Foto: Shutterstock
Manžel letos o prázdninách poprvé nedostal v práci dovolenou, a tak ji napadla skvělá myšlenka. Letošní moře pojmou jako dámskou jízdu. A tím, že pojedou jen ve třech, mohou si dopřát luxusnější destinaci. Olga už dlouho snila o cestě na Mauricius – kouzelný ostrůvek s bělostnými plážemi nedaleko Madagaskaru. Šla do cestovní kanceláře a dostala lákavou nabídku. Jenže šlo o pokoj pro čtyři osoby a jí bylo líto toho jednoho místa nevyužít. Když už dámská jízda, tak pořádná, řekla si. A oslovila s nabídkou na pohádkovou cestu svou maminku. Už dlouho hovořily o tom, že by si spolu měly vyrazit, jako za starých časů. A tak hned kula železo, dokud bylo žhavé.
„Zavolala jsem jí a ona se kupodivu ani moc nerozmýšlela. Přestože to není zrovna málo peněz, řekla ano. A obě jsme skákaly radostí. Jenže naše euforie netrvala dlouho. Přesně do té doby, než jsme se svěřily mé sestře Karin. Jakmile to uslyšela, nafoukla pusu. Hned nás sprdla, jak jsme jí to mohly udělat. Že by přece se svou dcerou také ráda jela na takový babinec. Ale nebylo to jen tak nějaké povzdechnutí si. Ona se na nás doopravdy naštvala a z návštěvy odjela!“ nechápe její chování Olga, která doufala, že naštvání sestru brzy přejde. Mýlila se.
Když už s nimi komunikuje, tak jen to nejnutnější. Sdílnější byla jen jednou. To když se po telefonu pohádaly. „Vyčetla mi, že jsem sobecká potvora, která myslí jen sama na sebe. Proč prý jsme nemohly říct i jí. Na moji logickou odpověď, že ona by přece tolik peněz za dovolenou dát nemohla, že jen ošklivě uchechtla. A že to jsem zase celá já! Schválně vyberu extra drahé místo, na které ona nemá. Klidně mohlo jít o Chorvatsko, Maďarsko nebo Itálii. To už na mě bylo moc!“ svěřuje se Olga s tím, že si odmítá připadat jako nějaký vyvrhel. Neudělala přece nic špatného. Nebo ano, ozývá se červíček pochybnosti. Hned ho ale zažene.
„Mám přece právo jet na dovolenou, kam chci. A pozvat s sebou, koho chci. Třeba i naši mámu. Aniž bych musela automaticky zvát i svou sestru. Ano, bylo by to fajn, jet někam všechny tři společně. Klidně někdy můžeme! Jenže tentokrát to vyšlo takhle. Nechci se vzdávat svých plánů jen proto, že sestra na ně nemá,“ přemýšlí Olga. To ovšem neznamená, že její radost z chystané cesty kvůli sestřině reakci nepoklesla. „Nemůžu si pomoct, dost mi těšení se narušila. Pořád na to musím myslet. Fakt si ještě někdo myslí, že to ode mě bylo sobecké?“ ptá se Olga.
K článku se vyjádřila Bc. Karin Emily, psychoterapeutka, arteterapeutka a speciální pedagožka
Olga ve své racionální rovině dobře ví, že má skutečně plné právo dospěle si zvolit, kam a s kým pojede na svou vysněnou dovolenou. Je totiž dospělá a za své rozhodování se nemusí nikomu zpovídat. Karin je samozřejmě líto, že jí nebyla účast na společné dovolené nabídnuta i přesto, že by pro ni nebyla finančně dostupná. Ale u pocitu zklamání by mělo zůstat. Bohužel, je v naší lidské přirozenosti, že se objeví pocit závisti, ale ten bychom si měli dospěle přiznat a pracovat s ním.
Karin se uchýlila k jednání, kterým úspěšně vzbudila u Olgy pocit viny, který jí ted kazí její rozhodnutí. Je třeba, aby si Olga uvědomila, že není zodpovědná za finanční situaci své sestry, která si podobný luxus nemůže dovolit a více se ukotvila ve svém rozhodnutí, s kým chce trávit chvíle, které mají splnit její očekávání. U Karin se touto situací mohla vyjevit dlouho potlačovaná nespokojenost v porovnávání svého života s životní úrovní Olgy. Ale to je osobní téma pro Karin. Sobectví není dopřát si co mohu za vlastní prostředky, ale pokud si dopřávám na úkor druhých. Sourozenecký vztah nutně neznamená, že si z falešné ohleduplnosti nedopřeji to, na co druhý nemá. Karin má možnost zorganizovat příště společnou dovolenou v místě, které je pro ni finančně dostupné. Pokud ovšem překoná hořkost, kterou zatím nezvládá potlačit a není ochotna přát krásný zážitek své matce a sestře. Zklamané jsou obě, ale Olga nic neprovedla a musí přijmout, že přehnaná reakce její sestry není zprávou o její nekvalitě, ale pouze o komplikovaných emocích Karin. A dešifrovat toto nastavení není úkolem Olgy, ale samotné Karin.
|
Zdroj: Text byl zpracován na základě příběhu ženy, kterou redakce zná a která jej předala redakci se svolením k uveřejnění. Fotografie je pouze ilustrační a jména osob byla na žádost této konkrétní ženy pozměněna, stejně tak jako její jméno. Pokud máte příběh, který by se mohl objevit na našich stránkách, napište nám na redakce@zena-in.cz.
Nový komentář
Komentáře
Sestra jí nemusí závidět, protože o našich prázdninách se na Mauricius nejezdí (silný vítr), ideální pro návštěvu je říjen až prosinec :-D
Tohle má dvě roviny. Tou jednou jsou peníze, bez diskuse. Sestra možná na to opravdu nemá a možná by na to měla, ráda by jela, ale už třeba není volno. A dotklo se jí to. Tou druhou je, že sestra má zřejmě z dámského výjezdu negativní pocit. Protože jí to bylo řečeno jako hotová věc a za situace, která ji zřejmě nesedla. Protože ona ten nápad neměla. Protože se teď bude cítit jako horší dcera. Protože ji to ponížilo. Protože má pocit, že ji sestra vyšachovala a odstrčila způsobem, se kterým nic nesvede. Ta sestra ví, že sourozenec může pro matku udělat to, co chce a nepotřebuje její svolení. Asi má pocit té horší. No a tak udělala scénu a urazila se. Taky mám sourozence, co je s rodiči v užším kontaktu a občas se zmíní, že někde byli. Nezávidím, nežárlím, nestojím o to, jet tam, kam oni. Nejde tedy o dovolenou, podotýkám. Je mi to úplně jedno.
Řekla bych, že nejde o žádnou závist, ale o úplně obyčejnou lidskou slušnost. Prostě pokud zvu někam rodinu, tak rozhodně dopředu nerozhoduju, že "té socce o tom ani neřekneme". Co když ta socka na tu dovolenou má? Nebo by na ní dokázala nešetřil? A když už nechci někoho brát s sebou, tak mu neřeknu, že je podle mě žebrák.
Opravdu je tak strašně těžké namísto "ty bys na to stejně neměla" říct "nabídla jsem to mamince, protože jí moře prospěje a nechci čekat na příští rok"?
Co to je za rodinu, když se v ní "nenosí" ani elementární slušnost?
Zase z komára ťava.
A že vybrala drahé místo? Každý si přece vybere dovolenou, jakou chce. Až bude chtít jet se sestrou, pak mohou udělat nějaký kompromis přijatelný pro obě. Ale s takovou závistivou osobou asi nikdo nikam jet nechce.
Sestra si přece mohla zájezd zaplatit taky a jet s nimi, copak jí to někdo zakázal? Nezakázal. Tajily to před ní? Netajily. Tak o co jde? Že nedostala kolkovanou žádost, aby letěla taky? Pokud je její finanční situace zřejmá, tak je logické, že se jí nikdo nezeptal, to ale neznamená, že se nemohla přidat, kdyby přece jen chtěla.
Tak já bych nechtěla za sestru ani jednu. Jedna ukňučený závistivec a druhá dává "logické námitky, že na to nemáš", aniž by se jí zeptala. Každopádně, nějak nevidím důvod, proč by ta, která má na Mauricius, by měla jezdit do Chorvatska, protože ta druhá má na zaplacení Istrie, ale ne exotiky. Plno lidí absolutně nechápe, že není základní lidské právo, mít vše, anebo považovat za ok, když já nemám, tak nemají mít ani ostatní.. Jde to vidět na strašně moc věcech. Brekot o tom, že dětské představení je drahé, a že samoživitelky na to nemají, že aquapark na jižní Moravě má rakouské ceny a jak k tomu přijde nízkopříjmová rodina s třemi dětmi, které tam chtějí tu svíčkovou za 350 a rodiče na to nemají. Prostě když na to nemám, tak tam nelezu, nejedu, a nebrečím. Místo toho můžu tuto energii investovat do rozšíření vzdělání a/nebo hledání lepší práce. Já taky nemám na ten nádherný náhrdelník, co má moje sestra. A tak přece nezačnu brečet, že je nefér, že ona jo a já ne. Protože každý máme něco. Dcera má ve škole kamarádku, jejíž maminka nás nemá ráda, protože moje dcera má jezdecké lekce třikrát týdně, ale její dcera jen jednu. Čili moje dítě se zlepšuje logicky rychleji. A to je problém, očividně. Závist je strašlivá vlastnost.
... a vite jaký je mezi nimi rozdíl? Proč ta jedna jede na Mauricius, kam sama chce a nemusí se nikoho ptát ani doprošovat, a ta druhá jede leda do análu? Protože ta druhá má dítě.:D Tak si z toho vemte ponaučení!
Ono hodně záleží na tom, jak se věci sdělují. Kdyby mi to někdo dal "sežrat" stylem "já jsem věděla, že na to nemáš, tak jsem se tě ani neptala", tak bych sice asi nepráskla dveřmi, ale vztahy by znatelně ochladly.
Jako malá holka. Nepřestávám se divit článkům o podobných "sestrách".
Sobecké? Proč? Sestra je dospělá a je sama odpovědna za svou finanční situaci. A to ona si jako myslí, že byste jí měla tu luxusnější dovolenou zaplatit vy, protože ona na to nemá? A kdybyste měla sestry 3, tak byste měla pozvat a platit za všechny 3 sestry? Tak se sestra má víc snažit nebo se měla lépe vdát nebo se neměla rozvádět nebo neměla být matka bez partnera - nevím, proč je na tom finančně hůř než vy. Kolik je sestře roků? Že by pozůstatek socialistického myšlení - aby všichni měli stejně málo?
Na co si kazit radost. Sestra prostě závidí. Lepší bude se příště aspoň nechlubit.....