„Se snachou nemáme nijak špatné vztahy. Rozhodně nenaplňujeme klišé o nenávistných tchyních a nevraživých snachách. Vždycky jsme vycházely dobře. Snažím se mladým moc nemluvit do života. To je podle mě základ úspěchu. Hodně mě ale mrzí, že mi nepůjčuje čtyřměsíční vnučku,“ svěřuje se Milada.

sn.jpg
Foto: Shutterstock

Žena si může holčičku pochovat jen na chvilku, protože snacha jí ji bere z ruky při prvním pobreknutí. O tom, že by ji vzala na procházku v kočárku, aby si snacha mohla třeba uklidit, uvařit nebo trochu odpočinout, nemůže být řeč.

„Několikrát jsem se ptala, jestli můžu vzít Ellinku ven a pokaždé mi bylo řečeno, že určitě ne. Prý je ještě moc malá a potřebuje být pořád u maminky. Hledala jsem zastání u syna, ale ten mi řekl, že to bude tak, jak si přeje jeho manželka a jestli není připravená dceru nikomu svěřit, tak to musíme respektovat. On ji do toho určitě nutit nebude. Přitom jsem ji nechtěla brát někam na dvě hodiny, ale jen na půl hodinky před barák. Ráda bych se s vnučkou pochlubila i kamarádkám, ale nemůžu. Některé si ze mě dělají legraci, že mi ani nevěří, že vůbec nějakou vnučku mám,“ stěžuje si Milada.

Ta se obává, že se situace nezmění ani až holčička vyroste. Chtěla si s ní od narození budovat silný vztah, ale vidí ji maximálně jednou týdně na hodinu, protože častěji nechce mladou rodinu obtěžovat, aby jim nechala dostatek soukromí. Sami ji častěji nepozvou. 

„Myslím si, že když bude Ella pořád zvyklá jen na maminku, tak se pak bude ostatních bát. Snacha je podle mě přehnaně úzkostná a fixovaná na miminko. Taky neadekvátně reaguje. Vychovala jsem tři děti, takže vím, jak se o ně starat, jak je držet apod. Ale ona mě hned opravovala, že to dělám strašně špatně. Úplně ji to rozčílilo. Chápu, že po porodu pracují hormony, ale už jsou to čtyři měsíce a žádnou změnu v chování k lepšímu nevidím,“ uzavírá smutně.

Čtěte také: