Vždycky jsme záviděli naší kamarádce Vendule ukázkové manželství. Manžel chodil nakupovat, netoulal se a vůbec, zdálo se, že pro rodinu žije a byl by ochoten i zemřít. V posledním roce se však idylka protrhla.
Naše kamarádka několikrát přišla s monoklem, její sousedka slyšela z jejího bytu hluk zápasu a její dvě děti (4,6) vyprávěly sousedům, jak tatínek tahal maminku za vlasy po zemi. Postupně se nám Vendula svěřila, že jí občas uhodil i v minulosti. Napětí vygradovalo, když manžel přišel o práci.
Začal být ještě agresivnější a vztekal se, když mu pro jeho chování odmítala sex. Ve stále se zhoršující situaci potkala Vendula jiného muže, ale když je manžel jednou spatřil spolu na zastávce autobusu, začalo opravdové peklo. Fyzické nebo psychické násilí se dostalo na denní pořádek.

Jednoho dne se pohádali kvůli tomu, že Vendula chtěla odejít do zaměstnání a její manžel odmítl pohlídat děti s tím, ať do zaměstnání prostě nejde. Jakmile odešel do koupelny, Vendula se sbalila a utíkala do práce. Doběhl ji na schodech. Zmlátil jí tak, že měla uražený zub, otřes mozku, spoustu podlitin po těle i v obličeji. Došla jí trpělivost a rozhodla se vše nahlásit na policii. A nastal kolotoč údivuhodných událostí.
Na policii s ní bez stopy pochopení a účasti sepsali pouze hlášení o údajném napadení, trestní oznámení se podává až po vyšetření lékařem. Vendula tedy odjela k lékaři, ale i tam se na ni však dívali skrz prsty a stále mluvili o „údajném napadení“.

Na policii se tedy za pár hodin vrátila  s potvrzením od lékařky, že je nutné nastoupit do nemocnice. Řekli jí, matce od dvou dětí, které byly v tu dobu doma s agresivním manželem, ať domů raději nechodí, protože nemají dost personálu na rychlý zásah v případě, že by se situace tu noc opakovala. Vendula naštěstí potkala na policejní stanici známého, který zařídil, že k nim domů příslušníci v krátké době přijeli.

Ale! Zeptali se manžela, co se děje, ten řekl že nic, že upadla na schodech a že je všechno v pořádku. Příslušníci tedy pouze počkali, až Vendula sbalí děti a věci a odjeli. Nic víc se nedělo. Vendula se dozvěděla, že na to, aby byla policii uznána obětí domácího násilí  by musela mít svědka napadení. Manžel ji však „bohužel“ před svědky nenapadá.

Peripetie narůstají. Vendula si mohla pobýt v nemocnici pouze pět dní – pak musela převzít děti, o které se manžel odmítl starat a odjet s nimi k příbuzným. Domů se bojí, protože manžel stále vyhrožuje dalším fyzickým napadením a tak tedy pendluje se dvěma dětmi mezi příbuznými a přáteli, zatímco manžel bydlí sám v jejich dvoupokojovém nájemním bytě, který Vendula sama, za minimální finanční pomoci svých rodičů, platí, aby jim nebylo odňato právo k užívání bytu. Manžel totiž odmítá platit jak byt, tak energie, tak dávat peníze na děti.

Mezi tím vším byli rozvedeni. Manžel si však odmítá rozsudek u soudu vyzvednout a tím tento nenabývá právní platnosti. Hlavní problém je v tom, že bez tohoto platného rozsudku nemůže Vendula podat návrh na manželovo vystěhování a je nucena s oběma dětmi kočovat nadále po příbuzných. K tomu se řadí další problém – nestihne-li Vendula podat návrh na manželovo vystěhování do půl roku od chvíle, kdy musela byt opustit, má právo vystěhovat on ji s tím, že tam půl roku nebydlí. Potvrzení od policie o oznámení napadení nemá v tomhle případě žádný význam, stále se jedná pouze o údajné napadení. Manžel vyhrožuje, že jí nechá děti odebrat právě proto, že se stěhují z místa na místo a nemají pevné zázemí.  

 

Obrátili jsme se s žádostí o vyjádření k tomuto příběhu na Mgr.Bohdanu Toušovou Rytířovou. Z její odpovědi vyplývá následující:

1. Vendula mohla podat trestní oznámení na manžela okamžitě po napadení, praktičtější je to však skutečně až po vyšetření lékařem. Není vázána lhůtou, může tak učinit třeba až několik týdnů po napadení, a to i písemně. V daném případě by se jednalo o podezření z trestného činu ublížení na zdraví. Policie měla vycházet nejen z tvrzení oběti a podezřelého, ale měla se sama pokusit získat důkazní prostředky z místa činu.

2. V tomto případě, kdy manžel odmítá finančně přispívat na děti, má Vendula možnost podat návrh na výkon rozhodnutí, kdy budou příslušné částky povinnému nuceně „odejmuty“. V těchto případech bývá nejsnazší provádět exekuci srážkami ze mzdy. Je-li však její manžel nezaměstnaný, je možné takto postihnout i zabezpečení uchazeče o zaměstnání, eventuelně provést tzv. přikázání pohledávky z jeho účtu či prodej movité věci, která je v jeho výlučném vlastnictví.

3. Co se situace s bydlením týká, Vendule by skutečně hrozila sankce plynoucí z „trvalého opuštění společné domácnosti“, ale v tomto případě není splněna podmínka svobodné vůle, neboť Vendula domácnost opustila z důvodu manželových útoků. Manželovým odmítáním vyzvednutí rozsudku o rozvodu lze docílit pouze prodloužení vyřešení celé události, po několika upomínkách se přikročuje k tzv. fikci doručení, to znamená, že to, že manžel rozsudek nevyzvedne jde k jeho tíži. Vendula může podat návrh na manželovo vystěhování, to je však vázáno zajištěním náhradního bytu a to může trvat léta.

Taková je bohužel u nás situace oběti domácího násilí z pohledu pozitivního práva.  

   

 

Projekt Advocats for Women započal roku 1998 ročním školením k tématu násilí na ženách pro právničky a advokátky. Od roku 2001 poskytují právní poradenství ženám - obětem násilí. V jejich práci s klientkami se řídí následujícími standardy:

· veškeré služby jsou zdarma

· služby jsou poskytovány všem ženám, které si je vyžádají

· veškeré informace, které nám klientka sdělí, jsou absolutně důvěrné

· konzultující právnička stojí vždy na straně klientky

· ženy jsou konzultovány ženami

· konzultace mohou být poskytovány anonymně

 

Projekt AdvoCats for Women, právní poradenství pro ženy, oběti násilí poskytuje:

1) LINKU PRÁVNÍ POMOCI ŽENÁM, OBĚTEM NÁSILÍ: každou středu od 18.30 do 20.30 hod., na telefonu 224 910 744

2) BEZPLATNÉ PRÁVNÍ KONZULTACE, možno dohodnout na Lince právní pomoci, či přes email info@profem.cz

3) INFORMACE O PRÁVNÍ SITUACI K DOMÁCÍMU NÁSILÍ, www.profem.cz, pište i na info@profem.cz