Moje dcera nikdy nebyla takové to tiché, klidné dítě. Už odmala jí všude bylo plno, předváděla se, kde mohla, a když byla středem pozornosti, byl to pro ni pocit naprostého blaha a spokojenosti.

 

S manželem jsme ji brali takovou, jaká, konečně, povahově byla celá má sestra, takže jsme si ještě v legraci říkali, jak se nám Magda pěkně „potetila“.

 

Na střední škole byla Magda nekorunovaným králem šašků, nejen ve třídě, ale i po celé škole. Byla sice samá poznámka, ale byly to právě ty poznámky typu: Dělala o hodině matematiky ze sebe žábu a kvákala.... apod.

 

I když asi každá matka vidí své děti v tom lepším světle, myslím, že když řeknu, že dcera byla střelený šašek, ale nikdy nebyla problémová či zlá, nebudu lhát.

 

S manželem se oba shodujeme na tom, že do devatenácti let, to byla naše Magda... Ta Magda, jakou jsme vychovali a jakou jsme znali.

 

Jenže před dvěma lety se dcera seznámila s partou lidí, kteří hráli amatérské divadlo. To bylo něco pro ni! Úplně se do toho zbláznila a chodila tam s takovým nadšením, že jsem se kolikrát i musela smát, protože mi připomněla období, kdy jí byly tři roky – v tomto věku totiž bývala stejně tak nadšená a úplně paf z různých věcí.

 

Moc jsem jí to přála a i to nadšení s ní sdílela. Dokonce jsme s manželem byli i na třech komediích, kde hrála, a musím přiznat, že jí to skutečně šlo!

 

Jenže pak si jí všiml jeden člověk z městského divadla a nabídl jí angažmá. Magda to tehdy radostí obrečela a já s ní. Bohužel člověk se asi nemá radovat předčasně....

 

Od chvíle, co Magda začala hrát v městském divadle – mimochodem odešla i z práce – se změnila v někoho cizího. Nevím, zda jí někdo vtloukl do hlavy to, že z ní jednu bude slavná herečka, nebo zda k tomuto přesvědčení dospěla sama, každopádně už dlouhý čas má hlavu v oblacích....

 

Neustále si plánuje budoucnost v tom smyslu „Až já budu celebrita....“, ofrňuje se nad lidmi, které dříve měla ráda, a jediní lidé, kterých si váží, jsou kolegové z divadla....

Já i manžel jsme si s ní úplně přestali rozumět, stala se pro nás doslova cizím člověkem. A díky tomu, že s námi stále žije v domě, vnímáme ten rozdíl skutečně silně.

 

Svůj život a vlastně celý svět zasvětila jen herectví a divadlu – což by nám nevadilo, ale děsí nás to, jaký na ni mají podivný vliv ti lidé z divadla.

 

Magda je nyní nezodpovědná, arogantní, namyšlená a co chvíli to jiný mužský. Prostě už nemá nic společného s tou naší holčičkou, a není to tím, že dospěla v ženu.

 

Je to tím, že se změnila povahově, názorově a má náhle úplně převrácené životní hodnoty.

 

Zakázat divadlo jí nemůžeme a odmítáme ji s mužem vyhnat z domu. Chceme najít rozumnou cestu, jak jí otevřít oči, aby viděla, jak moc se změnila.

Poradíte nám?

TÉMATA:
LÁSKA A VZTAHY