Posílám fotku, je to naše kočka Anny. Pomáhala mi při balení skla. Doufám, že je někde šťastná a spokojená. Bohužel musela opustit náš domov. Byla milována celou rodinou.
Vzala si ji moje švagrová, milovnice koček, pak ale bohužel jednoho večera Anny zmizela a už nevrátila.
Nebojte, má se určitě dobře, kočky si přece umí poradit v každé situaci...
Nový komentář
Komentáře
PĚKNÁ KOČENKA
To je smutní,ale třeba se někdo těší z nového mazlíčka i když vy truchlíte.Ona je určitě štastná,tak krásnou kočičku najít,tak si jí hned nechám.
Včera jsem slyšela příběh kočičího lumpa, co se stal miláčkem největším. Byl jeden mladý muž, co se jednoho studeného rána probudil s kocovinou - a taky s kočičkou. Skutečnou. Bylo to kotě, které, jak se později ukázalo, se rozhodl zachránit před čímsi nedobrým, asi smrtí, ale to už si vážně nepamatoval ani.. A tak se kočičím kamarádem stal. Tedy, zpočátku doopravdy chtěl. Ale z té zvláštní číči, pozn. pro znalce originálně egyptského vzhledu, se stal domácí mučitel tohoto chrabrého dobrovolného opatrovatele.. Nejhorší prej byly noci. Číča na něj číhala ze zálohy, drápky zatínala do spící osoby, nosu, očí.. a veškeré domácí prostředí zaznamenalo ty její způsoby: tapety, pohovka, peřiny, kytky.. A tak přišlo rozhodnutí. Odvezu ji, prostě dneska pojede s námi.. Zanechal ji tam, daleko, v bujném mlází, mezi kopřivami. Koťáťko nešťastné, opuštěné... Bylo opuštěno, né že né.. A to došlo, zdá se, během následujících 120 minut i tomu zlosynovi. Vrátil se, brzy. Světe div se - byla tam pořád, v tom houští a křoví. A on, když ji uviděl, se v tu ránu zamiloval do Ní! Nikdo mu to asi neuvěří, ale tvrdí to, přísahá a miláčkem nazývá teď to zvláštní chlupaté stvoření, kterému říkal ještě nedávno démon noci..
..jo, a slyšela jsem po tom ještě říct, jak je běžné, že člověk pozná, že něco má rád teprve až to ztratí....
Myslím, že manžel ji stále čeká, byla od nás daleko 100km, už jednou se ztratila a my už připravený na cestu, že ji pojedeme hledat, ale našla se, podruhé jsme ji jeli hledat, ale marně...
Smutné
Ale kočky prý dokáží najít svůj domov, který je až 30km daleko
...Ta číča má moc pěknou barvu srsti!