Alergii na chlad, kterou trpí až dvakrát více žen než mužů, může vyvolat chladný vítr, prudký pokles teploty, studená voda, jídlo či nápoje. Nejhorší je kombinace zimy a vlhka. Podle odborníků je šíření nového druhu alergie zapříčiněno našim častým pobytem v uzavřených prostorách. Lidský organismus totiž už na zimu nemusí být zvyklý.
 
Odhaduje se, že alergiemi trpí v současnosti přibližně 40 % celé populace a počet alergiků neustále stoupá. Alergie na chlad patří mezi nové, méně známé druhy alergií, přesto není úplnou vzácností. Imunoalergoložka MUDr. Adriana Kondrlíková vysvětluje: „Alergie na chlad je v podstatě pseudoalergií. Nevzniká jako reakce na fyzikální podnět, tedy alergen. Přesný mechanismus vzniku chladové reakce zatím neznáme, předpokládáme však, že při styku s chladem se uvolňuje hlavní přenašeč alergenů, histamin.“ Jde o hyperaktivitu imunitního systému, která je podobná jako u klasické alergie.

„Projevy chladové alergie se vyskytují na pokožce buď ve formě kopřivky a jejích svědících bolestivých pupenů, nebo jako suchá a popraskaná pokožka na rukou, ale ohrožuje i další orgány. Chladová kopřivka přitom nemusí souviset s žádnou jinou alergickou predispozicí. Mezi nejčastější příznaky patří dále otok na místech vystavených chladu, nadměrná aktivita sliznic horních a dolních cest dýchacích a spojivek. Typické je například ucpání nosu, slzení očí, pálení sliznice nosohltanu, vodnatý výtok, kýchání a kašel. V extrémních chladových podmínkách se u někoho může objevit křečovité stažení hladkých svalů průdušek, čímž se zúží jejich průchodnost, a tak dochází k dušnosti až astmatickému záchvatu. Na chlad mohou abnormálně reagovat drobné tepny na rukou, což se může projevit jejich bledým až fialových zbarvením. V prstech občas pacienti dokonce ztrácejí citlivost nebo naopak cítí bolest,“ vypočítává příznaky imunoalergoložka, podle níž číhá velké nebezpečí i v chlazených nápojích. Ty mohou mít za následek rychlé ochlazení hrdla a následnou alergickou reakci projevující se otokem, ztíženým dýcháním až dušením.

Odborníci varují, že největší nebezpečí představuje koupání ve studené vodě, kdy náhlá změna teploty těla a pokles krevního tlaku může u alergika vyvolat extrémní reakci zvanou anafylaktický šok, který může skončit až úmrtím. „Lidé s tímto onemocněním by se měli vyhýbat během celého roku koupání v jezerech a raději upřednostnit koupaliště s ohřívanou vodou a místa, kde je vždy k dispozici odborná pomoc,“ varuje MUDr. Adriana Kondrlíková.


 
Diagnostikovat chladovou alergii je navzdory mnohým příznakům velmi těžké. Právě příznaky se většinou chybně zaměňují s jinými onemocněními. Chladovou alergii lze odhalit pouze pomocí speciálních vyšetření od rozboru krve až po expoziční test, který se provádí přiložením kostky ledu na předloktí pacienta nebo nalepením dvou zkumavek naplněných ledem na vnitřní stranu předloktí. V případě pozitivního nálezu se na testovaném místě vytvoří klasická kopřivku a otok. Objevit se okamžitě může i rýma.
 
„Léčba onemocnění je také poměrně problematická, ale po stanovení diagnózy je důležité nejprve odstranění příznaků. Úspěch má většinou užívání antihistaminik a kortikoidů, jako u běžných alergií, protože mají protizánětlivý účinek. Ne každá chladová alergie reaguje na podání léků odezněním, a tak častokrát hledáme, které léky jsou pro koho vhodné. Pacientům při dýchacích potížích pomáhá sprej na uvolnění průdušek, kortikoidové masti proti svědění a zánětu. Terapie zabírá postupně a léky se užívají během celé zimy, aby se potíže nevrátily,“ vysvětluje zkušená odbornice, podle níž dokonalá prevence ani neexistuje, protože je otázkou náhody, zda se alergické onemocnění vyvine nebo ne.

„Nejlevnějším a nejúčinnějším lékem je pravidelné a postupné otužování, kterým se zvyšuje i celková kondice organismu. Přivykání na teplotní změny zvyšuje pohotovost cév rychle reagovat na chlad, obranné mechanismy se tak vytvářejí i na sliznicích, což vede k lepší ochraně před infekcemi z nachlazení a alergií na chlad. S tím však souvisí i pravidlo neoblékat se příliš teple, dopřát si dostatek pohybu na čerstvém vzduchu, pravidelně větrat, nepřetápět v bytech a sprchovat se střídavě v teplé a studené vodě. Je dobré používat termoprádlo, které odvádí z těla vlhkost a také hypoalergenní kosmetiku, která nedráždí a chrání před chladem,“ radí MUDr. Kondrlíková. Otužování může být velmi prospěšné, ale vyzkoušejte jej raději až po poradě s lékařem. Jde vlastně o jistý druh imunoterapie, která je jedinou specifickou léčbou příčiny alergie a jejím cílem je snížit přecitlivělost pacienta na alergen.
 
Významným podporovatelem imunity je také betaglukan, nacházející se například v hlívě ústřičné. „Jak je známo z mnoha výzkumů, studií i praktického používání, betaglukan je schopen optimalizovat imunitní systém,“ vysvětluje Adrián Doboly ze společnosti Natures. Betaglukan se osvědčil u lidí s oslabenou imunitou a u jedinců s častým výskytem alergií a infekčních onemocnění.


 
Jak předejít alergii na chlad:

  • nepřetápějte v bytě a pravidelně větrejte
  • neoblékejte si příliš mnoho vrstev, raději využijte funkční spodní prádlo, které udržuje teplo
  • dopřejte si dostatek pohybu na čerstvém vzduchu
  • navštěvujte sauny a solné jeskyně
  • posilujte svou imunitu užíváním mikronizovaného betaglukanu
  • po celý rok se nekoupejte ve studené vodě
  • otužujte se s citem

 
Věděly jste, že...
Alergie na chlad postihuje převážně mladé dospělé, ale výjimkou nejsou ani děti či lidé ve středním věku? Ženy jsou postiženy dvakrát častěji než muži. Množství lidí postižených chladovou alergií stoupá v zemích s chladnějším podnebím, zejména tedy v severských státech. Alergie na chlad tvoří asi 5 % ve výskytu všech alergických onemocnění.

Foto: Natures & iStock

Reklama