Pod tureckou kávou si ještě stále mnozí představí kafé s lógrem. Český „turek“ však s pravou tureckou kávou nemá vůbec nic společného. Už jen proto, že samotná příprava originální turecké kávy chce cvik a zkušenost.

coffee

Zapomeňte na tmavou šlichtu, ve které plavou zrnka mleté kávy zalitá horkou vodou. Pokud jste ještě nikdy nezkusili poctivě připravenou tureckou kávu, ale patříte mezi kávové milovníky a pravidelné konzumenty, pak vás jistě bude zajímat, jak se správně připravuje ta pravá turecká, na kterou jsou Turci právem hrdí.

Pravá turecká káva, není český „turek“

„Nejdůležitější při přípravě je džezva, známé také pod názvem iribik. To je opravdu základ,“ říká Irena Mertová, spolumajitelka pražské kavárny Kafíčko v Truhlářské ulici.
Že nevíte, co je džezva? Jde o měděnou konvičku kónického tvaru s pocínovaným vnitřkem a dlouhým držadlem, které bývá v dřevěném pouzdře, které brání opaření. Džezvu můžete zakoupit i v běžných obchodech s kuchyňskými potřebami.
„Druhým nejdůležitějším prvkem je velmi jemně umletá káva. Nejlepší  je stoprocentní brazilská arabica,“ říká Irena Mertová. Na jednu porci je pak potřeba 7 gramů a 100 mililitrů vody. Nejprve se do džezvy nalije voda, která se tradičně smíchá s cukrem.
„Záleží na zákazníkovi, zda sladí, či nikoliv. Kostka cukru zmírní nahořklou chuť,“ upřesňuje Mertová. Teprve poté se do vody vsype káva a dá se vařit. Vyčkáváme, až voda zpění a var vystoupí nahoru.
„Je důležité, aby voda neutekla, proto je potřeba džezvu neustále hlídat,“ upozorňuje Mertová. Jakmile var dosáhne vrcholu nádobky, sejmeme džezvu ze sporáku, popřípadě alespoň zredukujeme plamen na minimum tak, aby pěna opadla.
„Od strýčka námořníka, který si tureckou kávu dělal při svých cestách na moři, jsem se naučila, že je dobré džezvou mírně klepnout o okraj, pěna tím krásně spadne,“ usmívá se znalkyně kávy. 
Postup, tedy navýšení kávové pěny, opakujeme celkem třikrát. Poté nádobku odstavíme, a než začneme podávat, necháme kávový kal usadit.

Češi už poznají kvalitu

„K servírování turecké kávy používáme malý tácek, na který položíme džezvu a šálek, který by měl být o něco vyšší než džezva. Poté samotnou kávu naléváme přes sítko,“ popisuje Irena Mertová z kavárny Kafíčko. Správné nalévání kávy, podle tureckého rituálu, by pak mělo probíhat střídavými pohyby nahoru a dolů (to už chce ale většinou cvik).  
V džezvě se však nepřipravuje pouze turecká káva. Různé druhy kávy připravované v džezvě se liší podle druhů koření. Do arabské kávy se například přidává drcený kardamom, do jemenské mletý hřebíček a do mexické zázvor nebo skořice.  
Samotný způsob přípravy kávy v džezvě má své kořeny v Orientu, kde se připravovala v horkém písku.

A jaký je zájem o pravou tureckou kávu? Podle Pavla Šťastného ze společnosti Tchibo, odborníka na kávu, který se kávě profesionálně věnuje již dvacet let, je u Čechů, především starší a střední generace, stále zažitý český způsob přípravy „turka“ s lógrem. Ten tvoří přibližně devět z deseti šálků kávy, jež si doma lidé připraví. Znalci však doufají, že jakmile lidé ochutnají kvalitně připravenou kávu, stanou se z nich náročnější konzumenti.
To potvrzuje i Irena Mertová z kavárny Kafíčko.
„U nás je o tureckou kávu velký zájem. Myslím, že lidé už více cestují, takže znají rozdíl a dokážou porovnávat kvalitu. To, že Češi patří mezi největší konzumenty kávy a začínají v jejích druzích více experimentovat, dokazuje také oblíbenost kaváren specializujících se na rozmanité způsoby a druhy přípravy kávy.
Původně jsme kavárnu otevřeli pouze v Poděbradech, ale zájem zákazníků nám po třinácti letech umožnil rozšířit působení také v Praze,“ potvrzují stále větší zájem Čechů Roman Černý a Irena Mertová z kavárny Kafíčko.

Kam dál?

Reklama