Jsem úplně obyčejná ženská ve středních letech. Děti mám dávno dospělé, žijí si své vlastní životy a mně "nadělily" vnoučátka. Snad jen vztahy se jim moc nevyvedly a nevím, jestli je to tím, že já sama jsem se s jejich otcem rozvedla. Starší dcera si otce svého prvního syna ani nevzala, natož aby s ním vydržela. Prostřední syn si matku svého synka sice vzal, ale ta mu zase po nějakém tom roce utekla za jiným. Nejmladší je zatím sám.
Trápí mě to, a nejvíc fakt, že od nich poslední dobou slýchám samé výtky. Ne proto, že bych nebyla správná hlídací babča, ale pro svého partnera. Milana jsem si našla až pět let po rozvodu se svým mužem a žijeme spolu na psí knížku již patnáct let. Byla jsem ráda, že si vůbec někdo maminu od tří rozjívených dětí zamiloval. Nebylo to jednoduché ani pro mě a určitě ani ne pro něj. Ale přesto se postavil k mým třem raubířům čelem a toho nejmenšího, kterému v té době bylo necelých pět let, vychoval.
Se starší dcerou se moc nepohodli, takže mezi nimi byly neustálé šarvátky a hádky, prostřední syn byl flegmatik a měl ho celou tu dobu svým způsobem “na háku”, nejmladší ho bral jako svého otce. Avšak jeho postoj k ženám je dost podivný. Vlastně, když se za těmi patnácti lety objektivně ohlédnu, musím sama sobě přiznat, že ze mě udělal svou služku.
Teplé večeře, nákupy, vydělávání peněz, to vše bylo na mně. Nestěžovala jsem si a nestěžuji, ale co mi neskutečným způsobem leze na nervy, to je jeho pedantství v úklidu. Pravdou je, že úklid je činnost, kterou já vůbec neznám. Sám vysává, myje okna, pulíruje koupelnu a záchod. Ale vše do takových detailů, které by normálnímu člověku ani nepřišly na mysl.
Okna šroubuje, šroubovákem vyndavá mikroskopická smítka prachu z neviditelných skulin, kytky sprchuje třikrát týdně, pokaždé, když přejdu přes běhoun s dlouhým chlupem, zvedne se z křesla a chlupy po mně narovná. Přijdou-li k nám na návštěvu děti s vnoučaty, je nervozní. Kouká na ně, když si dají nějakou mlsku, a hned přiklekne, aby sebral spadlý drobeček, přičemž dětem, když odcházejí, ještě vynadá, že je po nich bordel.
Dospěla jsem do takové fáze, že před tím, než se má vrátit domů, lítám po bytě jako splašená, sbírám drobečky, narovnávám vázy a češu chlupy na pitomém koberci. Jakmile odemkne, div nestojím v pozoru a nepodávám hlášení. Jsem z něj naprosto zoufalá a čím dál víc si uvědomuji, že ze sebevědomé mladé ženy udělal absolutně poslušnou ženušku.
Tereza
Nový komentář
Komentáře
Tak to bych nevydržela.to je na
.
Tady je jasně vidět neuvěřitelná ženská posedlost pořádkem. Ten člověk zjevně terorizuje celou svou rodinu, ale většina z vás vidí jen ten pořádek.
Tohle je skoro už nemoc. Obávám se, že s tím asi nepůjde nic udělat. Možná, že by tvému příteli pomohl psycholog, ale pochybuji že by k němu byl vůbec ochoten zajít. Takže jsou podle mě dvě možnosti, buď se s tím můžeš smířit, anebo se s ním rozejít. Kdysi jsem četla v Marianne, že tyhle uklízecí mánie znamenají, že dotyčný jedinec je nespokojený se svým životem a okolím, tak se snaží si urovnat své okolí aspoň tím úklidem.
no je fajn, že uklízí, uklízet se musí... ale pokud je to takový fanatik, tak s ním asi moc příjemné soužití není...
co s tím? prostě mu řekněte, co vám vadí, jinak se to asi řešit nedá...
psycho: "Tak kurva co pořád chcete." Po tobě fakt nic
mutina:53:
psycho: "Tak kurva co pořád chcete." Po tobě fakt nic
Mně ale taky příjde, že o služce přece nemůže být řeč - pokud chlap doma dělá komplet celý úklid, to přece není málo! Ano, každý extrém je problematický, ale chce si to vyříkat a pokud to nezabere, tak nezbývá než se s tím smířit, dětem to vysvětlit. Nebo se to třeba dá léčit?
Teda tak to mi připomíná film - Noci s nepřítelem
. To tě fakt lituju
tomáš: já na tom nic divného nevidím.
... podle toho vypočítával přesčasy, příplatky o víkendech a podle toho si kontroloval i výplatu ...
Doma mám stejný prototyp. Také pracuje na dráze, a když ještě dělal 12-ctky, aspoň věděl, jak mu to vyjde na víkendy, dovolenou a svátky, kterou musí hlásit půl roku dopředu ...
A hrnky také myjeme hned, naopak nechápeme, proč někteří nechávají špinavé nádobí zaschnout, když je v momentě umyté a uklizené ...
Je to jen o přístupu a domluvě těch dvou a také, "jak si padnou do noty".
Jen ty fasované konzervy u nás nejsou ...
Jak uz tady nekteri psali, nadpis clanku trochu navadel, ze se to bude vyvijet jinym smerem... a ejhle, on ji doma komanduje, aby se udrzel poradek, kdyz on uklizi... no co... me by to jeho komandovani taky vadilo... ja to totiz z duse nesnasim, ale na druhou stranu, ruku na srdce damy, mnoho zenskych se chova uplne stejne jako tento chlap v clanku
Az dcera vyroste, tak uvidim, jestli s nim zustanu. Kazdopadne ted se pred ni nechci hadat ani ji nechci pripravit o tatu. A zase tak priserny to neni, aby se to nedalo vydrzet, nastesti on je dost casto pryc, tak je klid. A mne by vadilo neco na kazdym chlapovi. A samozrejme kazdemu chlapovi by vadilo neco na mne.
psycho: Máš stále stejný problém, že vidíš všechny ženy jednou nenávistnou optikou. Přečti si pořádně příspěvky. NĚKTERÉ ženy by takového manžela nechtěly, NĚKTERÉ chtěly. My ženy totiž myslíme, ale ne všechny stejně. To je pro tebe novinka, co?
Dedida, on s tim nic delat nemuze, dela zdravotnika v nemocnici, ma kazdou chvili nocni nebo vikendove sluzby, je objektivne hodne utahanej a jeste ma malo penez. Takze mi nezbyde nez se s tim smirit. Driv jsem se snazila to s nim probrat, ale nema to cenu, akorat se rozcilil. Nebudu si kazit zivot vecnym hadanim. Rozejit se nechci. Je nam uz 41 a 38 let (ja), setkali jsme se uz jako starsi, takze tezko cekat, ze tak stareho chlapa zmenim. Proste jsem si zvykla, ze mi absolutne s nicim nepomuze, ani doma ani v zivote, uz od nej vubec nikdy nic nechci a zaridim si to nejak sama. Kdyz jsem od nej neco nekdy chtela, treba kdyz jsme se stehovali, tak to bral jako osobni obet, ze on je chudak permanentne nevyspalej a utahanej a ja, ktera nic nedelam (jen se staram o mimino a delam veci do prace, ktera nas de facto zivi), se o to sama nepostaram. Podle mne by takovi lidi nemeli mit rodiny a meli by zit sami. Jenze to jsem pochopila pozde, predtim mne proste ukecal, je dost chytrej a okouzlujici. Chtel rodinu, tak asi hledal nekoho, kdo se o vsechno postara a vsechno zaplati. Pripadne odpovedi prosim do vzkazu, diskusi uz cist nebudu.
je jasne, ze kazda vec dotazena do krajnosti neni vzdycky uplne prijmena pro dlouhodobe souziti. Takze chapu, ze si autorka clanku Tereza stezuje. Akorat z toho take asi vyplyva, ze sama nevi co chce, nema to promyslene uplne do konce. Vypada to, ze ji vadi, ze manzel az prilis uklizi a ona se pak citi vina (nebo vinna?) tim, ze ona nebo jeji deti delaji bordel ... to by chtelo, aby si vyrikali.
Taky ji vadi ze vari a nakupuje, ale jak uz tu nekdo dole rekl, to ma ten manzel delat uplne vsechno? Mne to prijde jako dobre rozdeleni roli, je pravda, ze pokud si to vareni a nakupovani ona nevybrala a treba by radeji uklizela, no to je pak jasne, ze neni uplne spokojena... Jenze co poradit? Asi to, ze by se mela na chvili zastavit, o samote popremyslet o sobe a o tom, co vlastne ocekava. Kdyz se to povede, tak to cloveku hodne ujasni to, co chce od sebe i od jinych.
Jinak si myslim, ze by mohli byt celkem spokojeni. Taky takovych let za sebou, no asi je neco spojuje, ale ze by to bylo vzajemne zneuzivani? Tomu neverim. (ale tezko soudit takhle od klavesnice ...)
e-vik: no to je přece stará věc! Ženy nevědí co chtějí a nedají pokoj, dokud to nedostanou.
Kelly: no apespoň někdo. :-)))
gerda: ale jdi, slova jsou jen slova - ty sprostá nejsou. To jen ty pod tím vidíš něco sprostého.
psycho: ... tak to asi špatně čteš, já jsem ta potrefená ... spokojená
psycho: za sebe si přeju, abys neslušná slova vytečkovával!