Výběr mateřské školky je jistě důležitý, hned na začátek si ale musíme popravdě přiznat, že pokud bydlíme na malé vesnici, moc toho asi nenavybíráme. Tam je kritérium jediné - dostupnost. Školka je obvykle jediná a nezbývá nám nic jiného, než se podřídit jejím požadavkům. V takovém případě odpadá i další otázka - co má dítě umět při nástupu? Maminka se zastaví za "svojí" paní ředitelkou a ta jí sdělí potřebné informace.

Naše povídání bude vycházet z předpokladu, že si vybírat můžete.

Nejprve se ale podívejme, co by asi tak obecně mělo dítě umět, protože to platí pro všechny případy:

  1. Dítě se musí umět domluvit - nesmí se bát komunikovat a musí si umět říct, pokud něco potřebuje. Tahle dovednost není až tak samozřejmá, protože ne každé dítě má dostatečnou slovní zásobu a některé děti navíc příjdou s velmi specifickými slovními obraty, kterým nemusí dospělý mimo okruh rodiny rozumět.
  2. Udržovat základní čistotu - v některé školce je problém i občasné pomočení, v jiné se "nehody" tolerují, pokud je dítě do čeho převlíct, ale bez výjimky se předpokládá, že dítě udrží stolici a umí si říct, že potřebuje na záchod. Očista po stolici se u malých dětí nepředpokládá, starší děti si obvykle utírají zadeček samy.
  3. Jídlo - předpokládá se, že dítě se samo nají lžící, u nejmenších dětí se jezení příborem nevyžaduje, i když i takové školky jsou.
  4. Oblékání - tak tady záleží na počtu malých dětí ve třídě. Kdo jste četli knížku Simona Bretta "Prevítem snadno a rychle", určitě si umíte představit, že žádná učitelka není schopná oblíct 20 tříletých dětí tak, aby s nimi mohla vyrazit na procházku. Dá se říct, že ve smíšené třídě, kde jsou děti různého věku, může učitelka hodně pomoci, tam, kde je věk všech dětí přibližně stejný, je nutná samostatnost. V každém případě si dítě musí poznat svoje oblečení a obutí a nic nepokazíme, když např. botičky koupíme se zapínáním na suchý zip namísto tkaniček.
  5. Spaní po obědě - to samozřejmě není dovednost, ale pokud můžeme, přihlížíme k tomu, jaký požadavek školka má - jestli dítě musí ležet nehybně se zavřenýma očima, nebo se třeba potichu předčítá těm dětem, které nespí.

A dostáváme se k dalšímu problému, který se týká maminek ve větších městech - k výběru školky. První kritérium je zřejmě jasné - dostupnost a podle mých zkušeností i provozní doba školky.

Pokud máme víc vhodných tipů, pak se vyplatí zajímat se podrobněji o zaměření školky a její spolupráci se základními školami v okolí. Některé školky totiž úzce spolupracují s nejbližší ZŠ a poslední, tzv. přípravný ročník už zaměřují podle specifických požadavků školy. Děti z takových školek pak mají výrazně jednodušší adaptaci na školní prostředí a sám fakt, že nemění kolektiv, přispívá ke zdárnému zapojení do školy a snižuje riziko, že dítě bude např. šikanováno, na minimum.

Dalším kritériem jsou kroužky a sportovní vyžití. Tady je jistě dobře sehnat si ze školky informace, ale určitě se vyplatí poptat se i maminek, které děti v dané školce mají, a také si zajistit a přečíst inspekční zprávy. Někde totiž do kroužků berou jen "vybrané" děti, jinde se kroužky sice na počátku roku naplní, ale do pololetí jsou z nich děti pryč kvůli nízké kvalitě výuky. Informace od maminek, jejichž děti školku navštěvují, jsou vůbec penězi k nezaplacení - žádná ředitelka vám neřekne do očí, že něco není v pořádku...

Ráda bych uvedla i několik projektů, které můžete v rámci školek potkat. Pokud pro vaše dítě chcete opravdu dobrou školku, která má jako jedno z kritérií zdravý vývoj dítěte, určitě je dobře hledat školku, označenou jako "Zdravá školka". Tento projekt zajišťuje zdravé stravování, pravidelné procházky v bezprašném prostředí a všemožnou péči o děti včetně úzké spolupráce s rodiči, kteří mají přístup do školky i během dne. Dále lze najít školky s alternativním vzděláváním - ať už Montesorri nebo Daltonské. Rozbor typů vzdělání by byl na samostatný článek, ale v zásadě platí jedno - pokud dítě nebude pokračovat v uvedeném programu na základní škole, není školka s tímto programem příliš přínosná.

A na úplný závěr bych chtěla poděkovat maminkám (zejména Kuřeti) a učitelkám brněnských školek, které přežily moje vyptávání a poskytly tak dostatek informací pro tento článek.

       
Reklama