Děkujeme Daně za milý příběh a i jí zasíláme pěknou knihu!

                                                                                                  Redakce

 

Chtěla bych Vám napsat o svém synovi a jeho sebevzdělávání v oblasti sexuální výchovy.

Když bylo mému dnes jednadvacetiletému synovi sedm let a chodil do první třídy, naučil se velice rychle číst. Chtěl si knížkami listovat a číst je sám bez naší asistence. Znamenalo to i daleko větší svobodu ve výběru knih. Zvláště jej zaujaly nejrůznější encyklopedie.

V jedné byl i podrobně popsán vývoj plodu v matčině bříšku, samozřejmě i s nakreslenými obrázky se všemi podrobnostmi. Musím říct, že jej tato problematika hodně zasáhla a studiu věnoval skutečně hodně času. Po několika dnech pečlivého porovnávání a zkoumání hlavně obrázků ze všech možných úhlů a samozřejmě i dotazů, přišel se základní otázkou.

Připravovala jsem zrovna večeři, když se objevil ve dveřích kuchyně, knihu držel otevřenou na příslušných stránkách a začal shrnovat své dosud nabyté vědomosti o vývoji miminka od dělení buněk až po porod.

Nakonec řekl: „Už je mi jasné jak se rodí děti, jen mi není jasné jak se dostane na začátku ta spermie k tomu vajíčku, aby se mohly spojit" (Nutno podotknout, že tato pasáž byla v knize opominuta). Pouze jsem ztěžka polkla a poslala jej za tatínkem do pokoje, protože ten je nejchytřejší a určitě mu to vysvětlí lépe nežli já.

Sebral knihu a odešel za svým chytrým otcem. Nenápadně jsem jej sledovala, protože jsem byla opravdu zvědavá, jak si s touto otázkou manžel poradí. Na dotaz: „Tati jak se dostane ta spermie k vajíčku, aby mohlo u maminky v bříšku narůst miminko?“, manžel také ztěžka polkl, ještě navíc vykulil oči a odvětil: „Těžko hochu, těžko.“

Tím skončila sexuální výchova sedmiletého syna. Řeč byla převedena na jiné téma a se sexuální výchovou se pokračovalo až o několik let později ukázkami ze švédské knihy – Ukaž mi to.