su.jpg
Foto: Shutterstock

Časy se mění, a co dříve budilo téměř pohoršení, je dnes považováno za jeden z atributů krásy. Řeč je o bronzově hnědé pokožce odrážející sluneční paprsky, léto a pohodu. Setkat se můžete i s obecně rozšířeným názorem, že opálený člověk vypadá zdravěji než jeho bílý kolega, navzdory skutečnému zdravotnímu stavu. Zdání někdy klame, je však třeba konstatovat, že zlatohnědá tvář se současnému ideálu zdraví a krásy podobá více než bledá pokožka bez stopy slunečních paprsků.

V této souvislosti možná i vy patříte k těm, kteří se v létě cíleně vystavují sluníčku. A co nezvládnou sluneční paprsky, dohoníte v soláriu. Napadlo vás ale už někdy zapátrat, jaký je mezi přírodním a umělým opalováním rozdíl? Které z nich je pro pokožku šetrnější?

Záření jako záření?

Dodnes je mezi některými z nás považováno opalování v soláriu za hazard se zdravím. A přestože kolem této zkrášlovací metody existuje řada mýtů, i tady bezesporu platí, že všeho moc škodí. Nutno dodat, že mezi opalováním na sluníčku a několikaminutovou relaxací v soláriu příliš velký rozdíl není, a pozvolná příprava pokožky na léto opatrným „sluněním“ v soláriu bývá některými odborníky dokonce doporučována. Během umělého opalování v soláriu probíhají stejné procesy, jako když se vystavíte venku na slunci.

suu.jpg
Foto: Shutterstock

V soláriu eliminujete nejistotu

UV lampy v soláriu kombinují UV-A a UV-B záření, která jsou svým spektrálním složením podobná tomu slunečnímu. Při opalování na sluníčku však hrají důležitou roli mnohé faktory (denní doba, nadmořská výška, emise, oblačnost), díky kterým nemáme opalování zcela pod kontrolou. Tuto „nejistotu“ eliminuje pobyt v soláriu, kde máme celý proces pod kontrolou a intenzitu si volíme podle svého fototypu. Ozařování si tak dávkujeme přesně a individuálně.

Kůže každého z nás obsahuje určité množství kožního pigmentu melaninu, který chrání organismus před UV zářením. V této souvislosti hovoříme o tzv. fototypu, který vyjadřuje přirozené zabarvení kůže a určuje se podle reakce pokožky na sluneční paprsky. Existuje 6 základních fototypů:

  • Fototyp I: Má velmi světlou pleť a obvykle rezavé vlasy, mnoho pih a světle modré oči. Při (i krátkodobém) pobytu na přímém slunci se téměř vždy spálí; opaluje se výhradně do červena, kůže posléze nezhnědne.
  • Fototyp II: Má světlou pleť, pih jen málo nebo žádné, světlé vlasy a modré, zelené nebo šedé oči. Opaluje se obvykle do červena a snadno se spálí.      
  • Fototyp III: Má světle hnědou pleť, hnědé až tmavé vlasy a obvykle hnědé oči. Opaluje se dobře a spálí se jen málokdy. Pokud ano, spálení bývá většinou mírnějšího rázu.  
  • Fototyp IV: Má tmavší pleť a velmi tmavé vlasy i oči. Nespálí se téměř nikdy.
  • Fototyp V: Má velmi tmavou pokožku, tmavé až černé vlasy, nikdy se nespálí.
  • Fototyp VI: Nejtmavší typ, který se nikdy nespálí.
Jak bylo uvedeno na začátku: všeho moc škodí, ať je řeč o čemkoli, přirozené slunění či opalování v soláriu nevyjímaje. Sluneční paprsky jsou pro život nezbytné a mimo jiné umožňují syntézu vitaminu D. Totéž umí i solárium, které mnohým z nás – zejména v chladném období – evokuje léto a pohodu. Řešíte-li tedy otázku, zda je pobyt v soláriu nebezpečný, pak vězte, že ne o nic víc než opalování na přímém slunci. Oboje je však třeba dávkovat s rozmyslem a s přihlédnutím na fototyp pleti.

Čtěte také: 

Zdroje: sol-tb.pl/en, nhs.uk/common-health, wikiskripta.eu