Dětem začíná školaNěkterý žáček nastoupí první zářijový den do školy úplně poprvé, aniž by měl konkrétní představu o tom, co ho čeká a nemine, jiný student se už bude prezentovat jako světaznalý suverén, další školák se zas do školy přiloudá ve stresu a obavách, co za „ústrky“ a nepříjemnosti bude v průběhu roku opět muset snášet...

Je začátek školního roku a na našeho školáka čeká dětský kolektiv, někdy zcela neznámý. Nejen to však bývá problém. Velký „guláš“ v dětské psychice napáchá i zcela nový řád, který se nyní dítě musí naučit dodržovat.

Pravidelný rytmus

Dítě se musí naučit vstávat v určitou hodinu, aby stihlo ranní hygienu a – pro tělo ve vývinu velmi důležitou – snídani. Vydatná a hlavně pravidelná snídaně dodává dětskému organizmu energii, kterou bude během dopoledne potřebovat ke zvládání učiva.

Nejen dospělí, ale i děti dosahují maximální duševní aktivity dopoledne mezi 10. a 12. hodinou. Proto musí zvýšený výdej energie kompenzovat odpovídajícím příjmem. Pro děti je velice důležitý dostatek kvalitní stravy i nápojů.

Mladý organizmus ještě nedokáže vytvářet zásoby energie, ze kterých by pak čerpal v průběhu dne. To znamená, že je nutné doplnit její úbytek prostřednictvím zdravé a vyvážené svačiny. Totéž platí i o příjmu tekutin.

Živná půda pro nemoci

Ne všechny děti se do školy těšíVe velkém kolektivu se často stává, že si dítě ze školy odnese domů nějakou zdravotní „nepříjemnost“. Běžné jsou vši ve vlasech, které dokážou znepříjemnit život často celé rodině. Horší už jsou nemoci přenosné vzdušnou cestou kapénkovou infekcí

Jistě si i vybavíte chvíle, kdy váš potomek, nebo kdysi vy sama, jste se jednoho dne vzbudili obsypaní nepříjemnými svědivými pupenci planých neštovic, červenou vyrážkou zarděnek či spalniček nebo „ozdobení“ velkými boulemi za a pod ušima, způsobenými zánětem slinných žláz – příušnic.

Těmto nemocem však už lze zabránit včasným očkováním. Nepovinné očkování – vakcinace – u nás bývá často vnímáno jako luxus. Ale následná dlouhodobá ochrana stojí za to.

Rozhodně se však vyplatí očkování proti mnohem nebezpečnější „nemoci špinavých rukou“ – žloutence, tolik rozšířené v dětských kolektivech. Infekce se šíří zejména mezi lidmi s nedostatečnými hygienickými návyky. U dětí do pěti let probíhá virová hepatitida A v 90 % případů bez viditelných příznaků a lze ji snadno zaměnit s chřipkou. Jen vzácně selhávají játra. Je však velmi nakažlivá.

Virová hepatitida B se přenáší tělesnými tekutinami – slinami, krví, spermatem. Děti se mohou nakazit při kontaktních sportech, kdy dochází k drobným poraněním. Často se vyskytují poranění injekčními jehlami na pískovištích a dětských hřištích, při tetování nebo piercingu, při používání stejného holicího strojku či epilátoru mezi sourozenci...

Chronické stádium může vést k cirhóze jater nebo k nádoru jater.

Neúměrné požadavky

Nejen někteří učitelé ve škole, ale často samotní rodiče kladou na dítě neúměrné požadavky a od svého potomka požadují perfektní studijní výsledky. Sami často zapomínají, jaké známky nosili ze školy, a jak zápolili s tím kterým předmětem. To však u dítěte může vyvolat velký stres a představa školy v něm může vzbuzovat negativní pocity a zbytečné obavy.

„Pokud školák některé učivo nezvládá nebo mu způsobuje vážné problémy, měla by se škola s přispěním rodičů obrátit na pedagogicko-psychologickou poradnu,“ říká dětský psycholog Mgr. Karel Brůna. „Odborníci pak nezřídka u dítěte odhalí vývojovou poruchu, kterou lze odstranit či alespoň zmírnit.“

Mobily a oblečení

Mobilní telefon představuje pro rodiče a děti spolehlivé pojítko. Přesto by je děti neměly nosit do školy. Odborníci dokonce doporučují věkovou hranici – od kdy by měly mít děti možnost telefonovat z mobilu – stanovit na 12 let. Přestože o tom dosud neexistují průkazné důkazy, domnívají se, že do této doby může záření z přístroje způsobit dítěti zdravotní poškození.

Mobil a značkové oblečení nepatří do školy i z jiného důvodu. Mezi dětmi totiž vytvářejí sociální rozdíly. Mohou vyvolávat stresující posměch dětí vůči spolužákům, kteří mají „jen“ obyčejný, lacinější model telefonu, nebo „jen“ standardní oblečení.

Šikana a škola

Šikana ve školeŠkola je místem, kde velice často dochází k šikaně. Jsou tu pro ni ideální podmínky. Veliká koncentrace dětí, dostatečný výběr „obětí“... Ve škole existuje řada prostor, kam ostříží zrak pedagoga nedohlédne. A i samotný systém školní praxe poskytuje dost možností vyniknout „silným“, stejně tak jako odhalit „slabé“. Často i sám učitel – většinou nevědomky – poskytne prostor pro zrod šikany.

Bohužel, ve většině případů škola nereaguje odpovídajícím způsobem. Dokonce se říká, že se šikana na škole připouští. Problém je často bagatelizován, v mnoha případech se stává, že učitelé a vedení školy problém šikany jaksi zamaskují, aby nevznikl nepříznivý dojem v hodnocení úrovně školy.

Pravdou je skutečnost, že současná škola není odborně připravena problém šikany řešit. V učitelské přípravě bývá problém šikany (a mnohé další) opomíjen. Pedagogové, kteří si často sami nevědí rady, jsou ponecháni bez pomoci.

Děti, stres a pomočování

Nový školní rok některé děti dokáže natolik vystresovat, že se mohou začít v noci pomočovat. A týká se to nemalého počtu školáků. Problém znají rodiče každého desátého šestiletého školáka. Nočním počůráváním trpívají i starší děti, a to až 7 % sedmiletých a 5 % desetiletých. Pokud se to neřeší, může se z toho u některých lidí stát celoživotní potíž. Své by o tom mohlo vyprávět zhruba procento dospělých.

Právě proto je na místě po zjištění těchto problémů s dítětem navštívit odborníka. Pomočování totiž dokáže sebevědomí dětí zasáhnout velice brzy. „Psycholog může úzkostlivé rodiče uklidnit. Probere s nimi postup nácviku a pohovoří o výchově. Už to může pomoci zlepšit trénink s ovládáním močového systému,“ upřesnila psycholožka Jarmila Turbová.Noční pomočování

Přístup rodičů může situaci významně ovlivnit. „Rodiče by se měli tématu věnovat, povídat si s dítětem a dát mu najevo, že je v tom nenechají samotné. Problém v komunikaci s dítětem vše zhoršuje,“ zdůrazňuje Turbová. Rodiče by měli podle ní zachovávat před dítětem klid a v případě každého pokroku svého potomka chválit.

Odborně se tento problém nazývá enuréza – noční únik moči, obvykle začínající už po narození. V případě školáků jde ale o tzv. druhotnou enurézu. Tam jde vyloženě o psychickou záležitost.

Reklama