V povědomí většiny z nás je o kávě několik mýtů, které současné výzkumy většinou vyvracejí. Jedním z nich je, že káva trvale způsobuje zvýšení krevního tlaku a že ji nesmí pít těhotné ženy. Ve skutečnosti ve většině takových případů platí, že dva až tři šálky kávy denně škodlivé nejsou.

Z čeho se vlastně káva skládá? 

Čerstvá kávová zrna jsou zelená, bez vůně a chuti.

Zelená káva obsahuje do 2,5 % kofeinu, 10 % kyselin (kávové a chinové), z toho 4-5 % chlorogenových kyselin, 30-40 % sacharidů (většinou polysacharidů), z toho 27 % celulózy, 13 % bílkovin, 10 až 15 % tuků a vosků, 10-13 % vody. Neobsahuje žádný škrob. Surová zrna dále obsahují kolem 4 % minerálních látek (draslík, hořčík, vápník, fosfor, železo), jejichž množství se mění podle původu kávy, metod pěstování a používaných hnojiv.

Chemické složení kávového prášku je závislé na druhu, původu, klimatických podmínkách a zpracování kávových bobů. Nejdůležitějšími látkami kávového prášku je kofein (0,5-2,6 %), sacharidy (25 %), bílkoviny (6 %), tuky (0,1-0,8 %), chlorogenová kyselina (15 %), další kyseliny (3 %), minerální látky, např. draslík, mangan, hořčík apod. (14 %), dále nikotinová kyselina (vitamin skupiny B) a řada dalších sloučenin, které dávají kávě typickou vůni, chuť a aroma. Dnes je známo přes 750 různých sloučenin, mnoho z nich nebylo ještě identifikováno. Šálek kávy obsahuje v závislosti na způsobu přípravy 60-120 mg kofeinu, káva zbavená kofeinu obsahuje 3 mg, černý čaj 40 mg, kakao 6 mg, Cola 6,5-25 mg.

 

Jak kávu vstřebává náš organismus?
Kofein se vstřebává v tenkém střevě a ukládá se ve všech orgánech a tělesných tekutinách. Nejvyšší koncentraci máme v těle asi po 30 minutách po požití kávy. Rychlost odbourávání je závislá především na věku, ale je i individuálně velmi rozdílná: Polovina vstřebaného kofeinu se vyloučí u dětí za 2,5 hodiny, u dospělých za 3-7 hodin. Vylučování je podstatně zpomaleno u těhotných a u žen s hormonální antikoncepcí, naopak je zrychleno u kuřáků. Káva nemá vliv na stavy vzniklé po požití alkoholu (př. vystřízlivění), ale zpomaluje odbourávání alkoholu, a tím i jeho vylučování. Konzumace kávy zvyšuje základní látkovou přeměnu o několik procent, a tím i energetickou spotřebu o 80-150 kalorií. Na tělesnou hmotnost nemá však tento zvýšený energetický výdej žádný vliv.

 

 

Jaké má na nás káva účinky?


* menstruační cyklus

Z některých zahraničních studií vyplývá, že ženy, které konzumují více kofeinu, mají kratší menstruační cyklus v porovnání s ostatními. Během výzkumu užívaly zúčastněné ženy denně 300 mg kofeinu, což odpovídá asi třem šálkům kávy. Lékaři se proto domnívají, že tyto změny mohou v dlouhodobé perspektivě ovlivnit zdraví ženy. Menstruace je spojena s uvolňováním hormonů a ty mají svou roli například v problémech s plodností, osteoporózou a rakovinou prsu. Tyto domněnky je však nutné ověřit.

 

* karcinogenní účinky

Při přípravě turecké kávy se nejspíše louhuje větší množství polyaromatických uhlovodíků, které mohou působit karcinogenně. Je proto možné, že existuje souvislost mezi pitím kávy a karcinomem močového měchýře. Dokázáno to však zatím nebylo.

 

* krevní tlak

Běžná konzumace kávy zřejmě nemá vliv na krevní tlak u osob s normálním krevním tlakem. Káva jej sice přechodně zvyšuje, ale se vstřebáváním kofeinu zase klesá.

 

* cholesterol

Pití většího množství zejména turecké kávy může zvyšovat sérové hladiny „zlého“ cholesterolu i celkového cholesterolu. Přičemž hladina „hodného“ cholesterolu není nejspíš pitím kávy ovlivněna.

 

* onemocnění srdce

Káva možná zvyšuje riziko trombóz a může vyvolávat srdeční arytmie. Pití více než čtyř šálků denně může zvyšovat riziko infarktu myokardu. Studie sledující vliv kofeinu na ischemickou chorobu srdeční jsou rozporné. Konzumace kávy nepatří mezi její významné příčiny.

 

* osteoporóza (řídnutí kostí)

Kofein zvyšuje vylučování vápníku, proto dlouhodobé pití kávy může mít také vliv na vznik osteoporózy.

 

* trávicí trakt
U některých osob může vyvolat poruchy trávení, dráždění žaludeční sliznice (zvláště platí o turecké kávě).

 

* těhotenství

Větší množství kávy (více než tři šálky kávy denně) mají zřejmě nepříznivé účinky na plod: snížení růstu – snížená porodní váha, zrychluje tepovou a dechovou frekvenci a může být příčinou anémie u matky i plodu. Opakované výzkumy to ovšem nepotvrdily.

 

* Parkinsonova choroba

Podle nových studií snižuje pití kávy riziko Parkinsonovy choroby. Pravděpodobně totiž ovlivňuje oblasti mozku, které produkují dopamin, látku, která chrání proti této chorobě. Vědci se také domnívají, že kofein zabraňuje rozpadu nervových buněk v mozkové tkáni.

 

* toxicita

Káva je prakticky netoxická. Za smrtelnou dávku se považuje asi 10 g kofeinu, což odpovídá 100–200 šálkům. Dlouhodobý konzum vyšších dávek způsobuje neklid, nervozitu, podrážděnost, nespavost, zrychlenou  nepravidelnou srdeční činnost apod. Osoby, které kávu užívají dlouhodobě ve vyšších dávkách, mohou při přerušení konzumace pociťovat abstinenční příznaky.

 

 

Káva zdraví nepřispívá zejména proto, že podporuje vylučování tekutiny močí a snižuje současně zpětné vstřebávání minerálních látek. Proto bychom měli pít kávu s rozvahou a nezapomenout doplnit ztracené tekutiny.

 

 

Zdroj: S. Štruncová LF MU Brno a MUDr. Lýdie Ryšavá, Ph.D.  

TÉMATA:
ZDRAVÍ