Pochlubte se, co nosíte pod perfektní vnější slupkou?

 

Můžete se pochválit, nebo jste ráda, že to, co se nazývá prádlem, zůstává pěkně ukryto?

 

No ano, třeba právě teď.

 

Jen si vzpomeňte, jak jste na sebe ráno v polotmě a ve spěchu naházela, co vám padlo pod ruku.

Byla to vytahaná podprda stokrát přežvýkaná automatkou, zaprané kalhotky

neidentifikovatelné barvy s trčícími gumičkami a punčochy s načatým okem?

 

Cítíte se pohoršena? Vy přece něco tak odporného doma nemáte, natož aby se vám stalo, že si to oblečete.

 

To vám tleskám.

 

Pokud se ale trochu rdíte a přiznáte, že jste omylem hrábla do přihrádky určené tzv. na dotahání na chalupě, vězte, že byste zdaleka nebyla výjimkou.  

 

Věřte, že už jsem viděla při různých kostýmových zkouškách ledacos.

Od super prádélka na super depilovaném, voňavém těle, po prádlo nevábného tvaru i odéru.

 

A jestli si myslíte, že se dotyčná zastyděla a pochopila významně otevřené okno jako signál, že by příště mohla použít alespoň deodorant, jste nenapravitelná naivka.

 

V tu chvíli se dostávám do nepříjemné situace, kdy se hanbou propadám za druhé.

 

Jednou jsem měla zkoušet kostým s velmi známou slavnou herečkou.

To, že měla půl hodiny zpoždění, jsem přešla. Zaneprázdněná hvězda.

Přihasila si to s čoklem, který mi sežral svačinu, fajn.

 

Co bylo ale nezapomenutelné, bylo její prádlo.

 

 

 

 

Když rozbalila to drahé značkové oblečení, zajukala na mě obrovská oka vytahaných jégrovek a pod jégrovkami zašlé prádlo, které se mi automaticky vybaví, kdykoliv dotyčnou spatřím v televizi.

 

Pěkná vizitka.