Nechce vaše dítě chodit do školy? Učte ho doma! Ale pozor - podmínky pro domácí výuku se brzy zpřísní!
Novela zákona by se týkala dětí, které jsou v základní škole zapsané, ale mají od jejího ředitele schváleno, že je mohou rodiče učit doma. Diskuse o domácím vyučování se rozpoutala poté, co ministerstvo školství sdělilo, že v novele školského zákona, kterou by měla v blízké době projednat vláda, chce domácímu vyučování žáků zavést přísnější pravidla, která spočívají také v pololetní konzultaci ve škole.
Rozhodne ředitel školy
Ředitelé škol by měli mít podle novely zákona možnost vyžádat si k pololetním zkouškám za druhé pololetí vyjádření školského poradenského zařízení o tom, zda může indiciální vzdělávání pokračovat, nebo ne. Zrušit tuto možnost může i tehdy, pokud žák nepřijde ke konzultacím nebo pokud školské poradenské zařízení, tedy například dětská psychologická poradna, nedoporučí pokračování domácího vzdělávání.
Jsou rodiče, kteří se rozhodnou k domácímu vzdělávání proto, že víc věří sobě než učitelům, bydlí na venkově, třeba na farmě, a děti mají do školy příliš daleko. Mnohdy je tím důvodem i to, že je chtějí jaksi ještě uchránit té „jámy lvové“ – tedy školního řádu. Důvody, proč rodiče učí svoje děti doma, se dají shrnout i do těchto tří bodů: výrazné nadání dětí, specifické poruchy učení a zdravotní problémy. „Výhodou domácí výuky je, podle mého soudu, její vyšší efektivita, nehoní nás školní zvonění,“ řekla pro Ženu-in.cz maminka Monika z Kraslic, která svoje dcerky učí už pět let.
Rizika a výhody
K nevýhodám domácího vyučování také patří:
+ izolovanost dětí od vrstevníků, z čehož mohou vznikat problémy především v komunikaci
+ děti nemají srovnání s ostatními
+ není vytvořen pocit soutěživosti
+ chybí kolektiv
+ mohou se příliš fixovat na svou matku, která je současně učitelkou, najít hranici mezi učitelkou a matkou není vždycky jednoduché.
K výhodám patří mimo jiné:
+ pro práci s dítětem s poruchami učení se volí vhodný čas, kdy je dítě schopné se soustředit a může přijímat nové poznatky
+ doma je podnětnější prostředí
+ děti se lépe motivují
+ nejsou stresované zvoněním
+ nemusí čekat, když potřebují něco vysvětlit
+ odpadají i nálepky typu šprt
+ není zkoušen před ostatními, což je pro mnohé děti také stresující
Orientovat se v domácím vzdělávání vám pomohou tyto weby: www.domaciskola.cz, www.volny.cz/domvzd
Svoje děti učili doma například český básník František Ladislav Čelakovský a jeho žena Antonie, a to poměrně dlouho, až do gymnázia. Doma byla vzdělávána také autorka detektivních románů Agáta Christie, na domácí výuku svých dcer vsadila i Marie Curie-Sklodowská, nejprve jim platila soukromé učitele, později spolu se svými kolegy ze Sorbonny založila „podpůrnou skupinu“. Stojí zato v této souvislosti připomenout, že jedna z Mariiných dcer, Iréne Curiová, dostala Nobelovu cenu se svým manželem Fréderikem Joliotem za objev umělé radioaktivity. |
Uměla byste doma učit svoje děti? A bavilo by vás to? Myslíte, že je správné zpřísnit podmínky domácího vyučování?
Nový komentář
Komentáře
umělá ale proč?-mají ve škole lepší podminky. doma spřisnit-určítě....
ve škole má kamarádi a učitelka to lépe vysvětlí
ve škole je naučí víc, než já doma
Uměla bych učit, ale nebavilo by mě to. V každém případě je to veliký přínos zvláště v případech, kdy rodiny bydlí na samotách a děti musejí do školy dovážet vlastním autem. Zatím jsem se s tím setkala v jednom případě, kdy dítě v deváté třídě nemohlo být v kolektivu z kázeňských důvodů a matka souhlasila s domácí výukou (byla vedena na ÚP). Rodič by měl projít alespoň nějakým školením nebo konzultovat s učiteli.
Kuře: jo to máš pravdu, já se s tím naštěstí setkala hrozně minimálně, učila jsem ty, které ten obor aspoň trochu zajímal, takže jsem měla tu výhodu, že jsem mohla hodnotit dle znalostí a kombinačních schopností jedince.
Solei: Pokud přijde na zkoušku v bermudách, tak mu ukážu dveře. Ale to podle mne nemá nic splečného s tím, jestli je mi kluk sympatický. Už se mi ale stalo, že jsem zkoušela někoho, kdo byl třeba oblečený "dle pravidel", ale stejně mi na něm něco nesedlo. A pak mám snahu se hlídat. A přiznávám dobrovolně, že jednou za čas učím někoho, kdo mi vyloženě nesedne. Nebo naopak vím, že si s některým ze studentů víc rozumím. To jsou právě ty případy, kdy kantor může být ovlivněný sympatiemi.
Kuře: jde o to, jestli ti ten student nesedí jako člově a nebo ti vadí, že přišel na zkoušku oblečený jako vagabund - už jsem taky zažila chvíle kdy zkoušející poslal studenty převléct se protože takhle vyhastrošenou skvadru zkoušet nebude a pokud chtějí studovat, mají se snažit být na určité úrovni
Radka27: Dost mne zarazilo cojsinapsala: "Pedagog... neví jestli je mu ten člověk sympatický...".
To poslední, co by mělo v hodnocení studenta být odraženo jsou sympatie. A můžu ti říct, že někdy dá hodně práce dát tuhle stránku bokem. Ať už sympatie, nebo antipatie. Takže já ve většině případů protokol nejdřív ohodnotím a pak teprve kouknu na jméno.
K tématu chci říct, že nejsem příznivcem domácí výuky jen z důvodu sociální izolovanosti. A z podobného důvodu mi vadí i vyšší formy vzdělávání z domu - e-learning. Opravdu v něm postrádám veškerou krásu pedagogické činnosti, obdiv ke znalostem přednášejícího, diskusi na dané téma
Student sedí doma a čte z obrazovky. Pedagog si čte seminární práci neviditelného studenta nebo ohodnotí elektronický test a ani neví jestli je mu ten člověk sympatický nebo jestli má zájem o obor. V nevyhnutelných případech jsem pro, ale pokud student může přijít na přednášku a na zkoušku, nevidím důvod, proč ze studií dělat počítačovou chrlírnu diplomovaných virtualistů.
Sveho starsiho jsem ucila doma od 3 do 10 tridy. Bylo to desne fajn,a budu na to vzdycky vzpominat. Ja jsem pracovala jen nez se narodil druhy syn, takze jsem mela na deti dost casu. Vedela jsem prsne jeho schopnosti,takze znamky pro mne nebyly prekvapujici. Delali jsme skolu tak tri hodiny denne prumerne, v pozdejsich tridach mozna trochu vic. Zadny stres, pohoda,syn mel jednoho kamarada s kterym se kamaradi dodnes, je jim pres dvacet let, taky byl na korespondnci. Bylo to krasne a taky jsme mohli cestovat. Stravili jsme dve zimy v Mexiku a jednu v Cesku. Syn se ucil vyborne a kdyz se vratil do normalni skoly (11 trida) nemel zadne problemy se svymi spoluzaky ani s uciteli. Byl jeden z nejlepsich ve tride, veci ktere se oni ucili uz davno znal. Dneska studuje na universite se samyma Ackama a zadny asocial to neni, ale kluk ktery nepije, nekouri, nebere drogy a proste mohu byt na nej jenom pysna. Vim, ze to vypada idealne ale fakt to tak je. Jeho mladsi bratr ale na korespondenci byl jenom obcas (jeden rok Cesko a jeden Mexico), protoze byl hyperaktivni a mit ho doma tak se zblaznim. Mit dite na korespondenci neni lehke a cela rodina musi spolupracovat. Takze zalezi hodne na mentalite ditete. S nekterym pohodovka s jinym galeje. Matka musi nastudovat totez co dite, protoze to uz davno zapomela...nebo jako v mem pripade....skola delana v anglictine to nebylo tak jednoduche:)Chodit do prace a ucit dite se neda! Taky v Alberte se za to matce plati!
ano,ano,nevím
Jinak se vychází vesměs ze studií Richarda Tremblayho...
Solei: http://ucitelske-listy.ceskaskola.cz/Ucitelskelisty/AR.asp?ARI=101586&CAI=2167
pajda: kdysi dávno jsem viděla film, netuším jestli se zakládal na pravdě. Byl o holce, která do nějakých 12 let byla neustále zavřená v domě svým otcem v místnosti kam ji nosil jídlo. Ani neuměla pořádně chodit a mluvit.
Když se dostala ven tak ji začali učit a oběvila se tam teorie, že pokud se některé věci holka nenaučí do první menstruace (mělo to cosi společného s vlivem hormonů na mozek) to že už se nenaučí nikdy - myslím že v tomhle směru mluvili hlavně o schopnosti vyjadřování.
někde jsem dokonce viděla studijní křivku dítěte - vyplývalo z ní, že ačkoli dítě třeba plně nepochopí situaci do které se dostalo mělo by v určitém věku získat co nejvíce informací. Protože pokud se je nenaučí tehdy, tak později už to nezvládne a nebo jen velmi špatně.
Proto zastávám názor, že s domácím učením jedině opatrně. Dítě musí mít podněty, nejen ve smyslu učiva, ale také sociální, to často domácí výuka zajistit nezvládne ani v případě, že dítě chodí do kroužků. Protože kromě vyučovací hodiny jsou podle mne důležité i přestávky.
Lindaa: to je mi celkem jasné, ale myslím, že důvod, proč v těchle zemích nepodporují domácí výuku je tam podán celkem pochopitelně...tu studii bohužel na webu nemůžu najít, týkala se rozvoje dětské osobnosti a já ji měla v tištěné podobě, když jsem k tomuhle tématu kdysi plodila článek...
Solei: Takže rozmazlenej asociál.
Jako já
A to jsem do školy chodila.
To netuším, myslím, že vždycky za chcípáčka nebyl, spíš byl línej a matka neměla potřebu mu vysvětlit, že tu nebude pořád a až jednou umře tak se o sebe bude muset postarat sám.
pajda: dánské skolství je dost podobné finskému, ale ver mi rozhodne ne tak idylické, jak je popisováno v clánku. Pro me je to obcas lécba sokem. Ale musím uznat, ze výsledky jsou, napr. starsí holka má letos anglictinu ctvrtým rokem, nikdy se neucila slovícka nebo gramatiku, za úkoly je jenom ctení (a to max polovina A4 týdne) a meli bychom doma mluvit 15 minut denne anglicky (coz dodrzujeme velice sporadicky), nic jiného. Dcera nepotrebuje titulky u filmu, písnickám rozumí, prijatelne se domluví se svagrem z Austrálie. A tak je to v celé tríde - jak to ucitelka dokázala nevím.
Solei: Myslíš, že to je tím, že nechodil do školy? Nebo spíš tím, že byl vždycky v rodině za neperspektivního chcípáčka, který byl litován a rozmazlován?