Při přečtení dnešního tématu vám prostě musím napsat. Úplně se mi znovu vybavil zážitek z mého raného dětství, tedy ze školky :).
Jako každý den nás nahnali do společné jídelny a kuchařka zvící velikosti menšího hrocha jala se z okénka podávat učitelkám kouřící talíře. Polívku jsem zvládla, byla to zeleninová. Ale to, co mi postavili před nos potom, to se opravdu nedalo. Uzené s bramborovým knedlíkem a špenátem. Sice to zní naprosto nevinně, jenže místo uzeného libového masíčka mi naložili pořádně prorostlý flák špeku. „Tak tohle tedy ne!" zabouřil můj žaludek poprvé.
Srdnatě jsem se pustila do knedlíků a špenátu v marné naději, že to maso nějak samo zmizí. Nezmizelo! Pak se nade mnou ozval přísný učitelčin hlas: „Maso se jí taky!" Sklopila jsem hlavu, předstírajíc, že ta poznámka patřila někomu jinému, odhodlaná se masa (spíš sádla) ani nedotknout. Jenže záhy už úča stála nade mnou a znovu mi připomněla, že na talíři ještě nějakou „pochoutku" mám. Zakroutila jsem hlavou a nesměle pípla, že maso „neci" :).
Jenže to byla voda na její mlýn. Sedla si ke mě na mrňavou židličku a začala mi ten špek krájet na malé kousky. Můj žaludek zabouřil podruhé v neblahé předtuše něčeho zlého. A zlo se dělo :). Pilná učitelka, zřejmě nikdy nepoznajíc mateřský cit, začala mi ten hnus po kouskách lžící cpát do pusy. Donutila mě spolknout tři kousky, za kontroly otevřené pusy, jestli jsem opravdu vše spapala. Při čtvrém kousku už můj žaludek nehodlal tohle trápení trpět a kopl. Na učitelku se vzápětí snesl vodopád polívky, špenátu a všeho, co se do mě pokoušela nacpat.
Bylo mi tak zle, že jsem se během hodiny poblinkala ještě dvakrát, a pak už zavolali mamince, že prý jsem něco špatného snědla, ať si pro mě přijde. Anděl můj záchranný přispěchal rychle, naštěstí nepracoval daleko :). Když se mi podařilo vykoktat, proč její andílek má barvu svěže zelenou a ne růžovou jako normálně, nastalo peklo. Tedy pro učitelku samozřejmě. To, co jí maminka řekla, snad slyší ještě dneska. Ale pro mě to mělo výsledek naprosto báječný. Od té doby, když jsem jen fňukla nad jídlem: „Já neci," talíře mizely ze stolu bez protestů.
No jednu nevýhodu to pro mě má, dokážu sníst z masa jen rybu a nebo kuřecí. Takže na vepřové hody či hovězí steak mě radši nezvěte :).
oalison
Děkujeme za působivý příspěvek :).
Takhle se na ně musí, na tyranky ubohých dětí! :)
Nový komentář
Komentáře
tlusté maso taky nee
femme:
taky tlustý nenávidím a segeďák z libovýho masíčka můžu třeba celej týden 3x za den.
Jinak co jsem taky nenáviděla byla játrová máčka s kousky jater a druhý zázrak houskový knedlík s nějakou teplou červenou marmeládou posypanej cukrem nebo někdy perníkem...
A milovala jsem HODOLANSKOU
Nikdy se děti nemají nutit do jídla.
Tlusté a prorostlé maso nejím vůbec.
vidim, ze zvracecich je nas vic a zasnu, jak jsou ty zensky nepoucitelny. ja jsem takhle ohodila ucitelku v materske skolce smesi polivky s buchtickama s kremem. nedala si vysvetlit, ze tohle fakt nejim...
já byla asi drzé dítě, ale do mě nic co jsem nejedla nedostali...ve školce myslím. Maximálně mi to strčili do pusy a já to hned vyplivla. Trvla jsem na svém, že tlusté maso a játra nejím..... Dnes naštěstí do mé 4-leté dcery jídlo necpou, maximálně mi pak řeknou, že nechtěla obědvat.Ale živě si pamatuju na svoje kamarádky, které se nechaly krmit a pak i zvracely a určitá jídla proto nejí dodnes.
pastel.ka: tak to já jsem o něco mladší, ale v naší školní jídelně držely učitelky službu u odevzdávacího okénka a každého, kdo neměl prázdný talíř, hnaly svinským krokem zpátky
řešily jsme to tak, že jsme si to hnusný tlustý maso nacpaly do kapesníků a pak do kapes 
Nevím, jsem 49 ročník a nic takového mě nepotkalo. Co se v jídelně nesnědlo, dalo se do okýnka. Baby asi byly rádi, že mají domů co donést.
Domnívám se, že kořeny problému je nutno hledat v dětství těch babizen, které prožily ve válce. Varianta a) obdivovaly Gestapo a chtěly být jako oni nebo b) mívaly hlad a musely jíst ersatz-potraviny, takže záviděly
do mě zase nacpaly v MŠ segedín, který obsahoval kromě zelí už jen kostky tlustýho masa
který jsem si nacpala do kapes u zástěrky 
teď už segec miluju, ale jen z libového masa 
to znám,tlusté maso u nás nikdo nejí
u nás hlídkovaly učitelky ve školní jídelně a maso ukryté pod bramborem při vrácení zbytků jídla neprošlo
jak jsem ráda, že jsem do školky nemusela!!!
ucitelka krava.. nemam slov, takove bych zbavila zamestnani poslala nekam....
a jinak taky jsem takhle poblila jednu co me nutila snit mlekovou polevku, rekla jsem ne ona rekla jo ja rekla ne ona rekla jo a ja ji poblila.. a od te doby klid!
Tak tlusté bych také nepozřela
Takhle jsem ve školce vrhla z krupičkové kaše, ale dneska ji mám ráda
uplně mi natáhlo,když jsem si představila ten špek
u nás ve školce zásadně talíře od polívky nevyplachovaly a do zbytků nevyjezené polívky dávali hned druhé...a velice jim vadilo, že při každém jídle zvracím.