Taky už je pryč ten věk, kdy jste s frajerskou cigaretkou v koutku postávali před školou a důležitě rozprávěli o hloupostech? Taky už Vás zdraví “Dobrý den” i ti, kteří by Vám klidně ještě mohli tykat? Ozvalo se někdy za Vašimi zády, že už jste holt trošku za zenitem, a přesto všechno jste museli znovu usednout do školních lavic? Nevěste hlavu, neboť v tom nejste rozhodně sami.

Poslední dobou se s nejrůznějšími kombinovanými studii, dálkově dodělávanými tituly i “večerními” školami roztrhnul pytel. Doba si holt žádá odborníky s vysokoškolským vzděláním.

Rovněž já se na “stará” kolena vrhla do studií, abych jednou mohla zúročit své znalosti.

A tak jsem se spolu s dalšími 72 méně či více nadšenými lidmi usadila znovu do školních lavic. První den výuky byl samozřejmě rozpačitý. Nikdo nevěděl, co se bude dít, a nervozitu neuklidňovalo ani to, že profesor už půl hodiny meškal. Taky bodejť by ne, když vyučoval v úplně jiné třídě, kde na něj s rozpaky koukali právě tu půlhodinu, než mu kdosi řekl, že se spletl. Nevadilo, přispěchal k nám, představil se a položil nám záludnou otázku, co je to psychologie.

Po hodinovém usmívání se, zkoušení nás a čtení nesrozumitelných formulek z papíru, jsme se dozvěděli, že povídání o duši. Po další hodině jsme sebou začali šít a postupně se z třídy vytráceli první odvážlivci. A jestli jsme si mysleli, že to bude pohoda, když výuka vypadá takhle, tak hned druhý den nás vyvedl z omylu.

Ráno na nás spustili lavinu informací ohledně studia, dostali jsme průkazky, indexy i rozvrh hodin a vzápětí si hned dali pět hodin z biologie. Paní profesorka se na nás usmála, prohodila, že nechceme být lékaři, nýbrž učitelé a že nás tedy nebude trápit až tak do hloubky. A pustila nám šest videokazet s popisem lidského těla.

Na samotný závěr zadala téma seminární práce, kterou je potřeba do dvou měsíců odevzdat a že prý se na nás těší příští hodinu, kdy si z celých skript napíšeme písemku!

A tak jsem znovu usedla k sešitům, internetu a studuji lidskou kostru, trávicí soustavu a snažím se vymyslet nějakou fintu, aby mi ty nové vědomosti také zůstaly tam, kde mají….

Věděli jste,

  • že ke studiu na Vysoké škole se může přihlásit každý, kdo má maturitní zkoušku a úspěšně složí přijímací zkoušky?
  • že můžete vybírat i ze soukromých vysokých škol?
  • že kombinovaná forma studia umožňuje návštěvu školy jen v určitých dnech v týdnu, popřípadě v měsíci?
  • že existují Centra celoživotního vzdělávaní, kde si studium sice musíte zaplatit, nicméně i tady obdržíte jakýsi certifikát o absolvování studia v daném oboru?

    • Tak co říkáte? Nelákalo by Vás taky se na chvíli vrátit do mládí?  

     
    TÉMATA:
    DĚTI