Třicetiletá Alena byla vždy tzv. fortelná holka  – v kondici a žádná fňukna. Věděla, co od života chce a snažila se za svým cílem svědomitě jít. Díky zdravému základu a dobré výchově příkladem však věděla, že člověk má mít čas i na každodenní život mimo práci. Věnovala se svým koníčkům, často jezdila domů do svého rodného města za rodiči a přáteli. Její život byl v rovnováze.
Pak přišla změna. V zaměstnání se sblížila se svým šéfem a postupně a zcela nenápadně upouštěla od svých zvyků.
„Můj partner je přesně to, čemu se říká workoholik, jeho fotka by mohla být v encyklopediích u tohoto pojmu,“ směje se poněkud hořce mladá žena, které ze začátku vůbec nedošlo, do jakého světa se nechala polapit. Práce od nevidím do nevidím, a to včetně víkendů. I když si někam občas vyrazili, její milý nikdy nevypínal telefon. Standardně i během volných dní s někým neustále telefonoval a pak jí o tom sáhodlouze vyprávěl a chtěl, aby zapojila svou invenci. Svou práci, které věnoval prakticky veškerý čas, stavěl nade vše. Neodpočíval a naprosto neuměl přijmout Aleninu kritiku vůči jeho pracovnímu nasazení. A tak to časem vzdala. Nechtěla o něho přijít, tak přistoupila na jeho životní styl.
5af4218c50401obrazek.png
„Nejdřív mi náš vztah přišel jako dar za mé dobré chování a snaživost,“ směje se už naplno, ale v hlase je znát velkou dávku ironie. „Vzdělaný a dobře zajištěný fešák, jenž je úspěšný v práci, se zamiluje do mě, holky z venkova, která přišla do Prahy udělat štěstí,“ vzpomíná na začátek romance, kterou jí nezadané vrstevnice záviděly a jež se změnila v malé drama. Právě tímto jedním slovem jde totiž popsat její současný stav. 
Ten její fešák, říkejme mu pro zachování anonymity třeba Luboš, jí totiž na růžích rozhodně neustlal. Stejný výkon jako podával den co den v práci on, požadoval i po ní. „Ráno jsme vstávali v šest a z práce se vraceli před půlnocí. A ještě dlouho do noci diskutovali o tom, co a jak je nutné v našem byznyse zlepšit,“ přibližuje svůj životní styl posledních let Alena a dodává, že vůbec nechápe, jak tohle tempo její přítel dokáže vydržet. Ona totiž po třech letech totálně odpadla.
Nejdřív přišla brutální chřipka, která ji na tři týdny vyřadila z práce. Pak se přidaly bolesti kloubů a další drobné neduhy. Její tělo volalo po změně. „Byla jsem neskutečně hloupá a stále to ignorovala,“ kroutí dnes už nechápavě nad svých chováním hlavou Alena, která v současné době chodí od doktora k doktorovi, aby zjistila, co jí je. Zhubla, nemůže spát, bolí jí celé tělo. A duše. „Už vím, že z tohoto matrixu, jak říkám přítelovu světu, musím vystoupit, ale protože jsem si jistá, že tím přijdu i o něho, nemohu se k tomu stále odhodlat. Na druhou stranu jsem si vědoma toho, že on se nezmění, takže v podstatě je to volba mezi životem s ním a vlastním zdravím,“ uzavírá své vyprávění s povzdechem.

Přečtěte si také:

Reklama