Karla Oličová (1915-1975) si rodičů příliš neužila. Tatínka nepoznala vůbec, zemřel ještě před jejím narozením jako c. k. důstojník za první světové války. 5ffd7a90624e2obrazek.pngV dětství jí zemřela také maminka. Oboustranného sirotka se tedy ujala sestra jejího otce Anna Oličová, která byla provdaná za pěvce a profesora pražské konzervatoře Louise Kadeřábka. Oličovi byli váženou pražskou rodinou. Karlin dědeček Václav Olič byl pražským policejním ředitelem a dvorním radou.

Není bez zajímavosti, že Karlina teta a poručnice Anna Oličová, které říkali Aťa, byla nejlepší kamarádkou Anny Vlčkové, budoucí paní Hany Benešové. Malinko to vysvětlím. Annu Vlčkovou totiž adoptovala a nechala vystudovat její svobodná a bezdětná teta Eva Šulcová, která pracovala v Praze mnoho let jako hospodyně a zdědila po své zaměstnavatelce velice slušné jmění. Shodou okolností i byt v domě na Vinohradech, který vlastnili a zároveň i obývali Oličovi. Dvě stejně staré Aničky - Vlčková a Oličová -  se tedy spřátelily a jako nerozlučné kamarádky odjely na studijní pobyt do Paříže, aby si zde vylepšily svou chabou francouzštinu a zapsaly se jako mimořádné studentky na Sorbonnu. 5ffd7adfcd162obrazek.pngAnna Vlčková se tam seznámila s Eduardem Benešem, za nějž se za pár let provdala a na jeho přání si křestní jméno změnila na Hanu (a on místo Eduarda začal používat jméno Edvard).

Ale vraťme se k malé Karličce Oličové. Odmalička to byla krásná a nadaná holčička. Díky vlivu své tetičky začala studovat na francouzském gymnáziu, odtud ale ze sexty přešla studovat zpěv na konzervatoři. Nejspíš pod vlivem strýčka Kadeřábka.

Vyrostla z ní krasavice. Měla krásné tmavé vlasy, tmavé oči a drobnou štíhlou postavu. Působila tak trochu exoticky. V necelých dvaceti letech byla náhodně pozvána do barrandovských ateliérů, kde získala příležitost zahrát si ve filmu Bezdětná po boku tehdy rovněž začínající Nataši Gollové. Díky svému exotickému vzhledu dostala v témže roce i další roli – zahrála si italskou šlechtičnu Giullianu Benzoni, velkou lásku generála M. R. Štefánika, v životopisném filmu o tomto nedoceněném zakladateli naší republiky.

Nejlepším rokem v kariéře mladinké herečky se stal rok 1937. Objevila se ve čtyřech v té době divácky velmi úspěšných filmech: jako Lori Šonková v dramatu Karel Hynek Mácha, princezna Zulika ve filmu Švanda dudák, jako schovanka Lenka ve Filosofské historii a dcera maršála v Bílé nemoci.
5ffd7a021fb91obrazek.png
Foto: Youtube
Velký rozruch způsobilo zejména filmové zpracování Čapkovy hry Bílá nemoc, kterou režíroval Hugo Haas, jenž si tu zahrál i hlavní roli doktora Galéna. Tehdy získala Karla roli maršálovy dcery Anety díky zásahu prezidenta Beneše, tedy zasloužila se o to víceméně jeho manželka Hana Benešová. Ta si Karlu oblíbila jako neteř své kamarádky a držela nad ní ochrannou ruku. Hugo Haasovi se to moc nelíbilo, měl prý o představitelce této role trochu jinou představu. Jenže musel kapitulovat a na podmínku přistoupit. Jinak by asi nezískal finance od společnosti Moldaviafilm potřebné k natočení 5ffd7b24bbd5dobrazek.pngfilmu. Mimochodem film byl na Barrandově natočen za čtrnáct dní a měl premiéru den před Štědrým dnem 1937.

Byl nadšeně přijat jako manifest proti blížícímu se nacismu. Ostatně německé velvyslanectví v Praze proti filmu okamžitě po premiéře protestovalo a žádalo jeho zákaz. K tomu nakonec nejdříve došlo v listopadu roku 1938 na Slovensku a brzy i v Čechách. Stejný postih dopadl i na film Filosofská historie, který měl silně vlastenecký podtext. Herci, kteří hráli v obou filmech - a Karla mezi ně patřila - začali mít s nacisty okamžitě po okupaci problémy.
A protože Karla najednou v roce 1938 přestala filmovat, začaly vznikat různé fámy. A pak se objevila zpráva, že Karla Oličová ve věku 25 let v roce 1940 zemřela.

Skutečnost byla malinko jiná. V roce 1938 propukla u Karly těžká astmatická choroba, která jí znemožnila další filmování. Proto najednou herečka zmizela z očí veřejnosti a s nemocí bojovala v soukromí. Jedinou útěchu nalézala ve víře v boha. Zemřela v roce 1975 v nedožitých šedesáti letech.
 
Na našem webu jste si mohli také přečíst:

Reklama