Ilustrační záběr: Profimedia

Na zhruba 40 procentech plochy amazonského pralesa jsou srážky tak nízké, že tam les může existovat jak v podobě deštného pralesa, tak savany,“ píše badatel na stockholmské univerzitě Arie Staal.

Za přeměnu může méně srážek, ale i stoupající teploty v důsledku skleníkových plynů. I přes to, že si momentálně planeta trochu odpočala například od letecké dopravy, na vymírání různých druhů živočichů a tropických deštných pralesů nemá krátké období příliš velký vliv.


Ilustrační záběr: Profimedia

Díky růstu emisí a teplot se přestává odpařovat voda a tvořit deště. Stromy poté hynou. Podle autorů studie jde o začarovaný kruh, čím méně je srážek, tím více je sucho a přibývá požárů. Přesně taková hrozba je podle simulovaných scénářů například i v Konžském deštném pralese.

Reklama