Foto: Shutterstock

Krajová lidová slova

Já pám
Co to tedy vlastně znamená, když lidé řeknou: „A já vám pám…?“ Většina lidí slovu v mluvené řeči normálně rozumí, ale rozum nad ním zůstává stát. Vzniklo samozřejmě z obyčejného povídám a v důsledku zkracování zůstalo u pouhého „pám.“ Používají ho většinou lidé důchodového věku, ale od nich ho převzaly i mladší generace.

Uďál
Ze stejného soudku pochází patvar slovesa udělal. Už jsem to „uďál“, říkával strejda z Vysočiny, ale stejně tak jsme zkratku slyšely v Pardubickém kraji. Jde trochu o lenost říct slovo celé. „Luďan to za mě uďál, teď si dám cigaretku.“

Roztroušené nářečí

Česenek
Slovo „česenek“ patří k východočeskému nářečím, které se rychle rozšířilo. V okolí Nového Města nad Metují se vaří takzvaná „česenku“. Jde o klasickou česnečku, ale někteří lidé si myslí, že jde o něco speciálního.

Čekuláda
Podle slovníku nářečí jde o slovo pocházející z Úlibic, v Královehradeckém kraji. „Čekuládovka“ je dokonce prý druh kořalky, ale my známe „čekuládu“ jako obyčejnou čokoládu od babičky z Brna.

Slova přejatá z němčiny

Šrajtofle
„Podej mi šrajtofli, já to zaplatím,“ říkávala babička v cukrárně. Slovo zní legračně, a tak ho od ní převzala vnučka, která teď žije v Praze. Tam její kamarádi nevěděli, o čem mluví, ale po nějaké době ho začali používat také. Slovo se dědí z generace na generaci a zřejmě pochází ze slova „Schreibtafel“, což byla kapesní tabulka na zápisky. „Chtělo by to výplatu, mám průvan ve šrajtofli!“

Veškostn
V lidovém jazyce zanechala němčina silný vliv. Dej to do „veškostnu“, říkává však stále ještě maminka, protože pojem zřejmě odposlouchala od prababičky. Jde o prádelník!

Čtěte také:

Reklama