Dobrý den,
poslední trapas se mi stal na nedávné dovče v Anglii.
Manžel romantik mě pozval na večeři. Ráno bylo také romantické. Sbalíme, nasedneme do auta, proneseme posvátnou větu: "Tak už dnes jezdíme vlevo," a vyrazíme na dálnici. Udělalo se mi nevolno, dálnice jako na potvoru moc prostoru k zastavení nenaskýtala. Jako světlo uprostřed
noci se objevila benzina. Vlítnu tam jak kulový blesk, obsadím toaletu a nevěděla jsem, zda dříve blinkat nebo prosit střeva o smilování.
I začal se tam na mě dobývat nějaký gentleman. Snažila jsem se nehlučit, ale někdy se to opravdu nedá. Byl celkem starostlivý, a když jsem po 15-ti minutách opouštěla toaletu, tak mu na omluvu povídám ať se nezlobí, že se mi udělalo nevolno a nenapadlo mě než použít větu z Bridget Jones s důrazným ukázaním na břicho "Maybe baby." "Ó, to pardon, lady," pronesl s úctou. Jo, baby, ty houbičky...
Bohužel jsem musela po 20 milích opět na WC. Zastavíme u obchodního centra a já zdolávám poslední metry, když zjišťuji, že na dámách je obsazeno. Ve vteřině mířím na WC pro invalidy. Uf, čelo orosené, ještě spláchnout. Když v tom ouha. Visící špagátek s kroužkem byl alarm, že na WC invalida uvízl a potřebuje vyprostit. Rozezněl se tůtavý zvuk a začalo blikat oranžové světlo. Bylo mi ostudou na omdlení a v zádech se mi odrážel oranžový kužel světla. Že já husa se lépe nerozhlédla. Zelená v obličeji, jsem se hanebně vracela na parkoviště, kde se mi dusil manžel. Samozřejmě smíchy.
A ještě jedna střevní: Manžel po studiích chtěl založit spolu s kolegy firmu. Nakonec z toho sešlo, ale měli schůzku s právníkem v jednom lepším hotelu. Jednali, jednali a v tom se kolega omluvil,že si potřebuje odskočit. Klíče od toalet však byly na recepci. Plavným skokem Tomáš vtrhl na toalety a jak se říká: "Jako bič!". Říkal, že to byl střevní očistec, ovšem hotel sice na úrovni, ale toaletní papír na WC žádný.
I použil, milý Tomáš, vlastní dlaň, aby to dal alespoň trošku do pořádku. Zatím v restauraci se chýlilo jednání ke konci, jen se čekalo na Tomáše, aby se nějak vyjádřil.Ten zatím velmi zápasil s tím jak dostat onu směs z rukou. Na WC chybělo i mýdlo. Snažil se to umýt jak to šlo,ale nebylo to ono.
Vzdal to,že se omluví a půjde si dát domů sprchu. Vyšel z toalet a v tom ho zahlédl loučící se právník. Právník k němu pospíchal s napřaženou rukou. Tomáš mu rozpačitě podává svou "použitou" dlaň. Právník mu ruku rozmařile drží a klepe a klepe....
No co už. Jak říká můj muž :-)
S pozdravem, Eliana
Milá Eliano,
víte, co by mě zajímalo? Jaký výsledkem skončilo jednání Vašeho manžela s právníkem... Když se do toho šlápne, tak to prý nosí štěstí... ale jak je to s podanou rukou, to věru nevím :)
Mějte se moc pěkně a ať se Vám daří!
Nový komentář
Komentáře
Eliano, nepsala jsi to sem už jednou?
Zabina:to ja taky, dokonce vlhceny toal.papir. ovsem chlapi....
proto nosím pořád u sebe papírové kapesníky
Tak to je
linde: a víš, že to tam možná před chvílí bylo? Já jsem viděla taky sépie...
no rukou by mne to asi nenapadlo. To bych raději použila spodní prádlo, ale třeba byl kamarád "naostro"
četla jsem "sépie - dva v jednom"
gerda:mas naprostou pravdu, v tu chvili mam pocit ze umru,ze uz to na ten zachod nestihnu..a tady hrozilo pozvracenim auto z pujcovny a samozrejme pytliku plnej kufr...No,co uz
pěkné trapásky
když se po čase o téhle věci píše, je to k popukání. Horší, když je člověk v epicentru...
Mila Hano, pravnik byl darebak..zaplatili mu za vyrizeni papiru a on je vyridil blbe, handrkovani o vraceni penez...no na zabiti. Takze si to, jak to rici, "kokino"zaslouzil