Sliby chyby.... kolikrát jen jsem toto slovní spojení slyšela....
Pravdou je, že slib je slib a slibovat něco, o čem předem víme, že je nesplnitelné, je jakousi ránou pod pás.
A právě o slibech si dnes budeme povídat.
Jak jste na tom se sliby vy?
Říkají vám „slibotechno“?
Nebo se vám ještě nikdy nestalo, abyste daný slib porušila?
Či jste naopak na něčí slib spoléhala a poté si rvala vlasy, že jste naivně tomuto příslibu uvěřila?
Napište nám! Napište nám vše na téma: Sliby!
Psát nám můžete již nyní na známou adresu: redakce@seznam.cz
Ale nyní si v klidu vypijte kávičku, ke které vám přinášíme příběh, díky němuž vzniklo dnešní téma dne:
Odmalička jsem byla vychovávána k tomu, že co člověk slíbí, to by měl také splnit. Pamatuji se, že se nikdy nestalo, že by mi rodiče něco slíbili a po čase řekli: promiň, Moni, ale opravdu to nejde... U nás zkrátka platilo: slib jen to, o čem víš, že můžeš opravdu splnit.
A v tomto duchu jsem i já vychovávala svoje děti. Nikdy jsem jim nic neslibovala, pokud jsem skutečně neměla 100% jistotu, že to mohu splnit, a nikdy jsem již jednou daný slib neporušila.
Pro mého muže však slovo slib nemělo absolutně žádný význam. Byla to pro něj jakási slovní pomoc ve chvíli, kdy už nevěděl kudy kam, ale tím to končilo. Nikdy svůj slib nedodržel, nikdy mu nebylo hanba říci: Tak jsem to slíbil, no a?
I toto byl jeden z mnoha důvodů, proč jsme se před rokem rozvedli.
Bohužel, nyní se ocitám v situaci, kdy mě napadá, že jsem s onou hrou na sliby neměla u svých dětí vůbec začínat.
Dceři je pět let a synovi bude sedm. Oba vědí, jak to u nás v rodině se sliby chodí, a chápou, co znamená „svůj slib dodržet“.
O to horší je situace, která vznikla díky jejich otci a mému exmanželovi.
Dětem slíbí hory doly.
Panenku, autíčko na dálkové ovládání, výlet na Šumavu... má zkrátka plnou pusu slibů, ale skutek utek.
Já ho znám a vím, jaký je... Ale proboha!!! jak to mám vysvětlit dětem?
Otec jim něco slíbí a ony jsou štěstím bez sebe. Plánují si, co vše například o víkendu s otcem podniknou, balí si věci, nemohou dospat.... A přijde sobota ráno a nejenže můj bývalý muž pro děti nepřijede, on ani nezavolá, aby se omluvil!!!
A tak je to se vším. Něco dětem naslibuje, a pak se na to doslova vykašle.
Děti pochopitelně toto jeho jednání nesou velice těžce. Nejsem schopna jim vysvětlit, proč já i ony svůj slib vždy dodrží, a jejich vlastní otec ne...
Vždyť to ani vysvětlit nejde...
Ale víte, co je nejhorší??? Že ony i po tolika zklamáních svému otci stále bezmezně věří!
Věří, když jim slíbí, že poletí k moři, věří, že dostanou k Vánocům obrovské lego, věří zkrátka všemu, co jim táta řekne.
Pak, když přijde zklamání, pláčí a ani já nemám k slzám daleko...
Zneužívat sliby je odporné, ale slibovat dětem něco, co nikdy nesplníme, je přímo nelidsky hnusné.
Monika
Tak a nyní je to na vás, milé čtenářky. Zapojte se do tématu dne i vy! A pamatujte, že nejzajímavější příspěvky budou opět oceněny!
Monice zasíláme dárkový balíček plný kosmetiky a Vám přejeme krásné úterý ;o)
Nový komentář
Komentáře
Alespon nebudou verit vsem ptakovinam co v prubehu let uslysi .. jen je na to priprav .. jaky je zivot .. a co se mohou a nemuseji od ostatnich dockat.
Byla jsem vychována stejně jako pisatelka.
Můj přítel je ale jiného ražení a mé neustálé rozhořčování nad nedodržením a rozčilování nad pozdními příchody mě naprosto ničí.
Nejradši bych ho vzteky zabila. To nedokáže pochopit, že když se něco řekne tak to platí!!! Zejména chlapa dělá dodržení slova!! Co já se narozčilovala! Teď už jsem v klidu, semtam mu udělám to samé! (proti svému přesvědčení) A vida, funguje to!
Už jsem od synovce slyšela i toto: děkuju ti, žes mi to slíbila...to potom sakra zavazuje
to taky znam ... pritelovo dite, tez veri sve "uzasne" matince a pak za jeji nedodrzeny slib nadava svemu tatovi
Viv: nebo "slibem nezarmoutíš" ... směšné jen do doby, než se to týká člověka samotného , z takových mě bere amok
pardon, chtela jsem napsat "slibovaci vety"
jojo, taky znam... muj se obcas ridi heslem: "slibem nikoho neurazis..." Chapu, ze se obcas muze stat, ze slib nejde dodrzet, ale kdyz se to stava casteji ne-li pravidlem tak je to na Uz jsem se naucila, ze pred vsechny slibovane vety, ktere od nej slisim, si domyslim - "asi", "snad", "mozna"... a pak se stane, ze jsem obcas mile prekvapena... Ale vuci detem je to sprostarna... zkus detem proste vysvetlit, ze pro tatu tohle slovo slib zas tak moc neznamena i kdyby melo... a ze to ublizuje lidem, kterym se naslibuje a pak se nesplni a ze to neni spravne... vic jim asi rict nemuzes... ony samotne, az budou vetsi, pochopi jaky je tatinek...
to je naprosto normální...ze slibů od exe bych mohla postavit pomník...takže už ví,že on je prostě neplní
občas se také stávám slibotechnou,ale ne pro to,že bych nechtěla slib splnit,jen nestíhám...jsou ale zásadní sliby,které splnit musím,protože chci
Máma syna mého přítele malému zase slibuje každý rok psa. Všichni víme jak je to nereálné, protože pes potřebuje péči na 100%. Předloni to byl retrívr pak kokr, letos yorkšír
Tatínek mu to vždycky vysvětluje
Když jsem byla malá, tak to u nás taky platilo...a dnes se svým manželem mám trochu problémy. Vyletěla bych z kůže , když něco slibuje a pak skutek utek.... .... Ale je to asi na výchově....
oni na to ty dětičky jednou přijdou.. a pak už mu sklapne.
Exmanželovu povahu, bohužel, odhalí až budou starší. A pak se teprve bude divit, že jejich důvěra už jaksi neexistuje.