Do práce jezdím způsobem pro města obvyklým - kousek autobusem, kousek tramvají, taky trochu ťapu pěšky ...

Avšak mám ještě další zaměstnání, zpívám a hraju v kapele. Asi rok a půl jsme s kolegyní ve dvou hrály v taneční vinárně v centru města a protože to byl pravidelný úvazek, aparaturu jsme nechávaly na místě a v pohodičce jsme si dorazily deset minut před začátkem namalované, ve střevíčkách a načesané (pro ty, kdo nikdy netahal aparaturu dvě patra po schodech podotýkám, že na to jsou nejlepší džíny, tenisky a žádné nalíčení).

V onen den byla vinárna pronajata na soukromu akci a my se s kolegyní dohodly, že nahodíme image "sexy tygřic". Měla mě vyzvednout u tramvaje a když jsem na dané místo dorazila, už tam čekala její černá oktávka. Byla jsem ráda, protože v rámci přestrojení jsem měla dost výrazný make-up,  vlasy vyčesané do vysoko posazeného ohonu a spletené do desítek tenkých copánků, kraťoučkou sukni a odvážný dekolt ... nevím, zda bych po svých ten večer vůbec do vinárny dorazila.

S ulehčením jsem zapadla vedle řidiče ... jenomže to nebyla kolegyně, nebylo to její auto a dokonce to nebyla ani oktávka, ale passat ... A starší pán na mě nevěřícně koukal skrz brejličky a neřekl ani slovo. Stačila jsem vykoktat jen "Promiňte" a začala zvedat kotvy, když se přiřítila postarší manželka onoho pána poněkud kredenciózních rozměrů .... a její slova nedokážu ani zopakovat (upřímně řečeno jsem se jí při onom přestojení nedivila). Vystoupila jsem důstojně z auta - ono to s jehličkami na nohou a krátké sukni jinak ani moc nejde a přesedla si ke kolegyni, která mezitím dorazila.

Než jsem jí stačila říct, co se stalo, pravila ona: "A dědeček se tak těšil, že to fakt pomohlo!!!"
Obě auta totiž stála před salónem krásy.    :o)))

Zdraví Růža