Milá redakce,
můj příběh patří do kategorie smutných s dobrým koncem. Moje teta miluje psy - boxery. Měla už tři - ne najednou, ale po sobě, a toho posledního měla skoro 15 let. Tohle léto ale její Beník onemocněl a umřel. Nesla to jako ztrátu rodinného příslušníka. Nejdřív se zapřísahala, že už psa nechce, ale ani ne po týdnu už jela na Moravu na inzerát, přivezla si krásného malého žíhaného - zase Bena, ten však nevydržel ani 3 dny - byl špatně očkovaný a umřel.
Bylo mi tety moc líto. Ti lidé, co jí prodali nemocné štěně, se však zachovali jako slušní lidé a sehnali tetě náhradu. Tak se zase jelo na Moravu, kde na tetu čekal boxer zlatý, toho sice nechtěla, ale myslím, že teď už by toho syčáka nedala ani zanic. Doufám, že tenhle Beník už bude zdravý jak řípa a tetě všechno trápení vynahradí.
S pozdravem Eva
Přikládám foto nemocného pejska, ze kterého jsme se těšili tak krátce
Milá Evo, děkujeme za příspěvek a celá redakce doufáme, že bude ten poslední Beník dělat radost nejen tetě, ale i vám ostatním.
Máte ještě některá z vás zajímavý příběh, týkající se zvířátek. Ať už pesků, kočiček nebo třeba ryvbiček. Těšíme se na vaše příspěvky.
TÉMATA:
DŮM A BYT
Nový komentář
Komentáře
To bohužel znám. Než jsme dostali našeho současného pejska, koupili jsme malé štěnátko. To umřelo během pěti dní, co jsme si ho přivezli. Nemohli jsme vůbec nic dělat, lékař nám říkal, že už muselo být nemocné, když jsme si ho přivezli. Copak to ale člověk pozná, když má úplně prvního pejska v životě??
Bylo to hodně smutné.