„S přítelem jsme chtěli druhé mimi, ale nedařilo se. Když se po třech letech na mém těhotenském testu konečně objevily dvě čárky, místo radosti jsem prožívala velký strach. Nebylo totiž úplně jisté, že je otcem manžel. Nešlo o žádnou dlouhodobou nevěru, jen jsem se dvakrát neplánovaně vyspala s kolegou,“ vzpomíná na krušné chvíle Jana (39), která tehdy zvažovala, zda v těhotenství pokračovat. Raději by obětovala vytoužené druhé dítě, než spokojené manželství. Naštěstí jí tehdy kamarádka řekla o možnosti neinvazivního prenatálního testování. A tak se na něj v 9. týdnu těhotenství objednala.

Foto: Shutterstock

„Jen mi odebrali krev, mému kolegovi zase stěr z vnitřku pusy. Na výsledek jsem pak čekala asi 10 dní – snad nejhorších v mém životě. Za to mi ta nevěra fakt nestála,“ svěřuje se Jana, jejíž příběh skončil šťastně. Milenec otcem nebyl, a tak své těhotenství mohla slavnostně oznámit svému manželovi.

Jak už z příběhu vyplynulo, s testem paternity nemusí nastávající maminky čekat až do chvíle, kdy přijde miminko na svět. Možností mají hned několik, jenže ne všechny jsou pro plod v děloze bezpečné.

(Ne)bezpečné určení otcovství

Určit otce nenarozeného dítěte umí lékaři už dávno. Stačí speciální jehlou za pomoci ultrazvuku provést odběr choriových klků, tedy tkáně, z níž vzniká placenta (11. až 15. týden těhotenství), případně odebrat plodovou vodu (od 16. týdne těhotenství), nebo fetální krev z pupečníku, což se nazývá kordocentéza (od 18. týdne těhotenství). Jenže všechny tyto invazivní zákroky s sebou nesou jisté riziko ztráty těhotenství.

Naštěstí existují i neinvazivní prenatální testy otcovství, které s sebou žádné riziko nenesou. DNA plodu totiž lze zjistit i z krve jeho matky. Takové testy už dnes nejsou ničím výjimečným, nabízí je celá řada českých soukromých klinik. Ty slibují prokázání otcovství s více než 99,9 % pravděpodobností. Jen si za to musíte připlatit, samotné vyhodnocení testu se provádí v Americe. Jistota vás tak vyjde od 30 tisíc korun výše.

Jak neinvazivní testování funguje?

Testování je možné od 12., někde dokonce už od 9. týdne těhotenství. Stačí se ve vybrané klinice objednat, nebo si nechat poslat testovací sadu a odběr pořídit u praktického lékaře či gynekologa. Je k tomu ale zapotřebí spolupráce domnělého otce. Od toho je potřeba stěr z vnitřní strany tváře, někde ale požadují, stejně jako od těhotné ženy, odběr žilní krve. V krvi nastávající maminky totiž koluje i DNA plodu, která je porovnávána s DNA možného otce. Na výsledek si pak počkáte týden až dva.

Existují výjimky, u nichž test provést nelze:

  • Čekáte dvojčata nebo vícerčata.
  • Vy nebo partner jste v posledním půl roce prodělali krevní transfúzi, případně transplantaci orgánů nebo kostní dřeně.

Čtěte také:

Reklama