Byli jsme v horské vesničce, čekala jsem na vlak domů. Můj přítel pokračoval dál autem, šel mě tedy vyprovodit na nádraží.
Byli jsme spolu asi dva měsíce a naše láska byla trumfována parádním sexem. Pořád jsme si říkali, jak spolu budeme a co vše podnikeme, ale vždycky se naše debaty zvrhly do ložnice pod duchnu.
No a na tomu nádraží jsme se do toho zase dali.
Že prý brzy přijede a vyrazíme si na romantickou dovolenou na hory a ještě nevím kamsi. Brala ho moje mladistvá figurka a dlouhý blonďatý vlas. Byl o dost starší, ale na výkonnosti a apetitu to nebylo pranic znát.
Nádraží skýtalo malou opuštěnou čekárnu.
Byla zde jen lavice a jinak ticho, jen štěbetání ptáků. Romantika až hrůza a půvabný palouček nebo lesík nikde. A už mi tlačil do čekárny.
Lavice posloužila jako opěrátko, sex ve stoje mě vždycky bral. Byla to taková rychlovka, ale dodnes na ni vzpomínám. I teď mám husí kůži.
Na dovolenou na hory jsme se spolu nikdy nedostali, ale tu čekárnu mi z hlavy už nikdo nevymaže… J
Nový komentář
Komentáře
Nojo ale pomni ty křečovky nejsou ani nic pohledného ba ani nic příjemného.