Naše kamarádka několikrát přišla s monoklem, její sousedka slyšela z jejího bytu hluk zápasu a její dvě děti (4,6) vyprávěly sousedům, jak tatínek tahal maminku za vlasy po zemi. Postupně se nám Vendula svěřila, že jí občas uhodil i v minulosti. Napětí vygradovalo, když manžel přišel o práci.
Začal být ještě agresivnější a vztekal se, když mu pro jeho chování odmítala sex. Ve stále se zhoršující situaci potkala Vendula jiného muže, ale když je manžel jednou spatřil spolu na zastávce autobusu, začalo opravdové peklo. Fyzické nebo psychické násilí se dostalo na denní pořádek.
Jednoho dne se pohádali kvůli tomu, že Vendula chtěla odejít do zaměstnání a její manžel odmítl pohlídat děti s tím, ať do zaměstnání prostě nejde. Jakmile odešel do koupelny, Vendula se sbalila a utíkala do práce. Doběhl ji na schodech. Zmlátil jí tak, že měla uražený zub, otřes mozku, spoustu podlitin po těle i v obličeji. Došla jí trpělivost a rozhodla se vše nahlásit na policii. A nastal kolotoč údivuhodných událostí.
Na policii s ní bez stopy pochopení a účasti sepsali pouze hlášení o údajném napadení, trestní oznámení se podává až po vyšetření lékařem. Vendula tedy odjela k lékaři, ale i tam se na ni však dívali skrz prsty a stále mluvili o „údajném napadení“.
Na policii se tedy za pár hodin vrátila s potvrzením od lékařky, že je nutné nastoupit do nemocnice. Řekli jí, matce od dvou dětí, které byly v tu dobu doma s agresivním manželem, ať domů raději nechodí, protože nemají dost personálu na rychlý zásah v případě, že by se situace tu noc opakovala. Vendula naštěstí potkala na policejní stanici známého, který zařídil, že k nim domů příslušníci v krátké době přijeli.
Ale! Zeptali se manžela, co se děje, ten řekl že nic, že upadla na schodech a že je všechno v pořádku. Příslušníci tedy pouze počkali, až Vendula sbalí děti a věci a odjeli. Nic víc se nedělo. Vendula se dozvěděla, že na to, aby byla policii uznána obětí domácího násilí by musela mít svědka napadení. Manžel ji však „bohužel“ před svědky nenapadá.
Peripetie narůstají. Vendula si mohla pobýt v nemocnici pouze pět dní – pak musela převzít děti, o které se manžel odmítl starat a odjet s nimi k příbuzným. Domů se bojí, protože manžel stále vyhrožuje dalším fyzickým napadením a tak tedy pendluje se dvěma dětmi mezi příbuznými a přáteli, zatímco manžel bydlí sám v jejich dvoupokojovém nájemním bytě, který Vendula sama, za minimální finanční pomoci svých rodičů, platí, aby jim nebylo odňato právo k užívání bytu. Manžel totiž odmítá platit jak byt, tak energie, tak dávat peníze na děti.
Obrátili jsme se s žádostí o vyjádření k tomuto příběhu na Mgr.Bohdanu Toušovou Rytířovou. Z její odpovědi vyplývá následující:
1. Vendula mohla podat trestní oznámení na manžela okamžitě po napadení, praktičtější je to však skutečně až po vyšetření lékařem. Není vázána lhůtou, může tak učinit třeba až několik týdnů po napadení, a to i písemně. V daném případě by se jednalo o podezření z trestného činu ublížení na zdraví. Policie měla vycházet nejen z tvrzení oběti a podezřelého, ale měla se sama pokusit získat důkazní prostředky z místa činu.
2. V tomto případě, kdy manžel odmítá finančně přispívat na děti, má Vendula možnost podat návrh na výkon rozhodnutí, kdy budou příslušné částky povinnému nuceně „odejmuty“. V těchto případech bývá nejsnazší provádět exekuci srážkami ze mzdy. Je-li však její manžel nezaměstnaný, je možné takto postihnout i zabezpečení uchazeče o zaměstnání, eventuelně provést tzv. přikázání pohledávky z jeho účtu či prodej movité věci, která je v jeho výlučném vlastnictví.
3. Co se situace s bydlením týká, Vendule by skutečně hrozila sankce plynoucí z „trvalého opuštění společné domácnosti“, ale v tomto případě není splněna podmínka svobodné vůle, neboť Vendula domácnost opustila z důvodu manželových útoků. Manželovým odmítáním vyzvednutí rozsudku o rozvodu lze docílit pouze prodloužení vyřešení celé události, po několika upomínkách se přikročuje k tzv. fikci doručení, to znamená, že to, že manžel rozsudek nevyzvedne jde k jeho tíži. Vendula může podat návrh na manželovo vystěhování, to je však vázáno zajištěním náhradního bytu a to může trvat léta.
Taková je bohužel u nás situace oběti domácího násilí z pohledu pozitivního práva.
· veškeré služby jsou zdarma
· služby jsou poskytovány všem ženám, které si je vyžádají
· veškeré informace, které nám klientka sdělí, jsou absolutně důvěrné
· konzultující právnička stojí vždy na straně klientky
· ženy jsou konzultovány ženami
· konzultace mohou být poskytovány anonymně
Projekt AdvoCats for Women, právní poradenství pro ženy, oběti násilí poskytuje:
1) LINKU PRÁVNÍ POMOCI ŽENÁM, OBĚTEM NÁSILÍ: každou středu od 18.30 do 20.30 hod., na telefonu 224 910 744
2) BEZPLATNÉ PRÁVNÍ KONZULTACE, možno dohodnout na Lince právní pomoci, či přes email info@profem.cz
3) INFORMACE O PRÁVNÍ SITUACI K DOMÁCÍMU NÁSILÍ, www.profem.cz, pište i na info@profem.cz
Nový komentář
Komentáře
p.s.: co je v tom za problém prostě zostřit zákon, aby každý grázl věděl, že mu to neprojde. Zatím si může doma ze své ženy udělat kopací míč a nikde se nedovoláte. Maximálně vám na policii řeknou, jestli jste zraněná a hodně a když ne tak to prostě neřeší.
p.s.: Tak si z Ameriky můžeme vzít alespoň příklad a něco urychleně v tom udělat ne? Zatím se nic neřeší. Ženy trpí dál a pánové na úřadech to odsunuli někam na stranu.
Eva: Souhlasím s čistým prahem, ale na obou stranách. Každá země má svoje. Myslím, že vyjmenovávat co kdo dělá a nedělá bz se mohlo do nekonečna.
Eva: Evo, měli jsme tady pravicové vlády, máme vládu levostředopravou, nevíme, co nás čeká. Zákony mohou být dobré, lepší, nejlepší. Nikdo se asi nebude dohadovat, že jsou věci, které jsou v USA lépe právně ošetřeny a je tam větší vymahatelnost práva. To, co nám na USA vadí, je např. to, že právě kvůli své ekonomice kašlou na zbytek světa. Neochota přistoupit na omezení aerosolů, pokus o těžbu nafty na Aljašce, ignorování OSN. Nejsme to jenom my, komu chování Států vadí. Jan Kolár dávno tomu napsal, že "sám svobody kdo hoden, svobodu zná vážit každou". Myslím, že v tomto směru USA té svobody moc hodny nejsou. Rozhodla ses odejít za lepším, byla to Tvoje svobodná volba. Všichni to udělat nemohli. Třeba si na toto téma můžeme založit diskusní klub, ale bavme se o problému tady a ne o politice. Ty tady už dlouho nežiješ a to, co se dovídáš není vždy objektivní.
Eva: ta komunistická minulost se ale týká i tebe, ne? jsi původem z Čech? tohle není fér argument!
všimla sis někdy, že v Americe jsou mnozí spokojený hlavně proto, že tam funguje dost dobrá mediální masáž? u nás místo aby se lidi masírovali takto "pozitivně (milujte USA, útok na Irák je dobrodinnost ap.), tak je masírujou "negativně" (vláda je špatná, lidi nemůžou se stavem země nic dělat). a už zase lítáme v těch extrémech. myslíš, že to je řešení?
nemyslim, že v USA by byla nějaká super svoboda a demokracie a otevřenost, spíš naopak....
Eva: tak jo, tak ja jim to reknu....
to, že manžel odmítá vyzvednout rozsudek od soudu a tím nemůže nabýt právní platnosti je nesmysl - rozsudek si nikdo nevyzvedává u soudu, soud ho zasílá do vlastních rukou. V případě, že si ho dotyčný na poště v dané lhůtě nevyzvedne, poslední den lhůty platí za den, kdy byl rozsudek doručen!!!! a od toho se počítá lhůta 15 dnů pro odvolání. V praxi jsem se setkala i s tím,ž e se soud pokusil doručit opakovaně, ale dělat to nemusí!!!! takže pokud se doručenka vrátí soudu s tím, že se adresátovi nepodařilo doručit, nemělo by to mít vliv na udělení doložky právní moci rozsudku.
...i kdyz nevim co bych tam "sama" proti SPidlikum zmohla....
Taky me to stve, jak se ti nahore chovaji, vim, ze bysme tam potrebovali uplne jiny lidi....ale co s tim? Jen muj hlas pri volbach nepomuze....
Eva: kdyz on je to tak trochu zacarovany kruh...:-(
Souhlasim s tebou co rikas, ale nevim, jak ja, obycejny obcan tomu muzu pomoct?....... jedine, ze bych si snad sla do ty vlady sednout
Eva: ano, ale ne vsichni volili Spidlu!!!!.... takze si za to nemuzem samy
problém neni se zákonama ale s VYMAHATELNOSTÍ PRÁVA v našem státě.
. a pro vás je těžký je opustit? vy se přece za nic stydět nemusíte!! vy jste skvělý holky, který určitě jednou dokážou nakopat ho do pr....!!!
to Eva: vím, že v Americe toto funguje, ale nemyslíš, že to už skoro zavání diskriminací muže??
a holky, sorry, ale všichni chlapi, který mlátěj svojí ženu nebo děti jsou u mě PŘIZDISRÁČI
Já bych - jakkoliv je to kruté, nejprve vyházela všechny ty lidi, kteří sice berou peníze za "krizové linky", ale dělají na nich
. Mám totiž bohaté zkušenosti, že právě tihle lidé odmítají pomoc, namísto konkrétní rady citují obsáhlé pasáže ze všeobecné psychologie a dokonce odmítají i svědčit, co se stalo, a to i když byli přímo na místě...několikrát se na nás obrátila sousedka s malým dítětem a i když svědci byli, tak jediní, kdo se aspoŃ trošku snažil, byli kupodivu policajti...vrcholným zážitkem bylo, když jsem dívenku s rozsáhlými podlitinami, evidentně v šoku a navíc zažazenou na seznamu týraných dětí odeslala ze školy rovnou do krizového centra a pracovnice mi ji vrátila s tím, že se má objednat - za tři týdny se jí bude věnovat aspoň dvě hodiny, když ji tedy posíláme ze školy...pokud by neselhávala první linie, pak by se i ti policajti chovali jinak. Ono je totiž běžné, že si dají práci, vyšetří to a nakonec cukne právě ta oběť.
To je hrozný....zase boduje úřední šiml
Eva: Asi není nutné zabíhat z extrému do extrému. Stojí to asi stejně za houby jak tady, tak tam
to je strašné,taky držím palce
držím palečky, by se vše v dobré obrátilo....