Asi hodně z nás již slyšelo, nebo na vlastní kůži (nebo spíš prsa) zažilo prťouska - závisláčka. Mléčný bar otevřený v každou denní dobu, nejoblíbenější jsou mejdany kolem druhé až třetí hodiny ranní, kdy je kromě mléčného koktejlu také vyžadován bohatý kulturní program. Nezapomenutelné jsou příběhy nenasytů, kteří pomocí srdcervoucího jekotu trhají halenky a trička svých nebohých matek v těch nejnevhodnějších situacích, oblíbené jsou zejména přeplněné prostředky MHD. Méně historek a pravděpodobně i rad koluje o dětech, které kojení odmítají. Tím samozřejmě nemám na mysli dvouleté caparty, ale ani novorozence, kteří mají nárok na to něco neumět a všechno nové se tak trochu učí. Mám na mysli prťousky, kteří jsou bez problémů kojeni, ale v nějakém období vývoje začnou z  nepochopitelných důvodů mateřské mléko odmítat, i když je ho dostatek. Dítě se u krmení kroutí, prohýbá, plive prs, odvrací se, je viditelně nervózní, pláče, no prostě (nikoliv sprostě) nadává.

 

Možné důvody bojkotu kojení

 

Omezované kojení - dítě je krmené v pravidelných intervalech, nejsou respektovány jeho potřeby.

Rušivé momenty při kojení (hluk, křik, hádky, rádio, televize…) - je pravda, že mnoha jedlíkům uvedené rušivé vlivy nevadí, vypijí si svoji porci klidně i při hlučném zápasu ve fotbale. Ale může se stát, že budete mít doma gurmána, který potřebuje u hodování klidné a tiché prostředí.

Nemoc dítěte (infekce dutiny ústní, krku, středního ucha, rýma) - nemoc kterou jsme nezjistili, může miminko i maminku pěkně potrápit. Asi nejčastěji to bývá zánět středouší a rýma. V obou případech má dítě znesnadněno dýchání, v případě zánětu středního ucha vzniká v uších nepříjemný tlak, který je pro dítě bolestivý. Příčinou různého kroucení a prohýbání můžou být ale i obyčejné potíže s nadýmáním.

Dlouhodobé odloučení od matky - při hospitalizaci maminky, kdy není možné mít kojence s sebou,  může po propuštění z nemocnice nastat situace, že děťátko odmítá nechat se nakojit.

Příliš mnoho podnětů z nabitého denního programu - znáte to: plavání, mateřské centrum, koulení na míčích. Pak s maminkou na cvičení, po cvičení na kafíčko :-). Po kafíčku juchání u babičky a dědy. Na společensky konzervativní potomky je toho prostě moc. Každé dítě je originál, jedno nerozhází nic, jiné potřebuje pravidelný režim.

Změna chuti mateřského mléka po léku, potravě, při menstruaci, při retenci mléčného kanálku - to, že se pravděpodobně nějak může měnit chuť mléka při menstruaci nebo vlivem skladby jídelníčku matky už vypozorovaly naše babičky. Je také pravděpodobné, že chuť ovlivní i vámi užívané léky.

Příliš zaměstnaná matka - možná znáte maminku a možná na vás kouká každé ráno ze zrcadla, co běhá od jedné práce k druhé. Na nic není doopravdy čas, vše se dělá rychle, většinou ve stresu. I v tomto případě je možné, že potomek začne stávkovat.

Bohužel stát se může i to, že se důvod bojkotu nepodaří zjistit.

 

Vzhledem k tomu, že se s kojencem domluvíte jen velice těžko, i když nějaký druh komunikace mezi maminkou a dítětem existuje, je někdy opravdu hodně těžké zjistit, proč to moje prtě vlastně nechce jíst. Možná, že jen nepije tolik, kolik byste si představovali, nebo kolik by si představovala vaše pediatrička. Ne zrovna přijemný je i tlak užší či širší části rodiny na růst velikosti faldíčků vašeho drobka. Při porovnávání váhových přírůstků je velmi důležité se řídit percentilovými grafy, kde se zohledňují nejen přírůstky váhové, ale i výškové a dokonce i pohlaví dítěte.  Těmito grafy by se měla řídit i dětská lékařka při sledování prospívání či neprospívání vašeho miminka. Grafy vznikají na základě měření velkých skupin dětí a dospívajících všech věkových kategorií od novorozenců až po dospělé jedince. Střední silná čára grafu vyjadřuje 50. percentil. To znamená, že právě 50 % dětí stejného věku je větších a 50 % menších než daná hodnota. Jde tedy o křivku růstu toho „nejprostřednějšího" dítěte. Dolní křivka růstového percentilového grafu obvykle vyjadřuje 3. percentil. A co z toho poznáme? Je to jednoduchá matematika,  3 % dětí stejného věku jsou menší, 97 % je větších. Na opačném konci grafu najdeme křivku 97. percentilu. A zase následuje jednoduché vysvětlení,  97 % dětí je menších než tato hodnota, pouhá 3 % jsou větší.  Pásmo obvyklého růstu nám tedy vymezují hodnoty mezi 3. a 97. percentilem, což je rozsah opravdu veliký. Tyto grafy jsou i přílohou nových očkovacích průkazů. Právě za tuto část dostal český Zdravotní a očkovací průkaz pochvalu od Světové zdravotnické organizace (WHO). Pokud máte doma spokojené, vyrovnané a zdravé miminko se stoupající křivkou v obvyklém rozmezí, neznepokojujte se! Byť by se miminko pohybovalo i ve spodním limitu, neměly byste stresovat ani sebe, ani dítě.

 

(zdroj :s použitím  letáku Laktační Ligy)

Reklama