Ne každý nábytek se musí líbit všem, to je jasné. Ovšem co spolu se svým manželem prožila naše čtenářka s nickem silvamrva, to je moc i na milovníky jakéhokoliv stylu nábytku.
Pěkný den,
co se týče nábytku líbí se mi moderní styl, který preferuji. Starožitné kousky, ano některé jsou moc pěkné ale doma bych je chtít nechtěla.
Když si vzpomenu, jak jsme před léty s přítelem, teď už manželem, sháněli první náš společný podnájem, prochází mi mráz po zádech. Jeden jsme měli vyhlidnutý, byt byl od jednoho pána, který ho zdědil po své mamince, která zemřela. Při prohlídce jsme nehleděli v jakém nábytkovém stylu je vybaven, koukali jsme na velikost a ceně, vždyť nábytek a veškeré pozůstalosti si odvezou!! Ale to byla jenom naše domněnka jak se ukázalo. Pán nám dal čas na rozmyšlenou, my jsme byli rozhodnuti, ale hned. Klidné, pěkné prostředí, cena nájmu přijatelná a také přístup do vchodu na kočárek, jelikož jsme byly v očekávání.
Další schůzku jsme si domluvili kvůli podpisu smlouvy. Pán souhlasil i s trvalým pobytem, což jsme byli rádi. Takže následující den jsme vyrazily vyřizovat formality co se týče přepisu elektřiny, plynu a vyřízení občanek. Vše jsme zvládli během jednoho dne. Stěhování jsme měli domluvené za dalších čtrnáct dní. Pán majitel chtěl vymalovat a dát vše do pořádku. Na nové společné bydlení jsme se těšili a já se nemohla dočkat, jak přijedeme do nově vymalovaného, voňavoučkého a čistého bytu. Po předání klíčů nám ale úsměv spadl ze tváře. Vymalované? Ano to bylo, ale to bylo jediné co se změnilo. Nábytek stál na stejném místě, vytríny byly zaplněné různými bebechy od zažloutlých skleniček až po různé keramické dekorace. Ještě jsem si říkala, že tam snad několik věcí museli z minula přidat. Co bylo ale neskutečné ? Šatní skříně byly zaplněné věcmi po zemřelé paní, majitel si asi myslel, že bych je nosila. Manžel mu hned volal, zda ještě nestihl vyklidit byt, že by jsme ještě pár dní vydrželi, při předávání klíčů se ale o ničem takovém nezmínil. Sdělil mu opak, vše je v naprostém pořádku a byt je připraven k nastěhování. Což bylo samozřejmě nechápající.
Trval na tom, že veškeré věci od nábytku po osobní věci tam zůstanou. Důvod? Za prvé nemá to kde dát a za druhé, všechny věci jsou vzpomínkou na jeho maminku. Ale o tom se předtím nezmínil. Představa, že budu žít ve sto let starém, zapáchajícím vybavení, spát na cizí posteli snad i v těch peřinách, jíst s cizího příboru. Nemluvě o praní v zarezlé pračce, skladování jídla do zažloutlé lednice. Na starožitný nábytek bych si možná časem zvykla ale ten zbytek to bylo na nás moc. Nic se odsuď stěhovat nebude !!! To bylo jeho poslední slovo a také náš poslední pobyt na oném místě.
Další zdlouhavý postup, který následoval Vám ani vypisovat nebudu, strávila bych tady dlouhou dobu a popsala nesčetných stran. Ale když si dáte dohromady ( Zaplacená kauce + nájem , Přepis elektřiny a plynu který už byl hotový a nemluvím o očekávaných nových občankách.) Tuhle situaci bych nepřála prožít ani svému nejhoršímu nepříteli.
Hrůza při této vzpomínce!
silvamrva
Pozn.red.: Text nebyl redakčně upraven
______________________
Nechápu, jak mohl ten starý pán ještě manipulovat a ovlivňovat i to, jaký nábytek si do bytu pořídíte - a probůh, ještě snad abyste chodila i v oblečení po jeho zemřelé manželce. To je pravdu prekérní situace.
A ty zpětné formality poté, to vám tedy vůbec nezávidím.
Doufám, že už bydlíte spokojeně, v prostředí, které vám vyhovuje.
Děkuji, že jste napsala a mějte pěkný den
Saša
Téma dnešního dne: Nábytek, který nikdy nevyhodíme
- Máte doma nějakou „skříň po babičce“?
- Máte nábytek, který už není dávno moderní, ale přesto ho nevyměníte?
- Jedná se o jednotlivé kusy, nebo celé zařízení bytu?
- Jste staromilec, nebo zařizujete domácnost podle toho, co je moderní?
- Líbí se vám moderní design, nebo starožitnosti?
- Máte ve své domácnosti nějaký svůj oblíbený kousek?
Křeslo, komodu, skříň… - Shodli jste se s partnerem na stylu zařízení domácnosti,
nebo to nechal zcela ve vaší kompetenci?
O nábytku, který nikdy nevyhodíte, piště na redakční e-mail: redakce@zena-in.cz
můžete posílat i fotografie
Jednu ze čtenářek odměníme pěkným dárkem: fondue na čokoládu
Nový komentář
Komentáře
no teda
Tam bych nechtěla žít
arminka — #20 anebo nepraktický mimoň, kterému vůbec nedošlo, že všichni nemusí být vybavením bytu nadšeni jako on a nehodlají bydlet v síni tradic.
...pán byl asi pěkný vykuk
a jéjej
ani věřit se mi tomu nechce
děs
Věrulinka — #1 Jenže normálního člověka by ani nenapadlo, že by tam chtěl tu veteš ( z pohledu nezúčastněného člověka ) ponechat. Ale je pravda, že bych se asi zeptala už při obhlídce bytu, kdy si věci odvezou a místnosti budou uvolněné
děs, tohle bych taky nechtěla...
Tam bych taky bydlet nemohla
ježišišmajrá
Věrulinka — #1 presne tak, všetko treba "dať na papier"
Tak ono hodně záleží na tom, co bylo uvedeno ve smlouvě..
No to by mě klepla.
Tak to si také neumí představit.Hrůza.Kdyby zůstal nábytek ,budiž,ale i osobní věci? A vy jste si měly svoje věci dát kam?
Brrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrr
To je síla
Někteří lidi jsou praštění.Toho chlapa bych...................
no, to je divné. Když to vezmu z druhé strany - pokud bych měla byt k pronájmu, tak bych pronajala opravdu jen holé zdi, poněvadž bych nesnesla, aby naše věci spojené se vzpomínkou na mé drahé, používal cizí člověk.
Nechtěla bych to zažít.