Violet Constance Jessop se narodila 2. listopadu roku 1887 v městečku Bahía Blanca v Argentině. Její rodiče byli irští emigranti a v Argentině se věnovali převážně chovu ovcí a farmaření. Narodila se jako první z devíti dětí. To, že Violet bude bojovnice, se ukázalo ještě v kojeneckém věku. Poměrně krátce po narození onemocněla neznámou vážnou chorobou. Má se ovšem za to, že se jednalo o tuberkulózu. Navzdory nedokonalosti tehdejší medicíny a mizivé prognóze se ovšem uzdravila.

Violet-Jessop-in-Voluntary-Aid-Detachment-Uniform.jpg
Foto: Violet Jessopová jako zdravotní sestra na HMHS Britannic
Unknown author, Public domain, via Wikimedia Commons

Vzhledem ke své prvorozenosti i faktu, že podle všeho měla duši vůdčí osobnosti, starala se už od období dospívání svědomitě o svých osm mladších sourozenců. A to prakticky neustále od jejich šestnácti let, kdy otec zemřel na následky komplikované operace a její matka musela pracovat celé dny, aby rodinu uživila. Vzala nabídku lodní společnosti, kde pracovala jako palubní stevardka a Violet byla se sourozenci sama celé dny. Navštěvovala navíc školu, kde učily řádové sestry, proto byla na tehdejší dobu poměrně dost vzdělaná.

Ovšem když bylo Violet dvacet jedna let, její matka těžce onemocněla a Violet se rozhodla po jejím vzoru také přijmout povolání lodní stevardky, aby rodina více finančně nestrádala. Její první plavba se uskutečnila v roce 1908 na lodi Orinoca. Jelikož v této době byly palubními stevardkami především starší ženy, či ženy ve středním věku, byla mladá Violet nucena oblékat se tak, aby nepůsobila přitažlivě a vyzývavě. Lodní společnost se obávala, že přítomnost mladé a krásné dívky nadělá problémy nejen v ženském kolektivu stevardek, ale také mezi cestujícími. Šušká se ovšem, že i přes tento tah dostala během prvního roku služby Violet hned tři žádosti o ruku.

Katastrofa první – Olympic

ol.jpg
Foto: Loď Olympic poprvé v NYC v roce 1911
Bain News Service, Public domain, via Wikimedia Commons

V roce 1910 začala Violet pracovat na palubě osobní lodi RMS Olympic, která patřila do lodní flotily společnosti White Star Line. 20. září 1911 však Olympic utrpěl srážku s válečnou lodí HMS Hawke. Nejednalo se o útok, ale pouze o nešťastnou náhodu. Obě lodě nehoda výrazně zasáhla, avšak Olympic doslova rozlomila v půli. I přesto byla Violet nalezena živá a zdravá. Navíc bez jediného vážnějšího poranění.

Katastrofa druhá – Titanic

ti.jpg
Foto: Titanic v přístavu Southampton v srpnu 1912
Francis Godolphin Osbourne Stuart, Public domain, via Wikimedia Commons

Později společnost White Star Line hledal posádku na palubu nové transatlantické lodě Titanic. Jednalo se o velkolepý a megalomanský projekt, který byl ostře sledován tehdejšími médii i širokou veřejností. Titanic byl vším, čím chtěla společnost White Star Line být – velikostí, sílou, luxusem a rychlostí, jakou se žádný zaoceánský parník do té doby nemohl ani přiblížit.  

Ve věku 24 let se stala Violet vedoucí stevardkou na Titanicu, který slavnostně vyplul 10. dubna 1912. Ovšem jeho tolik očekávaná první cesta netrvala déle než čtyři dny. Loď zasáhl obrovský ledovec v severní části Atlantiku a nepotopitelný Titanic šel během dvou hodin ke dnu spolu s patnácti sty cestujícími. Violet měla i tenkrát obrovské štěstí, jeden z lodních důstojníků ji vložil do náručí malé osamělé dítě, které plakalo na potápějící se palubě, a požádal ji, aby s ním nasedla do záchranného člunu. Konkrétně do člunu číslo 16. Následně byla v brzkých ranních hodinách zachráněna spolu s dalšími přeživšími lodí Karpathia. Podle její pozdější výpovědi k ní na palubě Karpathie přistoupila cizí žena a bezeslov sebrala zachráněné dítě, které Violet držela v náručí. Nikdy více je už neviděla.

Katastrofa třetí – Britannic
Tak jako se společnost White Star Line nevzdala po zkáze Titanicu svůj sen o novém parníku budoucnosti, tak nevzdala Violet kariéru lodní stevardky. Je to až s podivem, jak velkou urputnost a samozřejmě i odvahu v sobě ta žena měla, ale ani po dvou lodních katastrofách si nevybrala jiné povolání.

Sesterská loď Titanicu dostala jméno Britannic. Operovala na trase Egejského moře. Na jedné z jeho cest narazila tato loď na minu. Loď utrpěla značné škody a rychle začala klesat. Bohužel neměla podle svých slov tentokrát Violet v dosahu žádný záchranný člun. Vzala si prý jen svůj kartáček na zuby a skočila přímo do vody. Udeřila se hlavou do trosek lodi a podle pozdějšího lékařského vyšetření utrpěla zlomeninu lebečních kostí, ale i přesto katastrofu opět přežila. Od novinářů a pamětníků si proto vysloužila přezdívku slečna nepotopitelná.

br.jpg
Foto: Loď Britannic  v průběhu WWI
Allan C. Green, Public domain, via Wikimedia Commons

Na sklonku života se vrátila ke kořenům
Violet Jessop však nic takového, jako jsou tři obrovské a ničivé lodní katastrofy nezničilo a dál žila svůj vlastní profesní sen. Od White Star Line přešla ke společnosti Red Star Line a až do jednašedesáti let, kdy se rozhodla odejít do důchodu, pracovala. Pár let jako stevardka a později jako člen pozemního personálu v oblasti lodní dopravy a cestovního ruchu.

Až do své smrti 5. května 1971 žila na venkově v poklidu, kde se po vzoru svých rodičů věnovala pěstování zeleniny a chovu kuřat. Zemřela ve věku osmdesáti čtyř let na srdeční selhání.  
 
Čtěte také: 

Zdroj: TH panorama - Violet Jessop, slečna nepotopitelná, Web Biografie.com, Wikipedia, Cronocaron - travel and history
 

Reklama