Dobrý den,

poslední trapas se mi stal na nedávné dovče v Anglii.

Manžel romantik mě pozval na večeři. Ráno bylo také romantické. Sbalíme, nasedneme do auta, proneseme posvátnou větu: "Tak už dnes jezdíme vlevo," a vyrazíme na dálnici. Udělalo se mi nevolno, dálnice jako na potvoru moc prostoru k zastavení nenaskýtala. Jako světlo uprostřed
noci se objevila benzina. Vlítnu tam jak kulový blesk, obsadím toaletu a nevěděla jsem, zda dříve blinkat nebo prosit střeva o smilování.

I začal se tam na mě dobývat nějaký gentleman. Snažila jsem se nehlučit, ale někdy se to opravdu nedá. Byl celkem starostlivý, a když jsem po 15-ti minutách opouštěla toaletu, tak mu na omluvu povídám ať se nezlobí, že se mi udělalo nevolno a nenapadlo mě než použít větu z Bridget Jones s důrazným ukázaním na břicho "Maybe baby." "Ó, to pardon, lady," pronesl s úctou. Jo, baby, ty houbičky...

Bohužel jsem musela po 20 milích opět na WC. Zastavíme u obchodního centra a já zdolávám poslední metry, když zjišťuji, že na dámách je obsazeno. Ve vteřině mířím na WC pro invalidy. Uf, čelo orosené, ještě spláchnout. Když v tom ouha. Visící špagátek s kroužkem byl alarm, že na WC invalida uvízl a potřebuje vyprostit. Rozezněl se tůtavý zvuk a začalo blikat oranžové světlo. Bylo mi ostudou na omdlení a v zádech se mi odrážel oranžový kužel světla. Že já husa se lépe nerozhlédla. Zelená v obličeji, jsem se hanebně vracela na parkoviště, kde se mi dusil manžel. Samozřejmě smíchy.

A ještě jedna střevní: Manžel po studiích chtěl založit spolu s kolegy firmu. Nakonec z toho sešlo, ale měli schůzku s právníkem v jednom lepším hotelu. Jednali, jednali a v tom se kolega omluvil,že si potřebuje odskočit. Klíče od toalet však byly na recepci. Plavným skokem Tomáš vtrhl na toalety a jak se říká: "Jako bič!". Říkal, že to byl střevní očistec, ovšem hotel sice na úrovni, ale toaletní papír na WC žádný.

I použil, milý Tomáš, vlastní dlaň, aby to dal alespoň trošku do pořádku. Zatím v restauraci se chýlilo jednání ke konci, jen se čekalo na Tomáše, aby se nějak vyjádřil.Ten zatím velmi zápasil s tím jak dostat onu směs z rukou. Na WC chybělo i mýdlo. Snažil se to umýt jak to šlo,ale nebylo to ono.

Vzdal to,že se omluví a půjde si dát domů sprchu. Vyšel z toalet a v tom ho zahlédl loučící se právník. Právník k němu pospíchal s napřaženou rukou. Tomáš mu rozpačitě podává svou "použitou" dlaň. Právník mu ruku rozmařile drží a klepe a klepe....

No co už. Jak říká můj muž :-)

S pozdravem, Eliana  

Milá Eliano,

víte, co by mě zajímalo? Jaký výsledkem skončilo jednání Vašeho manžela s právníkem... Když se do toho šlápne, tak to prý nosí štěstí... ale jak je to s podanou rukou, to věru nevím :)

Mějte se moc pěkně a ať se Vám daří!

Reklama