„Práce od »nevidím do nevidím«, přesuny z fabriky do fabriky, z pracoviště na pracoviště. Tohle všechno se pro Slováky skrývá za vidinou práce v Česku,“ napsal v úterý slovenský deník Sme.

Někteří Slováci na vlastní kůži pocítili, co obnáší být nájemným zaměstnancem, uvádí Sme svůj článek o slovenských gastarbeiterech v Čechách a na Moravě.

Anna je takovou pracovnicí už tři roky. Jednou skládá z pásu autosoučástky, jindy potraviny a za měsíc zase dělá něco jiného. Personální agentura, které se upsala, ji půjčuje na práci firmám v Česku.

Navenek je vše v pořádku. Agentura jí platí ubytovnu a ze mzdy sráží pojistné. Pracovníci jako ona však často pracují i 16 hodin denně – dvojnásobek toho, co kmenoví zaměstnanci.

„Někdy odpracuji víc jak 270 hodin za měsíc,“ tvrdí čtyřicetiletá matka třech dětí z malé obce na východě Slovenska. Domů se dostane jednou za měsíc. Pracuje i během víkendů.

A jak funguje práce „na leasing“?

• Žadatel se upíše agentuře a ta ho pronajme firmě - většinou na určitý čas
• agentura odvádí pojistné a vyplácí mzdu
• nájemný zaměstnanec má nižší mzdu jak ostatní, zpravidla v jedné firmě nepracuje déle než tři měsíce

Podle deníku Sme se ukazuje, že Slováci, kteří „existenčně“ potřebují vydělat peníze, oželí i rovnoprávnost.

„Pracoval jsem na lince dvanáct hodin denně. Pracovat méně by se nevyplatilo,“ říká pětadvacetiletý Michal z okresu Prešov. Jako agenturní zaměstnanec prý měl o polovinu nižší hodinovou mzdu než kmenový personál.

Anna oficiálně vydělává jen minimální mzdu. Peníze navíc – kolem 15 000 korun, dostává v Česku na ruku.

Šéfa Asociace personálních agentur Slovenska Luboše Sirotu její výpověď překvapila. „To není kapitalismus, ale otrokářství,“ tvrdí.

„Češi nám dávají najevo, že jsme nevítaní gastarbeiteři. Ale raději budu pracovat v Česku, než bych byla nezaměstnaná a žila ze sociálních dávek na Slovensku,“ prohlašuje vyučená prodavačka Anna.

Reklama