Hra s Bestií II

Šla se vysprchovat, musela ze sebe smýt jeho opilecké doteky, slova, která jí ve své vášni šeptal. Pouštěla na sebe proud teplé vody a dlouho pod ním stála bez hnutí.

Kam jsme se to dostali? Po dvou letech manželství se cítím jako vyhaslá sopka. Čekám na svého muže, až se vrátí opilý domů, a tajně si sním svoje fantazie, které mu nedokážu ani říct. Jak absurdní. Dva lidé, kteří by si měli být nejbližší, a my nejsme schopni spolu komunikovat.“ Zabalila se do osušky a vyšla z koupelny. Sedla si na postel a pozorovala svého spícího muže. Když spal, vypadal jako malý kluk. Spokojený výraz a ústa v jakémsi jemném úsměvu.

Mám ho ráda? Co by bylo, kdyby tady nebyl, kdyby zítra nepřišel?“ Jenom při té představě se vnitřně zachvěla. „Chyběl by mi. Stýskalo by se mi po něm.“ Promítala si zpátky jejich společný život. Na přeskáčku, neuspořádaně. Jednotlivé obrazy se dostavovaly zcela náhodně, aniž by je záměrně vyvolávala.

Svatba, prstýnky, štěstí. První hádka. Stěhování do jejich prvního samostatného bytu, jeho první opilecký návrat domů a hnus, který cítila, když si ji přitáhl k sobě. První Vánoce, které prožili sami. A pak znovu uviděla toho mladého muže, který na ni čekával před obchodem, kde pracovala. Nekonečné procházky městem, kdy se jen tak bezcílně toulali a povídali a povídali. Jak jen si byli tenkrát blízcí. Jak jim spolu bylo dobře.

Kam se to podělo? Vyšumělo to jako otevřená limonáda.

Najednou jí to bylo strašně líto.
Je to můj muž, miluju ho a vím, že on miluje mě. Proč začal pít? Přemýšlela o tom někdy? Co když i on cítí zklamání, co když ani jemu jejich svazek nepřinesl to, co očekával? Příliš často mu dávala najevo svou nespokojenost, utrhovala se a urážela. Objevila v sobě tehdy svou neuhasitelnou sexuální touhu a styděla se o tom mluvit. A trestala za to jeho. A on začal unikat do svého alkoholového světa. Do světa, který byl zamlžený milosrdným oparem nevědomosti. Do světa, který je postupně rozděloval čím dál víc.

Co když mu o tom řeknu? Povím mu, co se mi honí hlavou, zkusím ho přesvědčit, aby to se mnou vyzkoušel?“ Pozorovala ho, jak spí, a postupně došla k závěru, že ano, že dá jejich vztahu ještě šanci. A věděla, že je to ona, kdo musí začít. Že je to ona, kdo je nyní na tahu.

Odemkla zásuvku ve svém psacím stole a vytáhla pouta a bičík. Koupila si je před pár týdny v jednom sexshopu. Prohlížela si ty rekvizity a opět cítila, jako už mnohokrát, silnou vlnu vzrušení.

Napřáhla ruku a šlehla se bičíkem přes stehno. Štíplo to, zabolelo, až lehce vykřikla.

Vzbudil se.
Otevřel oči a zmateně pozoroval svou ženu, sedící na zemi a se znovu se napřahujícím bičíkem.

Co to děláš?!“ Nedokázal si vůbec srovnat v hlavě, že to, co vidí, se mu nezdá.

Lekla se. Zazmatkovala jako přistižená školačka.

Vytrhl jí bičík z ruky. „Co to má znamenat?! Tohle tě vzrušuje? Jsi úchylná, uvědomuješ si to?“
Stál nad ní a ona věděla, že má pravdu. Je úchylná, protože byla z celé té situace čím dál víc vzrušená. Ať mě uhodí, praští se mnou na postel a surově si mě vezme. Ať mi řekne ty nejhnusnější oplzlosti, kterých je schopen. Zrychleně dýchala a čekala, co udělá.

Sedl si na okraj postele, odložil bičík a o poznání klidněji se zeptal znovu: „Nerozumím tomu. Nechápu to. Nikdy jsi mi nenaznačila, že máš takovouhle potřebu.“ Její vzrušení splasklo jako propíchnutý balónek.

Dobře. Tak můžu začít hned. Všechno mu povím. Zůstala sedět na zemi a pomalu začala. Jak v posledních měsících na nic jiného nemyslí, jak ji vzrušuje představa bezmoci, naprostého odevzdání se. Jak chce cítit jeho převahu a sílu, jeho nelítostnost, které se musí bez výhrad podřídit.

Když skončila, mlčel. Pozoroval ji se směsicí nechuti i pochopení. Nechápal to, podobné praktiky mu byly zcela cizí a nikdy neměl ani skrytou představu, že by něco takového chtěl vyzkoušet.

I přes to, že cítil v poslední době její nespokojenost a rozladěnost, miloval ji. Představa, že by jí měl ublížit, vztáhnout na ni ruku, pro něj byla nepřijatelná.

Díval se na ni a věděl, že to pro ni muselo být strašně těžké, všechno mu vypovědět. Tak dlouho to v sobě nosila a bála se, jak by reagoval.

Nedokázal ale v tuto chvíli zaujmout jednoznačné stanovisko. Samozřejmě, že chtěl, aby byla šťastná, udělal by pro ni cokoli na světě. Ale tohle? Nevěděl, jestli by něco takového dokázal. Ale možná … třeba kdyby na to přistoupil, kdyby zvolili nějaký rozumný kompromis… Ne ne ne. Bylo to příliš šokující, příliš náhlé. Seděl a mlčel.
Oba dva seděli a mlčeli a to ticho bylo jako těžký balvan, který nad nimi visel.

Redakce se ptá: Co bude dál? Hlasujte ZDE
První díl seriálu si můžete přečíst ZDE

TÉMATA:
LÁSKA A VZTAHY