Milé ženy-in, zdravím vás.

Je pátek, je vedro, astronomické léto, které začalo před pár hodinami, se činí. Zkrátka a dobře čas letních dovolených je tady. A k těm, chtějte – nechtějte, patří i letní lásky. A to už se pomalu dostáváme k dnešnímu tématu.

Jako zástupce té druhé strany bych na vás šel od lesa. Nebudou mne zajímat dojemné chvíle, které jste v létě trávili jen vy dva a na které nikdy nezapomenete, nene, jsem muž a mám rád akci. Takže i dnešní téma bude akční.

Chci vědět, na co vás chlap utáne, zkrátka jak jste se nechala kdy nejzajímavějším způsobem sbalit. Každý přece známe ta klasická pozvání na kávu (když nám bylo míň, šlo o zmrzlinu – v těch dobách nám kafe nechutnalo a bylo nám líp), čaj, při setkání někdy večer se sortiment pozvání mění od kina přes divadlo až na alkohol… Je toho hodně, ale originální to moc není.

Vzpomněl jsem si na jeden trik spisovatele Viewegha, který ve svojí knize popisuje, jak přišel k dívce na bar, položil před ni svoje hodinky a zeptal se: „Prosím vás, slečno, nevíte, kolik je hodin?“ To už je variace na ohrané téma, které se nedá upřít invence. A právě takové situace mě zajímají.

Nebo jste byla obětí nějakého naprostého zoufalce? Zažila jste nějakou trapnou situaci typu: „Prosím vás, slečno, já bych s vámi potřeboval navázat kontakt,“ s mužem/mladíkem, který se přiblble usmívá, drže v ruce kus provázku?

Kamarád teoretik zase vymyslel, že by měla zabrat věta: „Prosím vás, slečno, řekněte mi, že jste paní, ať se mi tolik nelíbíte!“ Podle mě na zmatení je to dobré, ale vysvětlovat pak slečně, co přesně jsem po ní chtěl, by asi celý efekt zkazilo. Ale to je jen teorie.

Já od vás chci slyšet příběhy z praxe. Určitě jich znáte dost, jsou to věci, kterými se každý rád chlubí, když už se stanou. Vzpomeňte třeba na Toma Cruise (v dobách, kdy ještě Tom Cruise ještě stál za vzpomínku) ve filmu Top Gun. Scéna, kdy v baru plném pilotů vezme mikrofon a předvede svoje šílené číslo, mne v pubertě docela děsila a bál jsem se, že tohle bude potřeba, abych si někoho našel. Naštěstí moc nechodím do barů, kam chodí piloti.

Téma je nadneseno, teď už pište vy. Poslané květy, poezie, denní hledění si do očí a strach z prvního kontaktu (co kdyby to nevyšlo, že?) nebo i tak zajímavé oslovení v autobuse, tramvaji nebo prostě na ulici, kterému nešlo říct ne a vy jste na sebe nechala kontakt…

Co na vás zabírá, ženy-in?
Je to vtip a zajímavý nápad, jak oslovit?
Nebo je to jedno a v podstatě záleží na vzhledu?

Roli hraje určitě i sebejistota. Jak velkou?
Seznámil se s vámi někdo přes nějaký nečekaný dar?
Květiny? A co dopis od neznámého?

A co ty trapné pokusy?
Jak nejzoufaleji se vás někdo pokusil „sbalit“?
A co se vám v dlouhodobém horizontu ukázalo nejtrvanlivější?

Jak zněla první věta muže, se kterým jste dodnes?
Neříkejte, že si ji nepamatujete, to byste nebyla žena!
Určitě mi to všechno napište! Je léto!
Je léto a ty nezadané z vás budou vědět, co ano a co ne!
Směle do toho!

redakce@zena-in.cz

Nejzajímavější příspěvek oceníme dárkem.

Také budeme soutěžit o dva lísky na zítřejší představení hry Hrdinové!

Reklama