2abefd8065e5f-obrazek.jpg
Foto: Shutterstock

Manžel letos o prázdninách poprvé nedostal v práci dovolenou, a tak ji napadla skvělá myšlenka. Letošní moře pojmou jako dámskou jízdu. A tím, že pojedou jen ve třech, mohou si dopřát luxusnější destinaci. Olga už dlouho snila o cestě na Mauricius – kouzelný ostrůvek s bělostnými plážemi nedaleko Madagaskaru. Šla do cestovní kanceláře a dostala lákavou nabídku. Jenže šlo o pokoj pro čtyři osoby a jí bylo líto toho jednoho místa nevyužít. Když už dámská jízda, tak pořádná, řekla si. A oslovila s nabídkou na pohádkovou cestu svou maminku. Už dlouho hovořily o tom, že by si spolu měly vyrazit, jako za starých časů. A tak hned kula železo, dokud bylo žhavé.

„Zavolala jsem jí a ona se kupodivu ani moc nerozmýšlela. Přestože to není zrovna málo peněz, řekla ano. A obě jsme skákaly radostí. Jenže naše euforie netrvala dlouho. Přesně do té doby, než jsme se svěřily mé sestře Karin. Jakmile to uslyšela, nafoukla pusu. Hned nás sprdla, jak jsme jí to mohly udělat. Že by přece se svou dcerou také ráda jela na takový babinec. Ale nebylo to jen tak nějaké povzdechnutí si. Ona se na nás doopravdy naštvala a z návštěvy odjela!“ nechápe její chování Olga, která doufala, že naštvání sestru brzy přejde. Mýlila se.

Když už s nimi komunikuje, tak jen to nejnutnější. Sdílnější byla jen jednou. To když se po telefonu pohádaly. „Vyčetla mi, že jsem sobecká potvora, která myslí jen sama na sebe. Proč prý jsme nemohly říct i jí. Na moji logickou odpověď, že ona by přece tolik peněz za dovolenou dát nemohla, že jen ošklivě uchechtla. A že to jsem zase celá já! Schválně vyberu extra drahé místo, na které ona nemá. Klidně mohlo jít o Chorvatsko, Maďarsko nebo Itálii. To už na mě bylo moc!“ svěřuje se Olga s tím, že si odmítá připadat jako nějaký vyvrhel. Neudělala přece nic špatného. Nebo ano, ozývá se červíček pochybnosti. Hned ho ale zažene.

„Mám přece právo jet na dovolenou, kam chci. A pozvat s sebou, koho chci. Třeba i naši mámu. Aniž bych musela automaticky zvát i svou sestru. Ano, bylo by to fajn, jet někam všechny tři společně. Klidně někdy můžeme! Jenže tentokrát to vyšlo takhle. Nechci se vzdávat svých plánů jen proto, že sestra na ně nemá,“ přemýšlí Olga. To ovšem neznamená, že její radost z chystané cesty kvůli sestřině reakci nepoklesla. „Nemůžu si pomoct, dost mi těšení se narušila. Pořád na to musím myslet. Fakt si ještě někdo myslí, že to ode mě bylo sobecké? ptá se Olga.

 K článku se vyjádřila Bc. Karin Emily, psychoterapeutka, arteterapeutka a speciální pedagožka 

Olga ve své racionální rovině dobře ví, že má skutečně plné právo dospěle si zvolit, kam a s kým pojede na svou vysněnou dovolenou. Je totiž dospělá a za své rozhodování se nemusí nikomu zpovídat. Karin je samozřejmě líto, že jí nebyla účast na společné dovolené nabídnuta i přesto, že by pro ni nebyla finančně dostupná. Ale u pocitu zklamání by mělo zůstat. Bohužel, je v naší lidské přirozenosti, že se objeví pocit závisti, ale ten bychom si měli dospěle přiznat a pracovat s ním.

Karin se uchýlila k jednání, kterým úspěšně vzbudila u Olgy pocit viny, který jí ted kazí její rozhodnutí. Je třeba, aby si Olga uvědomila, že není zodpovědná za finanční situaci své sestry, která si podobný luxus nemůže dovolit a více se ukotvila ve svém rozhodnutí, s kým chce trávit chvíle, které mají splnit její očekávání. U Karin se touto situací mohla vyjevit dlouho potlačovaná nespokojenost v porovnávání  svého  života s  životní úrovní  Olgy. Ale to je osobní téma pro Karin. Sobectví není dopřát si co mohu za vlastní prostředky, ale pokud si dopřávám na úkor druhých. Sourozenecký vztah nutně neznamená, že si z falešné ohleduplnosti nedopřeji to, na co druhý nemá. Karin má možnost zorganizovat příště společnou dovolenou v místě, které je pro ni finančně dostupné.  Pokud ovšem překoná hořkost, kterou zatím nezvládá potlačit a není ochotna přát krásný zážitek své matce a sestře. Zklamané jsou obě, ale Olga nic neprovedla a musí přijmout, že přehnaná reakce její sestry není zprávou o její nekvalitě, ale pouze o komplikovaných emocích Karin. A dešifrovat toto nastavení není úkolem Olgy, ale samotné Karin.

7085cde2ae585-obrazek.jpgBc. Karin Emily je terapeutka s psychoterapeutickým výcvikem, arteterapeutka a speciální pedagožka.

Pracuje 10 let jako psychoterapeutka pro pacienty s roztroušenou sklerózou na neurologickém oddělení FNKV Praha a vede soukromou praxi. 

Vzdělání a odbornost:
Vystudovala VŠ – obor speciální pedagogika. Pražská psychoterapeutická fakulta.
Výcvik BIG SUR s5 – skupinová forma – dynamická a hlubinně orientovaná psychoterapie (supervize Doc. MUDr. Jaroslav Skála, CSc.).
Výcvik neverbálních technik (sekce muzikoterapie, psychoterapeut. spol. ČLS) – lektor PhDr. Jitka Vodňanská (muzikoterapie, arteterapie, práce s tělem).
Výcvik vedení skupin v rámci sociálně psychologického výcviku. Supervize PhDr. Iva Veltrubská. Spoluautor metodiky k tomuto pilotnímu projektu.

Zdroj: Text byl zpracován na základě příběhu ženy, kterou redakce zná a která jej předala redakci se svolením k uveřejnění. Fotografie je pouze ilustrační a jména osob byla na žádost této konkrétní ženy pozměněna, stejně tak jako její jméno. Pokud máte příběh, který by se mohl objevit na našich stránkách, napište nám na redakce@zena-in.cz.