Těch vlhkých koleček v podpaží a odéru zpoceného těla bychom se moc rády zbavily jednou provždy. To by ovšem byla velká chyba! Ve skutečnosti pot potřebujeme: Ochlazuje nás, zbavuje odpadních látek a chrání naši pokožku.

Potní žlázky nemáme jen v podpaží nebo na chodidlech. Naopak - jsou doslova všude, na každém čtverečním centimetru pokožky je jich okolo 350. Jedinými místy na našem těle, kde vůbec nejsou potní žlázy, jsou pohlavní orgány a rty.
Podpažní potní žlázy nejsou o nic větší nebo výkonnější než ty ostatní; protože je to ale skryté a špatně větrané místečko, vlhkost se tam drží déle, zatímco na jiných místech se okamžitě odpaří. Proto máme pocit, že se v podpaží potíme nejvíc. Denně vyprodukujeme něco mezi půl litrem a dvěma litry potu, při tělesné aktivitě a v horkém prostředí to ale může být i pět litrů a víc. A co myslíte, která část těla se potí nejméně? Je to hřbet ruky!

Potím se hrůzou

Převážnou část našeho potu vůbec není cítit, protože ho tvoří z 99 % voda - je to ten, který vytvářejí takzvané ekrinní potní žlázy. Jsou rozmístěné po celém těle (nejvíc je jich na dlaních, na chodidlech a na čele) a jejich hlavním úkolem je ochlazování těla. Tenký potní povlak neustále pokrývá naši pokožku, zvláčňuje ji a činí kyselou (udržuje známé pH 5,5), což ji chrání před napadením plísněmi a bakteriemi. Druhému typu potních žláz se říká apokrinní. Je jich mnohem méně, ale o to více o sobě dávají vědět. Jejich sekret je hustší a obsahuje bílkoviny a mastné kyseliny. Když se do něj pustí na kůži žijící bakterie a kvasinky, začínáme poněkud zavánět. Apokrinní žlázy začínají fungovat až v období puberty a vyskytují se v podpaží a na intimních místech.

Není vám horko, necvičíte ani nemáte horečku – a přesto máte orosené dlaně a z podpaží vám stéká tenký pramínek. Jak je to možné? Jde o takzvané emoční pocení, které je součástí dobře známé poplachové reakce při stresu (útěk nebo útok). Pro naše předky to bylo jistě užitečné zařízení, vlhké dlaně a chodidla jim v okamžiku ohrožení usnadňovaly útěk nebo pevnější uchopení zbraně.

Při emočním pocení jsou aktivní ekrinní i apokrinní potní žlázy, což je důvod, proč emoční pot – na rozdíl od potu z tepla -  zapáchá. Rozdílů je ovšem víc. Emoční pocení přichází náhle, během několika vteřin, zatímco to druhé  se „rozbíhá“ nejméně pět minut. Při emočním pocení ztrácíme mnohem více tekutin i solí. Může nás potkat kdykoli, i když jsme v chladném prostředí a vůbec se nepohybujeme.

 

Zbraně v boji s potem

Proč se někteří lidé potí více a jiní méně, zatím přesně nevíme, pravděpodobně ale jde o dědičnou vlastnost. V každém případě, být zpocený a nevonný je v naší kultuře považováno za společensky nepřijatelné, což je dobrá zpráva pro výrobce kosmetiky. Přípravků na trhu je nepřehledné množství, v zásadě si ale můžeme vybrat mezi deodoranty a antiperspiranty.

Ty první pocení nijak neovlivňují, jen překrývají tělesný smrádek. Můžou obsahovat i antibakteriální látky, které množství mikroorganismů snižují. Antiperspiranty skutečně redukují tvorbu potu, a to pomocí sloučeniny hliníku, která zužuje vývody potních žláz.

Škodí antiperspiranty našemu zdraví? Bohužel, na tuhle otázku zatím neexistuje jednoznačná odpověď, a to nikde na světě. Odpůrci antiperspirantů argumentují tím, že hydrát chloridu hlinitého proniká do těla pokožkou v podpaží (pokud je vyholené, tak obzvlášť snadno), hromadí se tam a způsobuje postupné odumírání nervových buněk. Jiní odborníci naopak tvrdí, že touto cestou se jedovatý hliník vstřebávat do organismu nemůže. Existují studie, které naznačují vztah mezi používáním antiperspirantů a vznikem rakoviny prsu - nic z toho ale nebylo skutečně prokázáno.

Považujeme za samozřejmé, že si antiperspirant naneseme ráno a večer omyjeme. Podle dermatologů to ale děláme přesně opačně, než bychom měli! Účinné látky totiž potřebují určitou dobu k tomu, aby činnost potních žláz zastavily. Pokud použijeme přípravek ráno, pot ho odplaví dříve, než stačí zafungovat. Když naopak antiperspirant aplikujeme večer, během noci (kdy je tvorba potu nejnižší) dojde k příslušné reakci a do rána se pocení zastaví. Nic na tom nezmění, když si dáme sprchu – účinek přetrvá celý den.

 

Další možnosti, jak se vypořádat s nadměrným pocením

Odvar z šalvěje: Na hrnek čaje použijte 1 lžičku šalvěje lékařské, deset minut louhujte a pak pomalu vypijte. Stejný odvar, doplněný trochou octa, je možné použít na příliš potivé ruce.

Odvar z dubové kůry: Doporučuje se na koupele nohou nebo celého těla. Odvar z 1 kg kůry vystačí na celou vanu teplé vody.

Aplikace botoxu: Pro léčbu nadměrného pocení (hyperhydrózy) se používá botulotoxin (přípravky Botox nebo Dysport), tatáž látka, pomocí které dermatologové vyhlazují vrásky. Botulotoxin se aplikuje do podkoží postižené oblasti tenkými jehličkami; svými účinky zabrání spojení mezi nervovými vlákny a potními žlázami, které tak nedostávají „pokyn“ k pocení. Účinek se dostavuje za několik dnů po aplikaci a vydrží přibližně deset až dvanáct měsíců. Rok bez pocení vás vyjde na zhruba 20 000 korun za jednu oblast (např. dlaně).

„Není to zrovna příjemný ani běžně prováděný výkon,“ říká dermatoložka MUDr. Kateřina Fajkošová. „Je to dáno jednak poměrně vysokou cenou, jednak značnou bolestivostí. Chodidla a podpaží patří k nejcitlivějším místům. Pomocí lokální anestezie je ale možné bolestivost do velké míry snížit.“

 

Také se potíte jako… jako kráva?

Nechala byste si kvůli pocení napíchat botulotoxin?

Používáte antiperspiranty? A jaké? Skutečně fungují?

Reklama