Byl to jen další z těch více méně ideálních víkendů. Slunce rozpaluje, jdeme ručku v ručce s přítelem na výlet do divočiny. Zní to jako banalita?
Ne, když se sejdou dva, co mají permanentní chuť laškovat J na nezvyklých místech.
Po náročném sestupu z místního hostince (bylo to v kopcích, chápejte), posilněni tekutým chmelem, křepčíce vlítli jsme na to do nejbližšího kukuřičného pole.
No co vám budu povídat, kdo to nezkusil na hroudě, neví, co je to slast.
Rozvrkočeni zvesela jen zvesela posbírali jsme po půl hodince plodné práce své svršky, spodky a líně se šourali ku vlaku.
Dodnes nám není úplně jasný, kdo si té vyrážky všiml první, škrábat jsme se začali jak na povel.
„Nejsi ty alergik, kotě?“ koukal přímo do mých oteklých očí..
„A ty?“špitla jsem, drásajíc si kůži na krku.
„To je průfer… hepčáááák… průůfer."
Pan průvodčí málem omdlel smíchy, když cvakal lístky těm dvěma červeným nateklým bobulím.
Idiot…. Asi netuší, jaký je peklo mít vyrážku tam, kde škrábati se na veřejnosti nehodí.
Katchabinka
---------------------------------------------------------------------------
Milá Kačko,
tak tomuhle jsem nemohla odolat! Skvělé! Ráda se o Tvůj zážitek dělím s ostatními čtenářkami...
Krásnou středu všem přeje
Nový komentář
Komentáře
To je ta chemie a zdravé pěstění
Jojo, to my jsme se nechali v mládí unést v třešňové aleji a já získal jako prémii 26 klíšťat a
ani jedno.
Mooc pěkný zážitek
A pozor na přechodníky... -e, -íc, -íce :-))