“Smrad jeden psí“ - Pepa
Máme doma krásného bígla Pepu. Je to miláček rodiny, ale když na to přijde, dělá nám strašný naschvály. Hlavně má neuvěřitelně nevinný kukuč, a tak by nikoho ani nenapadlo, čeho je schopen. Máme malou zahrádku a vždy, když se vracíme domů, Pepa se může zbláznit radostí a vítá nás. V okamžiku, kdy dělal nenápadného a neviditelného, věděla jsem, že něco provedl. A věděl to moc dobře. Nevěřím tomu, že psi neví, že se něco nesmí. Spíš si myslím, že to vědí a v nějaké svojí naštvanosti na pána sladce vychutnávají pomstu, když dělají, co je zakázané. Koušou tu botu a v jejich psí hlavě se směje několik čertů a vykřikují – ten se zase bude vztekat, to bude tanec! Pepa se vždycky trefil do mé špatné nálady. Co nám nejvíc tropil? Okousané boty ani nestojí za řeč. Kadění v předsíni také ne, ale co mě nejvíc dožralo, bylo, když jsem mu vynadala a on po takové hodině ležel jako pěna pod lavicí a „žral“ mojí kabelku s dokladama, šminkama a kapesníčkama. Protože to dělal opravdu s gustem, mnoho věcí spolykal. Smrad jeden psí, dostal co proto. Nakonec v noci zvracel kusy rtěnky a chuchvalce kapesníků a jako třešničku z dortu kovovou přesku. Ráno měl strašný průjem. Skoro z toho chudák chípnul, ale od té doby je klid.
Monika :)

“Nenažraná“ dáma
Jako každý pejskař vím, o čem je řeč. Já mám "naschválnice" hned dvě: německou dogu a maltézáka. Obě jsou z jiného těsta, ta menší citlivá a ze všeho hned vylekaná a zároveň, jiné slovo nemám, "šťastná". Ta o osmdesát centimetrů větší je úplná dáma, elegantní, poslušná a ... "nenažraná"! Každé její plenění ať koše, lednice nebo chlebníku končí - jak jinak, než mým záchvatem zuřivosti. Celá tragédie ovšem spočívá v tom, že zatímco ta velká dostává lekci, ta druhá chudinka se rozklepe a strachy počůrá. Nikdy nevím, kdo pak odchází jako vytrestaný.
Vera

Rasa buldočků je jakýsi naschvál
Velice mě pobavily naschvály uvedené ve vašem článku. Mám Francouzského buldočka a někdy mám pocit, že samotná rasa buldočků je jakýsi naschvál. Můj Aronek se mi skutečně jednou vyčůral na mojí peřinu, chce jít ven vždycky když mi to nejmíň vyhovuje a je ještě spousta dalších manýrů, kterými mně vyvádí z míry.
Macík