2826d5829c620-obrazek.jpg
Foto: Shutterstock

Žanetina maminka onemocněla před čtyřmi lety Parkinsonovou chorobou. Zpočátku byla soběstačná, trápil ji jen třes v rukou, ale pak se její stav prudce zhoršil. Dostavily se potíže s rovnováhou, přestávaly jí sloužit svaly a chůze pro ni začala být velmi obtížná. Natolik, že se sama o sebe už nedokázala postarat. Jenže žila sama a stěhovat se odmítala. Proto bylo na jejích dcerách, aby vymyslely jiné řešení.

Sestra si vzala maminku na starost

„Moje sestra Marika (43) se po dlouhém společném zvažování, jak situaci řešit, rozhodla, že pustí svůj podnájem, a k mámě se nastěhuje. Na rozdíl ode mě měla děti už dospělé a samostatné. No a byla i rozvedená, takže nemusela řešit rodinu, jako já. U mě by tohle bylo naprosto nereálné,“ popisuje Žaneta s tím, že se samozřejmě snažila vypomáhat, jak jen to šlo. Respektive jak jí práce a starost o děti, domácnost a manžela dovolila.

Za dva roky péče chce celý dům

V tomto režimu fungovaly necelé dva roky. Nedávno však jejich maminka zemřela a začaly jiné starosti. Jak naložit s dědictvím. „Sestra za mnou přišla s tím, že když se celou dobu starala o mámu, navíc se k ní i přestěhovala, tak by měl její dům připadnout jí. Nevěděla jsem hned, co na to odpovědět. Jak vůbec mohla takový nesmysl vypustit z pusy?“ nedokázala Žaneta pochopit sestřiny myšlenkové pochody a nechápe je dodnes. Návrh zamítla s tím, že dědictví si podle práva rozdělí rovným dílem.

„Ségra se samozřejmě urazila. Má pocit, že má na dům nárok. Navíc prý já už vlastní bydlení mám, zatímco ona si bude muset hledat drahý podnájem, tak nechápe, co tak hamouním. Že za náš byt splácíme hypotéku, to už nevidí. Nenechá si nic vysvětlit a přestala se mnou mluvit. Prý až vyndám hlavu z písku, tak mám za ní přijít,“ kroutí hlavou Žaneta, která něco takového v plánu nemá. Stojí si za svým.

Ani jedna ustupovat nehodlá

„Nejde přece o pár korun, ty peníze by mi taky pomohly. Živíme dvě děti, které se teď chystají na školu. Prostě dům po mamce prodáme a peníze si rovným dílem rozdělíme. Ať se to Marice líbí, nebo ne. A jestli se mnou už nepromluví? Její věc. Nedělám nic zlého. Jsem jí vděčná, že mamince tak pomohla. Ale ve finále to taky nedělala zadarmo. Minimálně ušetřila každý měsíc deset tisíc na nájemném. Navíc u mamky z domova i pracovala, takže ani v tomto směru netratila. Jak říkám, jsem jí nesmírně zavázaná, ochotná nechat jí třeba o 200 tisíc z dědictví víc, ale celý dům? Co je moc, to je moc,“ dodává Žaneta.

Zdroj: Text byl zpracován na základě příběhu ženy, kterou redakce zná a která jej předala redakci se svolením k uveřejnění. Fotografie je pouze ilustrační a jména osob byla na žádost této konkrétní ženy pozměněna, stejně tak jako její jméno. Pokud máte příběh, který by se mohl objevit na našich stránkách, napište nám na redakce@zena-in.cz.