má přes 60 procent mužů a přes 50 procent žen. Statistika u dětí nepůsobí o mnoho radostněji. V roce 1994 registrovali praktičtí lékaři ve svých ordinacích téměř čtyři procenta obézních dětí, dnes je to dokonce šest procent a dalších devět procent dětí má nadváhu. Tělesná konstrukce je ovlivňována genetickými dispozicemi, velkou roli však hrají i stravovací zvyklosti a pohybová aktivita.

Opačný extrém – mentální anorexie, tj. odmítání jídla a chorobný strach z tloušťky – je dnes diagnostikovaná už i u předškolních dětí. Dle šetření se 16 procent děvčat 6. tříd zajímá o zásady zdravé životosprávy, protože chtějí zhubnout. Avšak neuvážené diety s nízkým obsahem tuků, zejména rostlinných, mohou vést k problémům spojeným s nedostatkem vitaminů A, D a E rozpustných v tucích. Zejména u vitaminu E se nedostatky projeví až s odstupem let a mohou vyústit například v poruchy reprodukční funkce. V dětském věku se tvoří stravovací návyky na celý život a největším příkladem k následování jsou rodiče.

Děti by rozhodně měly snídat, nastartuje se tak jejich den a doplní se úbytek tekutin po noční pauze. Absence snídaně může navíc způsobovat bolesti hlavy, únavu a hlavně nesoustředění. Ke zbytečně zhoršeným školním výsledkům pak už není daleko.

Omezit by se však měl podle doporučení odborníků u dětí i dospělých příjem potravin s vysokým obsahem živočišných tuků, např. tučná masa, uzeniny, máslo, sádlo, tavené sýry, konzervované potraviny. Obsahují mnoho zdraví neprospívajících nasycených mastných kyselin a cholesterolu. Naopak rostlinné tuky mají příznivější složení esenciálních mastných kyselin, které si tělo neumí samo vytvořit a musíme mu je tedy dodávat stravou. Svým složením napomáhají zdravější a vyváženější stravě a u dětí zajišťují zdravý vývoj organizmu.