Živit se medem, to není žádný med. Včelařina je pěkná dřina, když se dělá pořádně. Tohle povolání je spíše doménou mužů, tak nás zaujalo, že jednu z nejúspěšnějších včelích farem u nás vlastní žena...

včely

Paní Simona Adamcová je včelařka. Vlastní jedno z největších soukromých včelstev v naší zemi: Včelí farmu Rokytník. Ke včelařině se dostala ale náhodou. Jak? Nejen o tom jsme si s ní povídali...

Jak se žena dostane k povolání včelařky? Přijde mi, že je to spíš mužská záležitost...
Mě přivedla ke včelaření nešťastná náhoda, a asi by mě nikdy nenapadlo, že budu chovat bodavý hmyz. Měli jsme v rodině nešťastnou dopravní nehodu a na radu doktora (také včelaře) jsme první včelstva pořídili jako terapeutický prostředek na psychiku. Na zahradu rodinného domu jsme v roce 2003 pořídili první 3 včelstva, a takhle to dopadlo. Nyní jich chováme téměř 300.

Jak vypadá práce včelařky, jezdíte s úly za kvetoucími loukami? Co všechno musíte znát?
V sezoně je mnoho práce nejen u včel. Vrchol včelařské sezony je od května do konce srpna. V květnu chováme včelí matky a tvorbou oddělků (nová včelstva s mladou matkou) zabraňujeme rojení. Točí se postupně druhové medy, přijímají se exkurze, medy se plní do sklenic a je spousta práce u neposedného týmu. Na stanoviště jezdíme denně, včela medonosná má dolet 3 km a stanoviště musí být od sebe vzdálená, aby se včelstva v dané lokalitě uživila. Máme stanoviště trvalá na území CHKO Broumovsko, na kterých produkují naše včelstva medy javorové, malinové a lesní, a stanoviště kočovná, kde musíme dojet za snůškou z pohanky nebo lípy.
Vést včelí farmu je náročné právě pro rozmanitost organizace práce, musím ovládat chovatelskou oblast, od chovu včelích matek, tvorbu oddělků, protirojové opatření, zootechniku léčení až po správné vedení včelstev po celou sezonu. Znalosti o včelí pastvě, biologii a technologii ošetřování včelstev jsou automatické. Jiné chovatelské postupy se uplatňují v hobby včelaření a odlišné zas u profesionálního chovu včel. Marketing a prodej medu spadá na období mimo hlavní sezonu, kdy se opravují rámky a vše se chystá na sezonu novou. Řekla bych, že je toho dost, co by měl profesionální včelař znát a ovládat.

Vzpomínáte na svoje první žihadlo?
Tak to si vzpomínám úplně přesně, protože to tenkrát pekelně bolelo. Bylo to ve školce na zahradě, kdy jsem na jednu včelku omylem bosky šlápla, a ta mě pěkně píchla. To bylo slziček...

včely

Co se vám na včelařině nejvíc líbí?
Přirozenost spojení s přírodou a svoboda podnikání. To, že můžu být venku, když všechno nádherně kvete a voní, to, že si vychutnám slunečné dny a bzukot včel. Je to sice dřina a práce spojená s velkou fyzickou námahou, ale za nic na světě bych neměnila a našla jsem se ve své nynější profesi. Líbí se mi i ta improvizace, že každý rok je jiný i vzhledem k počasí a vyžaduje jiné citlivé zásahy ve včelách odkázané jen na můj cit pro věc. Za to si nesu svou zodpovědnost. To, že nemám žádného šéfa, vyzbrojená pouze vírou ve své vlastní schopnosti.

Sdílí vaši vášeň ke včelám celá rodina?
Teď už ano, ale v minulosti tomu tak nebylo. Jednu dobu si všichni kolem mě mysleli, že jsem se dočista zbláznila, budovat si včelí farmu - holé šílenství. Dnes farma vzkvétá a pochopili mé počínání, fandí mi a pomáhají.

Máte ráda medovinu?
Ani ne, je na mě hodně sladká. Mám ráda dobré pivo, dobře chlazené. V letních dnech je nejlepší.

Jak poznám kvalitní med, když přijdu ke včelaři?
Český med je kvalitnější než medy dovozové v obchodech. Včela nikdy med nezkazí, zkazí ho až včelař špatným zacházením. Kvalitní med je zabalený v čisté sklenici s novým víčkem, dostatečně hustý a dobrý med koupíte většinou přímo u včelaře, ke kterému se zákazníci rádi vracejí.

včely
Simona Adamcová prodává med(vídka).

Vy jste nedávno získala nějaké ocenění, o co šlo?
Ocenění už máme opravdu hodně, poslední bylo 28. 5. 2011 Nejlepší ekologický zemědělec roku od Nadačního fondu Bartákův hrnec. Ocenění putuje každým rokem na jinou farmu a součástí je i putovní Bartákův hrnec, který se předává na vybraném hospodářství. Pojí se s ním i den otevřených dveří s besedou a ukázkou provozu hospodářství. Letos bylo hlavním mottem „ekologická stopa“ dopadu zemědělské činnosti na životní prostředí. Včelařství je velmi šetrné k okolní přírodě. Ačkoliv jsme byli v zápřahu plné sezony, byl to příjemný den s medovými koláčky a přátelskou atmosférou.

O čem se baví dva včelaři, když se potkají?
Samozřejmě o včelách, pak o včelách, potom o včelách a nakonec... o včelách. :-)

Čtěte také...