Foto: Shutterstock
Čokoláda patří k nejoblíbenějším sladkostem na světě. Ta kvalitní – obsahující minimálně 70 % kakaa – se navíc řadí mezi tzv. superpotraviny, tedy produkty s neobvykle vysokým obsahem zdraví prospěšných látek.
Dužina chutná po banánu s mangem
Ať už je řeč o jakékoli čokoládě, jejím základem musí být semena tropického stromu theobroma cacao (kakaovník). Ta se vydlabou, obalí banánovými listy a nechají fermentovat. Poté se usuší, upraží, namelou a dále zpracovávají podle potřeby a požadavků.
Kakaovníku se nejlépe daří v oblasti tzv. čokoládového pásu. Ten najdete do cca. dvaceti stupňů severně i jižně od rovníku. Plody – kakaové boby – uzrávají přibližně za šest měsíců od květu a jejich zralost se pozná změnou barvy (z červené na oranžovou, případně ze zelené na žlutou podle konkrétní odrůdy). Uvnitř každého bobu se nachází okolo 40 semen pokrytých sladkou bílou dužinou, která svou chutí připomíná banán s mangem. Existují celkem tři typy kakaových zrn, z nichž nejdražší je odrůda Criollo z z oblasti Mexika a Střední Ameriky. |
Od Olméků po Brity
Kakaovník patří mezi historické plodiny známé tisíce let. Přibližně kolem roku 1900 před naším letopočtem (v dobách starověkých civilizací Mokayů a Olméků) se kakaové boby zpracovávaly v čokoládový nápoj využívaný především k léčbě zdravotních neduhů a k nejrůznějším rituálům. V konzumaci ve stejné formě pokračovali o mnoho let později Mayové. Čokoládový nápoj byl v jejich podání hustý, hořký, kořeněný a horký. Kromě umletých kakaových bobů obsahoval vodu, kukuřičnou mouku, chilli a další koření. Aztékové (cca. 1200 našeho letopočtu) pak našli oblibu v chladném a napěněném nápoji. V 16. století doputoval čokoládový nápoj do Španělska. Jeho chuť byla už docela jiná, podobná té, kterou máme s čokoládou spojenou dnes. Chutnal sladce, vyráběl se z umletých a upražených kakaových bobů, vody, cukru, vanilky, muškátového oříšku, hřebíčku, anýzu a skořice. Až do 17. století byla čokoláda konzumována výhradně jako nápoj.
Foto: Aztécká žena tvořící čokoládovou pěnu.
Unknown author, Public domain, via Wikimedia Commons
V roce 1847 byla ve Velké Británii vyrobena první čokoládová tabulka a o 19 let později tamtéž se na trhu objevila první plněná čokoláda; náplň tvořil fondánový krém. V roce 1875 spatřila světlo světa první tabulka švýcarské mléčné čokolády; ta vznikla přidáním slazeného kondenzovaného mléka. Belgické pralinky se hlásí o slovo od roku 1912. |
Čokoláda jako lék, platidlo i afrodiziakum
Historické využití kakaových bobů bylo široké. Už v dávných dobách byl nápoj z nich využíván k léčbě řady zdravotních komplikací: od hadího uštknutí přes oslabení účinků černé magie až po problémy s dýcháním, srdeční činností nebo potencí. Nápoj býval také nedílnou součástí náboženských a obřadních rituálů, platil (a stále platí) mezi oblíbená afrodiziaka a kakaová semena sloužila i jako platidlo. Od dob mayské civilizace až dodnes se používá kakaové máslo (tuk z kakaového bobu) ke kosmetickým účelům.
Foto: Obchodníci chutnají a obchodují s čokoládou, čajem a kávou
Philippe_Sylvestre_Dufour_17th_century, Public domain, via Wikimedia Commons
Čokoláda (ve své kvalitní formě) se řadí mezi superpotraviny. 100 g čokolády s minimálním obsahem kakaa 70 % obsahuje 67 % denní dávky železa, 58 % denní dávky hořčíku, 89 % denní dávky mědi a 98 % denní dávky manganu. Dále obsahuje nezanedbatelné množství draslíku, fosforu, zinku a selenu. Flavonoidy obsažené v čokoládě jsou prospěšnými fytonutrienty („vitaminy nové generace“), které dokážou účinně chránit před volnými radikály a významně zpomalují stárnutí buněk. |
Čtěte také:
- Oslaďte si život zdravěji. Čím můžete nahradit bílou klasiku a na co si dát pozor
- Na bolavý krk i oslabenou pokožku: Antibiotické přírodní poklady, které máte doma
Zdroje: časopis Svět potravin, magnumicecream.com, history.com
Nový komentář