Demografický vývoj první poloviny devadesátých let bolestně osekal počet zařízení pro nejmenší děti. Jesle a školky místy takřka zmizely zpovrchu zemského. Současnost však ukazuje, že přístup úřadů byl příliš unáhlený.

Množství zařízení pro děti nyní nemůže ani zdaleka uspokojit potřeby rodičů, kteří se potřebují co nejdříve vrátit do zaměstnání. Suplují je tedy soukromé chůvy či agentury. Ty jsou navíc vmnoha ohledech pružnější než školky či jesle. Jejich počet proto narůstá.

Jako příklad alternativy kčasově i jinak méně flexibilním státním zařízením může být například školka obecně prospěšné společnosti Vesněnka. Ta se snaží vyjít vstříc studujícím matkám nebo ženám, které si i při výchově malého dítěte chtějí udržet kontakt se zaměstnáním.

V běžných školkách je nepravidelná docházka komplikovaná, často nemožná, Vesněnka to umožňuje. Rodiče si mohou nechat pohlídat dítě třeba jen každé pondělí. Inspirace pochází zNizozemí. Podle tamního vzoru se tu nevaří, ale děti si snědí jídlo přinesené z domu. „Jí tak stravu, na kterou je zvyklé,“ vysvětlila ředitelka Gabriela Hrázská.

Rodiče tak nemusí požadovat specifické potraviny pro děti, které mohou být třeba na něco alergické, a vhodné jídlo zajistí sami.
Novým trendem pravděpodobně budou i dětské koutky v rámci jednotlivých podniků. „Umožnilo by to návrat žen zpět do práce, ale byla by zde i možnost, že by matky mohly své děti několikrát denně alespoň na pár minut zkontrolovat, čímž by i u dětí byl zachován pocit, že je jejich matka stále u nich nablízku a nejsou někde odstrčeny,“ tvrdí Jiří Štefek z Hospodářské komory ČR.
Existenci firemních školek totiž usnadňuje tzv. prorodinný balíček, přijatý již padlou vládou. Přesto je pravděpodobnější, že podnik, který se rozhodne péči o děti vpracovní době nabídnout zaměstnancům jako benefit, spíše využije služeb soukromníků.

A jim komora radí: „Vytipujte si podniky, kde je vysoký předpoklad, že část zaměstnankyň v blízké době otěhotní, a nabídněte jim své služby.“

Chtělahlídání prodcerku, zřídila si tedy centrum

Zřízením hlídací centra vOstrově nad Ohří si Ludmila Chymčáková před dvěma roky neplnila svůj sen. Bylo to především praktické rozhodnutí. „Dcerka byla malá, potřebovala jsem vyřešit hlídání při práci. A vyřešila jsem to centrem,“ říká. Vté době vtomto malém městě na Karlovarsku už existovalo podobné centrum, kjeho chodu a podmínkám však byla dost kritická.

„Prostě tu široko daleko nebylo nic pořádného, musela jsem otevřít svoje zařízení,“ uvedla. A trefila se tehdy do černého. Od počátku se nemusí obávat nezájmu rodičů. Její centrum Sluníčko se denně od šesti ráno do pěti odpoledne stará o bezmála deset dětí. „Nyní jich tu máme sedm,“ upřesnila. O ty se kromě ní starají ještě dvě zkušené „tety“. „Myslím, že výhodou pro děti je, že tu nejsou takové ty velké školkové prostory, ale naopak útulnější, příjemné prostředí. Děti se tu mohou cítit ještě lépe,“ řekla Ludmila Chymčáková.

Je přesvědčena, že současná absence školek, přeje vzniku podobných center, i ona zvažuje rozšíření svého. Vněm například děti rozdělí do dvou věkových skupin a podle toho se jim bude moci se svými kolegyněmi ještě lépe věnovat…


Ostrovské centrum Sluníčko

Názor psychologa: Kolektiv dětem neškodí. Naopak

Nejednou se vposlední době objevil názor, že pohyb dětí vkolektivu už v tak brzkém věku má vpodstatě negativní vliv. Stím ale nesouhlasí dětský psycholog Lukáš Sedláček. „V České republice neexistuje žádný relevantní výzkum, který by prokazoval, že děti navštěvující jesle trpí nezdravým vývojem, zvýšenou frustrací z odloučení od rodičů či jinými vývojovými defekty, jak se snaží poukazovat někteří psychologové či psycholožky. V zemích, kde je běžné poskytování těchto služeb pro děti již od jednoho a půl či dvou let, naopak existují psychologické výzkumy, které tyto obavy zcela vyvracejí,“ tvrdí.

Svůj postoj dokládá zkušenostmi ze zahraničí. „V zemích jako Norsko, Švédsko či Dánsko psychologové a psycholožky ve svých výzkumech poukazují, že neexistuje žádný předpoklad, že by takto malé děti nemohly navazovat a také by nenavazovaly vztahy se svými vrstevníky, pokud k tomu dostanou příležitost,“ řekl a dodal: „Naopak poněkud kriticky k praxi v České republice komentují fakt, že prodlužování doby, kdy dětem umožňujeme styk s ostatními dětmi, může vést potenciálně také ke zvýšené závislosti dětí na rodičích a k dramatičtějšímu emočnímu prožívání odloučení ve vyšším věku dítěte. Zkušenosti z těchto zemí ukazují, že umožnění styku s vrstevníky v raném věku má pozitivní vliv na sebevědomí dětí, větší samostatnost a celkově vyšší sociální kompetence a dovednosti, včetně navazování nových vztahů, sebeprosazení či empatii.“

Je i u vás nedostatek zařízení pro děti? Ke kterému názoru odborníků se přikláníte: kolektiv brzy ano, či ne?

TÉMATA:
DĚTI