„A hele, tchoř,“ urazila jsme čtyřnohého miláčka mého kamaráda už při první návštěvě. Tchoř mi to vrátil. Kousnul mě do palce a nehorázně mě zasmrděl. A to ani nepoužil žlázky, jenom se na mně usadil, a tak hodinku na mně spal. Prostě tchoř, zkonstatovala jsem, a nabyla dojmu, že i když je fretka roztomilé a inteligentní zvířátko, já zůstanu u psů. Sice se na rozdíl od fretky musí venčit, ale rozhodně tolik nesmrdí.

Je to tchoř
Ať se to totiž chovatelům fretek líbí nebo ne, fretka je v podstatě tchoř tmavý, i když domestikovaný asi před dvěma tisíci lety. A i dnes se do chovu domácích fretek občas tchoři přikřižují – mívají totiž hustší a kvalitnější srst a jsou mohutnější než domestikované fretky. Ovšem také poněkud divočejší a dominantnější, jak mi předvedl jeden kamarádčin polotchoř.

Veselé a hravé
Dříve se fretky chovaly především kvůli kožešině, ale také jako výborní lovci myší. Vycvičené fretky se využívaly k protahování lan úzkými tunely a potrubím. Přestože jsou totiž fretky v povaze v mnohém podobné kočkám, jsou o něco vycvičitelnější ke konkrétním úkolům. Mívají výraznou osobnost – každá fretka je individualita, jsou hravé do vysokého věku a neuvěřitelně zvědavé. A i když se venčit nemusí, obvykle venčení milují a nevadí jim ani cestování.

Není fretka jako fretka
Domestikované fretky jsou mírnější, než jejich divocí příbuzní, ale musí si na člověka zvykat odmalička. Nejlépe se ochočují mláďata od 6 týdnů do dvou, maximálně tří měsíců. Zvyknout na kontakt s člověkem starší fretku, které se do té doby nikdo nevěnoval, je obtížnější, a obvykle už nikdy nebude zcela krotká. Stejně jako lidé bývají fretky v povaze rozdílné a své vlastnosti do značné míry předávají potomkům – u mláďat kousavé fretky hrozí, že budou také kousavá. Proto je dobré fretky, stejně jako jakákoliv jiná zvířata, pokud je chceme pro domácí chov, kupovat od zkušených chovatelů, u nichž můžeme vidět i matku mláďat.

Nenáročný mazel
Fretky se dožívají osmi až deseti let a nejsou finančně příliš náročné – dají se koupit i za 500 Kč, ty lepší pak za jeden až dva tisíce. Snadno se naučí chodit na kočičí záchůdek a rády se promenují po ulici na vodítku. Na rozdíl od psa je však venku nemůžete pustit na volno – zbavit je loveckých instinktů je prakticky nemožné. Se psy a kočkami ovšem fretky dovedou vycházet – pokud s nimi vychází psi a kočky. Také fretky – samičky – lze většinou chovat společně, se samci však bývají problémy.

Smrdí fretky?
Zdálo by se tedy, že je fretka celkem optimální zvířátko. I ta nejčistší a nejvykoupanější fretka však nezapře ostrý pach šelmičky. Pokud vám nevadí, nebo vám dokonce voní, pak vám s fretkou bude dobře. Pokud je vám však pach fretek nepříjemný, rozlučte se s představou, že byste se ho dokázali zbavit.

Kapitola sama pro sebe jsou pachové žlázky. Od jara 2004 jejich odstraňování zakazuje Zákon na ochranu zvířat proti týrání a i dospělá fretka, natož pak mládě, je občas použije. A pak jde o pach, kterého se zbavujete několik dní. Přece jen, fretka je tchoř. Na druhou stranu, čím je fretka ochočenější a zvyklejší na nejrůznější situace, tím méně použití žlázek hrozí.

Chtěla byste domů fretku? Nebo ji dokonce chováte či jste chovala? Jaké máte s fretkami zkušenosti? Líbí se Vám? Voní Vám nebo smrdí? A co jiná zvířata? Smrdí Vám třeba psi, morčata, koně nebo kočky? Proč myslíte, že člověku některá zvířata smrdí a jiná ne?

 

 

 

 

Reklama